Od hladovky a protestů k civilizované diskuzi

Konference se konala v sobotu na akademické půdě Jihočeské univerzity. Na jedné straně seděli například Milan Valach - mluvčí Hnutí za přímou demokracii, Milan Kohout - známý performer, básník a pedagog, který se po šestadvaceti letech vrátil zpět do Čech z Ameriky. V roce 1986 totiž byl vyhoštěn pro svou politickou a kulturní činnost, i přes to včera usedl po boku Vojtěcha Filipa, předsedy KSČM.

Na druhé straně pak seděli Šimon Heller - organizátor studentských protestů, nebo třeba Martin Rosocha - další pořadatel demonstrací a učitel Gymnázia Třeboň. Přítomni byli i další jihočeští pedagogové.

Cílem veřejné debaty bylo začít vést seriózní diskuzi o problémech demokracie v České republice. „Doufám, že tato akce povede k nějakým výsledkům. Nečekáme, že se dnes všechno vyřeší, ale mohlo by to vést alespoň ke konstruktivním a seriózním dialogům,“ uvedl mluvčí HzPD Milan Valach.

Celé debatní odpoledne zahájili účastníci prezentací svých stanovisek. Milan Valach položil základní otázku, proti čemu vlastně studenti protestují. Prohlásil, že se prakticky protestuje proti výsledku demokratických voleb.

Šimon Heller na to později reagoval: „V žádném případě nezpochybňujeme výsledky voleb. Studenti a jejich iniciativa pouze poukazuje na vznik necitlivé koalice, která vznikla při povolebních vyjednáváních. Celou dobu je nám vkládáno do úst něco, co není pravda. Obávám se, že na začátku došlo k všeobecnému neporozumění, a to se s námi táhne celou dobu. Vadí nám, že by tak důležitý resort, jako je školství, měl vést někdo, kdo se hlásí ke komunistickému manifestu,“ mínil Heller.

Studenti před časem jednali s hejtmanem Jiřím Zimolou. Ten měl na konferenci také dorazit, nakonec však moderátor jen přečetl jeho stanovisko. „Nelze vést dialog, pokud jedna strana vede monolog,“ narážel na studenty jihočeský hejtman. „Několikrát jsem opakoval, že radní nemají pravomoc přikazovat, co se bude na školách učit. Toho se tedy studenti obávat nemusí. A zároveň, hejtman nemá pravomoc odvolat radní. Podle mě je to pouze hon na člověka a hladovka se všemi protesty jsou jen nátlaková hysterická řešení,“ vzkázal Zimola účastníkům konference.

Podle Šimona Hellera je naopak hladovka a protesty jediné možné řešení. „Kdybychom volili nátlakové jednání, museli bychom použít kameny,“ tvrdil Heller.

Z diskuze o lokální problematice, ze které nevzešlo žádné řešení, se pak debata posunula na globálnější úroveň. Na přetřes přišel pojem komunismus, komunistický manifest, Karl Marx a další diskutabilní pojmy.

Kdyby se účastníci debaty vzájemně neobviňovali z adorace Karla Marxe, nebo se nesnažili publiku předvést nekonečnými citacemi z knih, kolik toho přečetli, byla by to diskuze jistě zajímavá.

Milan Kohout pak komentoval osnovy učiva na českých školách: „Jsem v šoku z toho, že se na českých školách vůbec nevyučuje například o marxismu a oproti USA zde chybí levicově smýšlející studentstvo. To, co tady studenti s vervou předvádí, je zastydlý antikomunismus,“ řekl Kohout.

Závěr debatního odpoledne byl věnován diskuzi veřejného publika. Někteří nedočkavci se do diskuze snažili zapojit během panelové diskuze. Z celého odpoledne šlo tedy vyčíst, že debaty o komunismu nejsou zdaleka za námi a že se ani jedna strana jen tak nevzdá. Žádné konkrétní řešení situace však z diskuze nevzešlo.

Vojtěch Filip celou situaci komentoval následovně: „Chtěl bych, abychom se spojili při respektování zavedeného pravidla, že všichni mají stejně velká práva. Každý má právo na názor a na jeho svobodné vyjádření,“ uvedl Filip.