Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Ročně zemřou při sečení desítky tisíc srnčat. Dobrovolníci je zachraňují i pomocí dronů

 
středa, 12. června 2019, 19:04

Budíček ve čtyři hodiny ráno a šup do terénu. To je denní chléb dobrovolníků, kteří se vydávají na prohledávání polí a zachraňování malých srnčat před sečením. Na ukázku jednoho takového rána dnes vyrazila i Budějcká Drbna.

Statistiky uvádí, že ročně zemře během období senoseče 50 až 60 tisíc srnčat. I proto se každý den brzy ráno vydávají dobrovolníci do polí a luk a srnčata zachraňují. „Prohledávání probíhá ve spolupráci se zemědělci a myslivci. Na hledání zvěře používáme dron s termokamerou. Ten vyletí do zhruba osmdesátimetrové výšky, odkud hledá zahřátá místa v poli,“ popisuje organizátor akce a dobrovolník Jakub Polenský. V případě, že se na kameře objeví malé srnče, vyrazí pro něj dobrovolníci s rukavicemi a čerstvě natrhanou trávou a odnesou mládě do bezpečí. Vyhledávání srnčat dělají ve svém volném čase pod Jihočeskou univerzitou.

„Každý den prolétáváme zhruba 35 hektarů, začínáme před pátou hodinou ranní, protože v momentě, kdy vyjde slunko, tak se porost zahřeje, a hledání je složitější. Většinou hledáme zhruba do sedmé hodiny ráno,“ vysvětluje Polenský. Při jedné akci se mu podařilo vynést 18 srnčat. „Počet zvěře se odráží na základě typu porostu. Jetelotraviny jim chutnají. Navíc jsou pro ně zajímavé výškou,“ říká.

V rámci letošních sečí se do ochrany srnčat a drobné zvěře intenzivněji zapojila i jihočeská agrární komora. „Kontaktovali jsme ministerstvo zemědělství, aby v jižních Čechách s touto prevencí pomohlo. Do problematiky se snažíme zasvětit i veřejnost. V návaznosti na portál Senoseč online a ve spolupráci s Jakubem Polenským chceme vypracovat metodiku, která by byla návodem, jak postupovat při vyhledávání srnčat, jakou mechaniku a technologii využít. Budeme se snažit vypracovat i nějaký komunikační manuál, protože je velmi důležité, aby spolu zemědělci a myslivci spolupracovali,“ vysvětlila ředitelka komory Hanka Šťastná.

Drony s termovizí jsou podle ní, nejrychlejší, nejefektivnější, ale také nejdražší možností, jak zvířecím ztrátám zamezit. „I tak jim ale věříme nejvíce. V zemědělství mohou monitorovat například i škůdce, eroze i stavy drenáží. Ta technika je víceúčelová,“ vysvětluje ředitelka komory.

První srnčata se podle myslivce a zemědělce Petra Pokorného objevují už v polovině května. Prvních pár týdnů je pro ně nejrizikovější období. V polích je hledají několika způsoby. „Den před sečením dáváme na pole zradidla (dřevěné konstrukce s bílou plachtou, které srnám vadí a díky tomu mláďata odvádějí pozn. redakce), se kterými máme dobré zkušenosti. Nejefektivnější je ale vždy nasazení dronu,“ přiznává Pokorný.

Podle Jakuba Polenského by se dobrovolníci, kteří chtějí se záchranou srnčat pomoct, měli vždy spojit se zemědělci a myslivci v dané lokalitě. „Dobrovolnictví může dělat každý, ale je třeba, aby byly dodrženy správné postupy. Právě s tím mohou pomoct myslivci,“ vysvětluje student Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Další možností je přihlásit se na webu Senoseč online.

K dnešnímu hledání u Ortvínovic na Českobudějovicku zapůjčila dobrovolníkům drony specializovaná firma. Přístroj, který jinak používají, se totiž porouchal. „Měli jsme schůzky i na ministerstvu zemědělství, kde nám byla přislíbena podpora. Bohužel sucho a kůrovec nás převálcovali, a i když nějaký příspěvek asi dostaneme, vypadá to bohužel až na srpen, a i tak to nepokryje náklady na pořízeni další techniky, která je nezbytná pro monitoring vyššího počtu. I proto teď pracujeme na vytvoření transparentního účtu, kam budou moct lidé na nákup dronu přispět,“ uzavírá Jakub Polenský.

Vizitka autora

 

Elmira Talířová

Šéfredaktorka portálu Budějcká Drbna

kontakt: talirova@budejckadrbna.cz

Budějcká Drbna je v prvním z regionálních zpravodajských webů projektu Drbna.cz

 
Foto Jan Luxík, Jakub Polenský
 


 

Kam dál?

Město chce přispět na rekonstrukci vodáckého areálu v Českém Vrbném

středa, 12. června 2019, 14:32

Vodácký areál Lídy Polesné v Českém Vrbném čeká rozsáhlá rekonstrukce. Po první etapě, ve které byla kompletně přebudována dráha,...

Jihočeský kraj je podle výzkumu dobrým místem pro život. Oproti...

středa, 12. června 2019, 10:01

Pestrá nabídka volnočasových aktivit. Nepřeberné množství kulturních institucí. Ráj pro turisty. Nejvíce zařízení pro seniory či...

Stát zavede pro začínající řidiče řidičský průkaz na zkoušku

středa, 12. června 2019, 08:42

Stát zavede pro začínající řidiče takzvaný řidičský průkaz na zkoušku. Řidičům do dvou let od získání řidičského oprávnění bude...

Jihostroj by mohl hrát ligu mistrů ve Sportovce. V řešení jsou...

středa, 12. června 2019, 07:07

Volejbalová Liga mistrů se nezadržitelně blíží, kde ale bude Jihostroj hrát, je zatím ve hvězdách. Podmínky pro místo, kde se...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Hospodářská zvířata v těchto dnech nesmí cestovat více než 600 kilometrů, rozhodli veterináři

Státní veterinární správa rozhodla, že v následujících dnech (s platností od dnešního dne) nesmí být odbavovány zásilky hospodářských zvířat na větší vzdálenost než 600 kilometrů. Důvod je více než zřejmý, očekávaná vedra.

Sedm let po zadržení se sedmi miliony dostal Rath sedmiletý trest

Jako lékař dnes třiapadesátiletý David Rath úspěšně rozjel kariéru, nepřehlédnutelný byl také v roli politika. Stihl být ministrem zdravotnictví, zasedal ve Sněmovně, zastával i funkci středočeského hejtmana. Právě působení v čele kraje se mu ale stalo osudným. Za korupční kauzu, spojenou s Rathovým působením v hejtmanské funkci, dnes u pražského vrchního soudu dostal někdejší vysoce postavený politik sedmiletý trest vězení.

Devátý ročník kampaně Na kole jen s přilbou osloví celou Českou republiku

V roce 2018 zemřelo při dopravních nehodách 565 osob. Z celkového počtu usmrcených při nehodách bylo 38 cyklistů, 30 z nich nemělo přilbu, což představuje 79 procent všech usmrcených cyklistů na našich silnicích.