Skoro dvě tuny borůvek se sní na Borůvkobraní

A borůvky byly opravdu na každém rohu. Kde kdo měl modrou pusu od pojídání zdravých lesních kuliček a zejména děti měly borůvky i na tričkách. Na trhu jste si mohli koupit nejen borůvkové koláče, v restauraci si dát borůvkové knedlíky, ale Borovany nabídly i borůvkové víno či borůvkovou pálenku. Prostě borůvky byly všude.

Pak se i soutěžilo. Děti chytaly letící borůvky do pusy, dospělí zase soutěžili, kdo sní nejvíce kynutých knedlíků politých borůvkovým žahourem. Vyhrál opět Miroslav Helebrant, když jich za třicet minut spořádat dvacet dva. Z osmi ročníků nevyhrál pan Helebrant jen jednou, a to v loňském roce.

Já jsem si ale popovídala s Alenou Seberovou, hlavní organizátorkou borovanského Borůvkobraní. „Borůvky sháníme všude. Máme sběrače ze širokého okolí a potom také spolupracujeme s výkupnami. Protože tak veliké množství se už v okolních lesích nedá nasbírat,“ říkala organizátorka. „Na marmelády, likéry a žahoury se vykoupí tak tak osm set kilogramů. Pak na samotné Borůvkobraní je to podobné číslo. Nebudu daleko, když řeknu, že dohromady to dá dvě tuny borůvek,“ dodává Seberová s tím, že jakmile začnou borůvky v lesích růst, začnou je sběrači trhat. A to i v lesích na Lišovsku, Suchdolsku a jinde.

Do Borovan o víkendu zamířily tisícovky návštěvníků. „Asi lidi lákají borůvky, ale je pravda, že už nedokážeme uspokojit tak velké množství návštěvníků, jak zde bylo v sobotu. To bych řekla, že bylo trochu neúnosté, a to jak na náš areál, tak i na množství nasbíraných borůvek. Myslím si, že už jsme opravdu na hranici, kdy se to dá zvládnout,“ míní Seberová.

Přitom Borůvkobraní vzniklo před lety docela nevinně. „Jako infocentrum jsme se přihlásili do projektu Pohádkového království. Náš kapřík Jakub, který cestuje po jižních Čechách, sbírá v okolí Borovan borůvky. Takže ten den, kdy jsme otevírali pohádkovou kancelář, jsme chtěli trochu oživit programem. Pro dospělé jsme tedy vymysleli soutěž v pojídání knedlíků a protože se to zalíbilo, tak jsme soutěž zorganizovali za rok zase, a tím to celé vzniklo,“ usmívá se Alena Seberová, která pracuje na městském úřadu.