Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.

Troška plazmy, čtyřicet minut pohody a lízátko 

 
pondělí, 25. února 2019, 17:03

Každý máme šanci pomáhat. Stačí se jen rozhodnout. Stejně jako to udělala i Eva Čejková Vašková, která si vybrala darovat plazmu. Svoji zkušenost s budějckou ordinací Plasmafery, ale i samotným odběrem, popsala v článku. Po jeho přečtení je jasné, že darování plazmy se nemusí nikdo bát.

On: „Tam nedaruješ krev, ale plazmu stejně jako moje babička, které je 64 a daruje bez problémů.“

Já: „Aha, jasný,“ potvrzuji s chápajícím výrazem a stydím se, že na rozdíl od babičky nevím přesně, jaký je rozdíl mezi plazmou a krví. 

Wikipedie: „Krevní plazma je tekutá složka krve, její nejobjemnější část. Krevní plazma má jantarově nažloutlou barvu. V těle zdravého člověka je zhruba 3–3,5 litrů krevní plazmy, tj. přibližně 5 % tělesné hmotnosti,“ připojuji se na internet a rychle doháním vědomosti, že krevní plazma funguje podobně jako odběr krve, ale červené krvinky se vrací zpět a že až na místě se dozvím, kolik plazmy mi odeberou. V duchu mě napadá, že to snad nebude více než půl litru jako u běžného odběru, který jsem už několikrát absolvovala vždy s dobrým pocitem, ale na ten lačný žaludek mi to někdy fakt nesedlo… Ale když to dala babička, dám to taky! 

Jdu a volám o termín. Hned první příjemné zjištění je, že mohu jíst! Ba naopak musím jíst! No hurá, tak tam se nesložím a už si promítám, co si vychutnám, protože omezení je jediné. „Nekonzumujte 24 hodin před odběrem tučná a mastná jídla,“ jsem v klidu a sahám po musli, ovoci a žitném chlebu s čajem. 

O pár hodin později sedím v ordinaci Plasmafery v Českých Budějovicích a dozvídám se další informace. Jsem u lékaře, který mi klade základní otázky k mému zdravotnímu stavu a vysvětluje mi průběh prvního odběru. Za chvíli už mě sestřička o patro výš šteluje na lehátko a vybírá lepší žílu, dává mi další detailní informace k odběru a do dlaně dostávám balónek na mačkaní, aby krev v žíle tekla rychleji zpátky. Zpátky proto, že červené krvinky se budou vracet do mě. A už to teče… Sleduji barvu, rychlost a to, jak malé čerpadlo odděluje krev a krvinky a z druhé baňky teče část s krvinkami zpět. Kdyby mi to neřekli, tak to nepoznám, ani podle barvy, ani nic necítím. Mám ze sebe dost dobrý pocit, že jsem udělala něco dobrého. Okolo sedí další dárci a každý druhý žmoulá v puse lízátko, přijde mi to jako dobrý fór, že se asi domluvili a krátí si dlouho chvíli. 

Odběr pro mě stanovených 700 mililitrůl trvá asi 40 minut, a tak mám dost času a vytahuji telefon, pročítám maily, krátím si chvíli na sociálních sítích. Sestřička se zajímá, jak mi je? „Vše v pohodě,“ a dále čumím do telefonu. O pár minut později po oku koukám já na sestřičku a hlásím, že cítím mírnou nevolnost, a tak mi podává nápoj rozpuštěného kalcia a vytahuje hromadu lízátek. Aha, lízátka se tady dostávají za odměnu? „Ne, lízátko proto, protože je třeba doplnit ubývající cukr v krvi,“ vysvětluje usměvavá sestřička. 

A je to, končíme, vstávám a odebírám se na recepci, kde po prvním odběru dostávám na výběr finanční náhradu a nebo den volno z práce. A já si vybírám den volno pro sebe. Krevní plazma pokračuje většinou hlavně směr Rakousko a Německo, kde z ní vyrábí léky na stráženlivost krve a jiné vážné nemoci, na které je často těžké sehnat léčbu. 

Vyrazit směr České Budějovice do Plasmafery podruhé neváhám, protože se těším, co mi řekne doktor. Výhodou odběru totiž je, že mimojiné získám i všechny potřebné informace o mém zdravotním stavu. „Jste naprosto zdravá,“ konstatuje při pohledu na mé výsledky a upřesňuje mi stav krvinek, vylučuje všechny známé i neznámé nemoci a potvrzuje, že jsem kvalitní dárce. A tak již jako starý mazák pokračuji nahoru, vybírám si lehátko a nastavuji levou ruku, říkám si o drink a rovnou dvě lízátka, abych si měla s čím hrát místo mobilu a tvářit se mazácky.

Napsal(a) Eva Čejková Vašková | PR text
 


 

Kam dál?

Volně pobíhající pes zaútočil na jiného. Útok se neobešel bez zranění

pondělí, 25. února 2019, 09:08

Pes pobíhající bez dozoru po Husově kolonii zaútočil v pátek odpoledne na jiného psa, vedeného na vodítku jeho majitelkou. Ženě...

Veterináři řeší na Jindřichohradecku nepovolený chov lvů

neděle, 24. února 2019, 08:10

Krajská veterinární správa řeší v těchto dnech nepovolený chov lva. Chovatelka si šelmu pořídila dřív, než to nahlásila na...

Budějcká plovárna má sice nový tobogán, kdy se lidé svezou je zatím...

sobota, 23. února 2019, 08:15

Nový tobogán na budějcké plovárně stále provázejí problémy. Na sklouznutí po jediném tobogánu široko daleko si lidé budou muset...

Město chce zdražit nájem v městských bytech. Za metr čtvereční...

pátek, 22. února 2019, 17:33

Za pronájem bytů, které vlastní město, si s největší pravděpodobností připlatíme. Ceny bytů v okolí Budějc v posledních letech...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

VIZUALIZACE: Brněnští senioři se v Domově Kosmonautů mohou těšit na novou terasu a komunitní sál

Senioři v Domově Kosmonautů ve Starém Lískovci se mohou těšit na nové prostory. Město schválilo projekt dvoupatrové přístavby s komunitním sálem, pobytovou terasou i kancelářskými prostory za bezmála 50 milionů korun. Do konce roku by měl být hotový projekt.

V Liberci se chystá natáčení seriálu s Kylem MacLachlanem a Sofií Helin. Hledá se kompars

Produkční společnost Cinenord Company připravuje seriál Atlantic Crossing. Příběh norské korunní princezny Marty Švédské během druhé světové války se bude natáčet už příští týden v Liberci. A hledají se komparsisté.

Češka zadržená s heroinem dostala v Pákistánu trest přes osm let

Pákistánský soud poslal na osm let a osm měsíců do vězení Češku zadrženou loni v lednu na mezinárodním letišti v Láhauru s devíti kilogramy heroinu. Informovala o tom dnes pákistánská televize Geo. Češka dostala kromě trestu odnětí svobody také pokutu ve výši 113 tisíc pákistánských rupií (asi 18 200 korun).