Stát nás zřejmě nepotřebuje, tvrdí zdravotnické záchranné služby

V uplynulém týdnu proběhla zpráva o nedohodě zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení ze segmentu nemocniční péče v přípravné fázi dohodovacího řízení o ceně bodu na rok 2012.

"Bez povšimnutí zatím zůstává stejná nedohoda pro segment Zdravotnické záchranné služby. Dovoluji si však tvrdit, že pro záchranné služby je tento krok skutečně nepochopitelný a jeho dopady skličující. Tento akt zdravotních pojišťoven uzavřel poslední možnou cestu k alespoň částečné nápravě dlouhodobého podfinancování Zdravotních záchranných služeb zdravotními pojišťovnami za tichého souhlasu ministerstva zdravotnictví," řekla Slabý.

Chybějící finance do systému prý dodají kraje, neboť jsou zřizovateli záchranných služeb. "Nechápu to, u lůžkových zařízení pojišťovny zcela bez problémů uznávají, že existuje doba, kdy pacienta právě v dané chvíli neošetřují, ale je na lůžku. K tomu je zapotřebí, aby personál byl i nadále na oddělení a byl za to placený, je třeba hradit energie, stravu, pohonné hmoty, léky. Ne tak u Zdravotnické záchranné služby. Zde je hrazen striktně výkon od chvíle přijetí výzvy do návratu posádky na základnu. Po zbývající část dne vlastně záchranka v systému neexistuje, zaměstnanci by neměli dostávat peníze, neměla by se čerpat energie, obnovovat technika, nájmy bychom měli též platit pouze po dobu výkonu práce," dodal Slabý.

Práce operačního střediska, tedy zpracování tísňové výzvy, není hrazeno vůbec. "Vzhledem k tomu, že záchranná služba je založená na stejném principu jako hasiči, tedy čekání na práci a okamžitý výjezd na základě tísňové výzvy občana nebo jiné složky záchranného systému, nejsme schopni svoji péči regulovat, zvyšovat nebo snižovat počty výkonů nebo provádět pouze výkony pro nás výhodné, jak tomu lze do určité míry v jiných zdravotnických zařízeních. Kvůli této situaci se záchranné služby ocitají často ve velmi těžké finanční situaci," doplnil Slabý.

Ministerstvo podle Slabého do systému přednemocniční péče odmítá dlouhodobě uvolnit jakékoliv prostředky, a to i v situaci, kdy ministr zdravotnictví memorandem garantuje lékařům záchranných služeb navýšení platů, nebo se plošně navýší platy nelékařského zdravotního personálu. V lůžkové péči okamžitě zdravotní pojišťovny zvýší úhrady, záchranky však nemají nárok.

"Zdravotní pojišťovny při jednáních odmítají akceptovat jakékoli navýšení platů, růst cen pohonných hmot, energií, léčiv, nájmů a dalších nákladů , takže úhrada stagnuje na úrovni roku 2007, přesto, že náklady vzrostly v řádech desítek milionů korun," vysvětlil Slabý.

Kraje, které většinu nákladů na financování záchranek nesou jako jejich zřizovatelé, jeví podle Slabého stále menší ochotu suplovat úhrady zdravotních pojišťoven a naprostý nezájem ministerstva zdravotnictví podílet se na financování záchranných služeb.

"Výsledkem tedy vlastně je, že všichni ti, kteří by tuto službu měli zajistit, se jí vlastně chtějí zbavit. Projednávaný Zákon o Zdravotnické záchranné službě pak tuto situaci bohužel řeší jen v náznaku a fixuje i do další budoucnosti," uvedl Slabý.

Celkových 700 tisíc výjezdů za rok tak podle Slabého jen virtuální realita, která plní internetové servery a televiznízpravodajství od rána do večera dalšími zprávami.

"Nechceme nic víc, než abychom mohli v jakémkoli počasí a na jakémkoli místě republiky ošetřovat zdevastované oběti dopravních nehod, lidi postižené zástavou oběhu a selháním životních funkcí, oběti různých katastrof a nemocí a včas je dopravili do zdravotnického zařízení, kde je definitivně ošetří. Prosím však ty, jež nás řídí, zřizují a mají ze zákona financovat, aby si uvědomili, že benzín už nestojí dvě koruny padesát, Škoda 1203 už se nevyrábí, zákoník práce říká, že za práci náleží zaměstnanci adekvátní odměna a když cokoli vyrábíme za sto korun, neprodáváme to za 50 korun a pokud ano, tak jen do doby, než zkrachujeme," uzavřel Slabý.

Autor: Dobrin Stojcev, Mediafax