Pátek, 18. října 2019, 19:51
Až 300 tisíc lidí v Česku má více než pět záchvatů migrény do měsíce, 50 tisíc jich trpí chronickou migrénou. Nemoc jim komplikuje osobní i profesní život, bývá ale zlehčována. Problematické je i to, že někteří pacienti jsou léčeni špatně či vůbec, uvedl neurolog David Doležil. Podle psycholožky Dany Rosické je nutné zlepšit povědomí o této nemoci. Informace zazněly na kulatém stolu o problematice migrény v pracovním životě.
V Česku se podle neurologa Davida Doležila, který je předsedou sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti, s migrénou potýká zhruba milion lidí. Zatímco minimálně pět záchvatů měsíčně prodělá třetina z nich, lidé s chronickou migrénou jich zažijí více než 15 do měsíce. Ženy trpí migrénou až čtyřikrát více než muži, nemoc totiž ovlivňují hormony a záchvaty se často vážou na menstruační cyklus. Mezi další spouštěče patří změna počasí, stres či některé druhy jídla a pití - například alkohol.
Většinou však člověk nedovede spolehlivě předvídat příchod záchvatu, který trvá od tří do 72 hodin. „Pro kvalitu života a pracovní výkonnost už není rozdíl, zda má někdo 12 záchvatů měsíčně či 15," upozornil Doležil s tím, že v případě častějších záchvatů se jako léky předepisují takzvané triptany. Mnozí postižení, včetně těch s těžkými migrénami, se ale léčí jen volně dostupnými analgetiky, což je podle neurologa vhodné pouze u lehké formy nemoci.
Část pacientů se za migrénu stydí, také proto, že se setkali se zlehčováním své diagnózy. Někteří rovněž prošli špatně zvolenou, neúčinnou léčbou a na další hledání pomoci u odborníků rezignovali.
Častá migréna lidem značně komplikuje život. Stále se obávají dalšího záchvatu, nemohou si dělat plány, nebo mají problémy v zaměstnání. Vybírají si kvůli ní i neplacené volno, nebo pracují navzdory urputné bolesti hlavy a svou diagnózu tají.
„Povědomí o migréně na pracovištích je stále velmi nízké. Mnoho lidí to má spojeno s něčím, nad čím lze mávnout rukou," uvedla psycholožka Dana Rosická, která působila v personalistice a lidských zdrojích. I v tomto případě hrají roli předsudky. Někteří nadřízení podle Rosické migrénu nevnímají jako chorobu, jiní podezírají zaměstnance z lenosti. Právě vstřícný přístup ze strany zaměstnavatele a kolegů může migrenikům dost pomoci, stejně tak možnost flexibilní pracovní doby či práce z domu.
Četnost a sílu záchvatů někdy u lidí s migrénami sníží i preventivní léčba. V Česku je dostupná buď standardní, nebo takzvaná biologická, kterou však nehradí pojišťovny a je finančně náročná. Jedna dávka léku vyjde pacienta zhruba na 14 tisíc korun.
Migréna je podle Světové zdravotnické organizace třetí nejčastější nemocí na světě. Týká se především lidí v produktivním věku. Poprvé se zpravidla projeví v pubertě a odezní kolem šedesátin. Někteří se s ní ale potýkají až do konce života.
