Vltava by měla být pulzující tepnou spojující regiony. Její splavnění vyjde na pět miliard korun

Jihočeský kraj má podle hejtmanky Ivany Stráské hned několik investičních priorit, které se splavněním souvisí. Jde především o vybudování přístavní hrany v Českých Budějovicích, zvedacího mostu v Týně nad Vltavou, zajištění plavebních hloubek pod vodním dílem Kořensko a výstavbu lodního výtahu na Orlíku.

 „Současně chceme dokončit projektovou dokumentaci pro územní řízení k rozšíření plavební komory Kamýk, výstavbu plavební komory České Budějovice a kompletní projektovou dokumentaci a povolení stavby cyklistické stezky podél Vltavy Lipno - České Budějovice, včetně 30 realizovaných kilometrů. Celkem jde o zhruba 350 miliónů korun. To vše půjde postupně. Věřím ale, že díky spolupráci se nám za pár let podaří změnit Vltavu v pulzující tepnu spojující naše regiony,“ zdůraznila Stráská.

Podle středočeské hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové by měl projekt oživit okolí řeky. Samozřejmostí by měly být adekvátní služby a zázemí pro návštěvníky. „V první fázi nás čeká pět hlavních cílů. Výstavba minimálně dvou čerpacích stanic pro lodě, dvou míst k vypouštění odpadních vod. Chceme také podpořit vybudování technické infrastruktury karavan kempů, pravidelné čištění řeky a úpravu obslužných sloupků na standardní platební karty,“ poznamenala Jermanová.

„Investice pět miliard se vrátí do pěti let“

Na dokončení stavebních akcí, které jsou potřebné ke splavnění Vltavy, bude potřeba investovat zhruba pět miliard korun. Jejich návratnost je podle ekonomického auditu, který představila Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR), pět let. „Podle analýzy ekonomického přínosu, posuzujícího mimo jiné údaje z EET o tržbách služeb vázajících se na cestovní ruch v okolí řeky, přinese Vltava za současného stavu do veřejných rozpočtů, což jsou rozpočty státu, krajů, měst a obcí, ročně přibližně čtyři miliardy korun. Po zainvestování, kdy odhad nákladů na realizaci všech navržených opatření směřujících k dokončení Vltavské vodní cesty činí pět miliard korun, se přínos do veřejných rozpočtů zvýší o více než miliardu ročně na cirka 5,1 miliardy korun za rok. Návratnost investic tak představuje pět let,“ konstatoval ředitel JCCR Jaromír Polášek.

Vltavský projekt podporuje i ministerstvo pro místní rozvoj. „Makroekonomický přínos turistického ruchu je zřejmý. Jde o celkový příjem zhruba 120 miliard korun do státního rozpočtu, 240 tisíc zaměstnanců, tři procenta HDP a toto číslo roste. Z hlediska růstu tohoto odvětví jsou v porovnání regionů Středočeský kraj na druhém a Jihočeský na třetím místě s dynamikou růstu 17 a 14 procent, což jsou obrovská čísla. Naším cílem je podporovat z národních zdrojů právě doprovodné infrastrukturní projekty, které s růstem cestovního ruchu souvisejí,“ sdělil náměstek ministryně pro místní rozvoj David Koppitz.

A podpora nechybí ani ze strany města. Podle náměstka primátora Viktora Vojtka se dá očekávat, že se na řece bude objevovat více a více lodí. „Ve prospěch splavnění a snad i trochu navzdory jeho odpůrcům, kterých není málo, uvedu pár čísel s vypovídací hodnotou. V roce 2013 se proplavilo plavební komorou v Českém Vrbném 253 lodí s 1393 pasažéry, vloni to bylo už 1515 lodí s 6270 osobami. Jednoznačný nárůst by tak mohl, podle kvalifikovaných odhadů, pokračovat i v příštích letech,“ uvedl Vojtko.