Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Studenti podnikli expedici na Papuu-Novou Guineu

 
pátek, 20. dubna 2012, 09:59

Cestovatelé a dobrodruzi mají pré. Kulturní klub Horká vana je zásobuje řadou přednášek o zemích dalekých i blízkých, stačí si jen vybrat. Budějcká Drbna tentokrát zvolila přednášku studentů Jihočeské univerzity o jejich měsíčním pobytu na Papui-Nové Guinei.

Úvodního slova se chopil Vojta Študent, který nám podal všeobecné informace o této exotické zemi. Dozvěděli jsme se, že na Papui má téměř každý kmen svůj jazyk, takže si navzájem ani nerozumí. Vyskytuje se zde na 750 různých jazyků. Tento chaos si vyžádal obecný dorozumívací prostředek, kterým se stala zjednodušená, zrychlená angličtina Pidgin, kterou nám Vojta vtipně předvedl. Nechávala se kolovat dovezená ručně pletená taška, která je tam velice populární. Je možné si ji koupit ve všech možných barevných provedeních a s odlišnými vzory.

Studenti měli za úkol různé projekty. Jeden se věnoval ptákům, další zkoumal mechy, kobylky, živočichy říčního toku a další. „Samozřejmě měsíc není tak dlouhá doba na to, abychom mohli vyvodit z našich výzkumů nějaké závěry. Museli bychom tam být minimálně devět měsíců, ale někteří z nás se na Guineu budou zřejmě vracet. Funguje tam česká stanice, kterou vede Vojta Novotný, jenž zřídil pro Papuánce školu, kde se vyučuje angličtina. Jeho velkým přínosem je také chránění životního prostředí a pralesů. Získává různé dotace a granty, které dává domorodcům. Ti pak nemají potřebu nechávat se uplácet těžaři, kteří ostrov pomalu ale jistě ničí. Největším problémem je, že Papua-Nová Guinea patří kmenům a ty si s pozemky mohou nakládat, jak chtějí, a pro ně hrají samozřejmě roli peníze. Stanice je také zázemím pro výzkumníky z celého světa,“ řekl Vojta Študent.

Dalším z přednášejících byl Kryštof Chmel, který nám přišel popovídat o zvířatech na Papui. Ten se během pobytu věnoval hlavně odchytu ptáků. Mohli jsme díky jeho práci vidět fotografie nádherně zbarvených opeřenců, kteří žijí v korunách vysokých stromů a nejsou lehce k vidění. „Jenom ledňáčků je tu kolem dvaceti druhů. Ledňáček hedvábný je velice populární, lidé ho nosí jako symbol Papui na tričkách,“ ukazuje nám Kryštof fotky. „Hadů jsme tam moc nepotkali. Bohužel Papuánci je nemají moc v oblibě, jak nějakého potkají, tak ho zabijí.“ 

Ivana Matějíčková nám představila další zajímavé putování po nádherném ostrově. Popisovala zážitky z přesunu na stanici k moři. Dozvěděli jsme se, že pro tamní obyvatele je čest nosit cizincům věci. „Kdybychom si je nesli sami, tak se urazí. Dělají to zcela dobrovolně. Neuvěřitelné bylo, že nám věci braly většinou samé ženy. Dvacetikilový batoh si hodily na hlavu, dítě do náruče a šlo se. Muži většinou sedí v chýších, přemýšlejí a ženy pracují,“ demonstruje nám Ivana přednášku promítáním důkazných fotek.

Vyprávěla také o putování pralesem. „Když procházíte tropickým deštným pralesem, neděláte nic jiného, než ze sebe sbíráte všelijakou havěť. Pijavice jsou zde obzvláště zákeřné. Můžete jich najednou nachytat až dvacet a musíte je rychle odtrhávat, protože jinak se vám dostanou do oka,“ popisovala Matějíčková. To se prý jednomu ze studentů stalo. Naštěstí to nebylo tak vážné a na oko vidí.

Dalším z expedice byla Jitka Stehlíková, která nám povyprávěla o jejich putování papuánskou vysočinou, kde se pěstuje podobné ovoce a zelenina jako u nás. Celou cestu je doprovázelo ozbrojené auto. Za čtyři dni dosáhli převýšení čtyři a půl tisíce metrů nad mořem. „Nová Guinea je geologicky mladý ostrov, proto jsme museli zdolávat vcelku strmé kopce. Nejhorší byly teplotní rozdíly. Dole jsme se potýkali se čtyřicetistupňovým vedrem a nahoře se teplota pohybovala okolo nuly. Byl to hodně vyčerpávající výstup na nejvyšší horu ostrova Mount Wilhelm.“ (4509 m. n. m. – pozn. redakce)

Během večera bylo promítnuto také několik videí z cest po ostrově. Načichli jsme plně k atmosféře obtížného výstupu na nejvyšší vrchol, byli jsme svědky několika tanečních papuánských zábav, kterým vévodilo sing sing Mu, při kterém se zpívá a několik hodin v kuse třepe hlavou, takže se člověk dostane do transu.

