Neděle, 6. ledna 2013, 17:35
Přestat kouřit, začít cvičit, chodit dřív spát a dřív vstávat, omezit sladkosti, vynechat alkohol. Novoroční předsevzetí mohou mít mnoho podob. Budějcká Drbna v první týdnu roku 2013 vyrazila do terénu se zeptala několika Budějčáků, jak to mají s předsevzetími oni.
|
|
„Předsevzetí si nedávám. Jsem už v důchodu a mám všechno, co potřebuju. Teď mi dokonce zvýšili důchod. Novoroční předsevzetí nejsou nic pro mě.“ |
 Simona Pöschlová (26 let) České Budějovice |
„Nikdy jsem si předsevzetí nedávala, ale letos jsem si řekla, že jednou udělám výjimku. Rozhodla jsem se nepoužívat výtah, ale chodit po schodech v rámci zdravějšího životního stylu. Bohužel si ale na to vzpomenu vždycky, když stojím ve výtahu.“ |
 Michaela Čeloudová (31 let) České Budějovice |
„Sobě předsevzetí nedávám, ani jsem si nikdy nedávala. Mám ale malé děti, tak bych jim chtěla předsevzít, že budou pěkně a hlasitě zdravit.“ |
 Petr John (35 let) České Budějovice |
„Podle mě jsou předsevzetí nesmysly. Když chci něco dokázat, prostě si řeknu, co chci a jdu si za tím. Když jsem alespoň v půlce, můžu být spokojený. Pak alespoň nemusím být zklamaný, když se něco nepovede.“ |
 Eva Stroganová (58 let) České Budějovice |
„S předsevzetími to u mě není nijak růžové. Párkrát jsem si nějaká dal, taková typická. Třeba, že zhubnu. Nikdy z toho ale nic nebylo. Většinou si řeknu, že něco zlepším ve chvíli, když mi život dá nějakou facku.“ |
Foto: Petr Černý
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