Jeden ze studentů, Jiří Richta, měl také možnost se ponořit pod hladinu moře nejenom se šnorchlem, a tak jsme se mohli pokochat různobarevnými korály, rybkami, ale také žraloky či murénou.

Po skončení projekce probíhala volná diskuze. Jelikož se studenti výkladem soustředili hlavně na jejich expedici Terénní cvičení z tropické ekologie, točily se otázky hlavně okolo pohledu cestovatele. Jak je co drahé, jak je to na ostrově s bezpečím, co je dobré vědět, když chceme po ostrově hodit na vlastní pěst,...

Budějcká Drbna byla taktéž zvědavá a položila Jitce Stehlíkové, jedné z účastnic expedice, pár otázek.

Jak je možné se na expedici dostat?

„Studenti, co měli o expedici zájem, museli absolvovat výběrové řízení. Napsat motivační dopis, myslím i v angličtině. Pak probíhal pohovor, kde se zkoušela hlavně úroveň angličtiny, zjišťovaly se předchozí cestovatelské zkušenosti, motivace, proč tam člověk vlastně chce jet.“

Studenti, co se expedice účastnili, byli z jednoho oboru?

„Ne, řekla bych, že každý z nás studuje jiný obor, například botaniku, savce, životní prostředí, fyziologii rostlin a další.“

Prozraď nám nějakou perličku z této expedice.

(směje se) „Já nevím, celkově všechny zážitky byly perličky.“

 


 

Kam dál?

Spor bývalého rektora VŠTE ukončil soud

pátek, 30. března 2012, 17:17

Na Budějckou Drbnu se obracíte i vy, její čtenáři. Nedávno jí v emailové schránce přistál zajímavý názor jedné naší čtenářky.

Město úspěšně vrací notorické záškoláky do lavic

úterý, 20. března 2012, 15:03

Nekompromisní boj proti záškolákům vyhlásilo v září loňského roku město České Budějovice. A jak se podle dostupných čísel zdá,...

Do prvních tříd nepůjdou skoro dvě stovky dětí

úterý, 13. března 2012, 07:48

K zápisům do čtrnácti základních škol zřizovaných městem České Budějovice přišlo v lednu letošního roku 1 263 dětí. Odklad školní...

Hlubocká škola bude mít nový kabát. Bez azbestu

pondělí, 12. března 2012, 12:22

Nadlimitní hodnoty azbestu a následná situace ve školách na Máji se staly varovným příkladem pro podobné rekonstrukce. Jednou z...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Slovácký rok v Kyjově trhal návštěvnické rekordy. Příští ročník se bude konat už za dva roky

Více než 30 tisíc lidí dorazilo o víkendu na jubilejní dvacátý ročník folklorních slavností Slovácký rok do jihomoravského Kyjova. Neopakovatelná atmosféra, skvělý program i organizace, takové byly bezprostřední reakce návštěvníků na místě i na sociálních sítích. Organizátoři si však největší překvapení připravili až na závěr - na další ročník nemusí návštěvníci čekat čtyři roky, ale poprvé v historii pouhé dva.

Vládní protidrogová koordinátorka čelí podezření z plagiátorství

Vládní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová čelí podezření, že opsala část své bakalářské a diplomové práce. Podnět k prověření jejích prací z roku 2001 a 2005 podali Piráti. Třetina jich údajně obsahuje shodné pasáže s jinými zdroji. Vedralová to odmítla komentovat. Informoval o tom dnes server Seznam Zprávy. I kdyby se plagiátorství potvrdilo, o titul Vedralová přijít nemůže, protože řízení o vyslovení neplatnosti vysokoškolského diplomu lze podle zákona zahájit do tří let.

Po letech na útěku v českém vězení. Muž se skrýval ve Francii

Díky intenzivní mezinárodní policejní spolupráci byl muž vypátrán a na základě evropského zatýkacího rozkazu zatčen ve Francii. Po splnění všech formalit byl odsouzený koncem minulého týdne eskortován do České republiky.