Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Háječek byl nejhezčím koutkem města. Po roce 1990 svůj statut ztratil

 
sobota, 16. března 2019, 13:48

Altán v parku Háječek čeká rekonstrukce. Měl by se proměnit v kavárnu. Jak to ale bylo s jeho historií? Kde vznikl impuls k jeho postavení a k čemu sloužil? Na to se podíval historik Jan Schinko.

První impuls k postavení později slavného promenádního hudebního pavilonu v Háječku byl nenápadný. Kapelník vojenské hudby kapitán Ferdinand Bartoš si v někdy v květnu 1925 postěžoval, že na alejích je hudba špatně slyšet. Byl u toho knihkupec Raimund Marek a vrchní policejné komisař Bohuš Letovský. Jeden z nich měl nápad, že by kapela mohla hrát v zastřešeném pavilonu, odkud by se zvuk lépe šířil. Podle dobového tïsku to byli muži činu a neprodleně založili „Komité pro výstavbu hudebního pavilonu“.

ČTĚTE TAKÉ: Altán v parku Háječek čeká rekonstrukce. Bude z něj kavárna

Tito tři pánové jednající za Komité získali širší podporu (ale také byli odmítnuti) několika politiků, profesorů a důstojníků. Dne 13. června 1925 byl právoplatně zvolen užší výbor Komité: předseda vládní rada František Velík, místopředseda Raimund Marek, jednatel a pokladník Bohuš Letovský, revizoři účtů ředitel městských důchodů Václav Lacina a kapitán Ferdinand Bartoš. Dodatečně do výboru přijali i městského zahradníka Vojtěcha Nováka, který navrhl půdorys parku a vegetaci.

Pavilon byl s velkou slávou otevřen den 27. září 1925. Projekt zpracoval Otto Weinzettel, stavěla firma Augusta Teverného. V tom čase dozníval ve městě kubismus a tak mají pavilon a schodiště z alejí dolů do Háječku kubistické prvky.  Při slavnosti bylo uspořádáno květinové korzo s vyjížďkou dětí na květinami vyzdobených automobilech od Besedy městem na aleje.

Komité mělo zvláštní problémy s Klubem za staré Budějovice. Výbor chtěl postavit u pavilonu lavice (normálně, poněvadž někdo si rád při poslechu posedí). Klub za staré Budějovic proti tomu podal na radnici protest s odůvodněním, že by lavice zastínily pohledy na Sokolský ostrov a bránily by pohledům na kořeny stromů. Radnice musela protest řešit. Teprve když Komité pod tlakem prohlásilo, že jde o provizorní řešení, radnice lavice povolila. (Klub za staré Budějovice dál oficiálně neprotestoval.)

Pod pavilonem si kavárník Jan Vaněček, majitel kabaretu, restaurace a kavárny Corso, zařídil malou kavárnu. Vypadalo to spíše jako ve sklepě, sedělo se u kávy venku. Od roku 1926 se začal budovat Háječek dole hlavně pro zábavu dětí. Postavila se Kopeckého chata, kde se hrálo loutkové divadlo. Nejoblíbenější byla malá ZOO, z čehož nejvíce klec s opičkami. Za německé okupace se hudební pavilon, aleje a dolejší Háječek neudržovaly. Ještě kolem roku 1948 tam zely zbytky klecí zoo.

Hudební pavilon čas od času ožil. Někdy se v něm i tancovalo. Po roce 1990 se v jeho přízemí zase otevřela na chvíli mini kavárna, ale Háječek celkově ztratil prvorepublikový promenádní střih a neformální statut – nejhezčí koutek města. Tedy kromě FFP (Filmové festivaly pracujících), na kterých bývalo plno. Pavilon (gloriet, altán) stojí v kvalitní  lokalitě u romantického soutoku řek, hvězdárny (se zbytkem botanické zahrady) a i na Letní kino navazuje. A začal to kapelník kpt. Ferdinand Bartoš, když si postěžoval, že volně na alejích se jim špatně hraje.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Jan Luxík
 


 

Kam dál?

Lidé si stěžují na plné odpadkové koše ve městě. Radnice chystá...

sobota, 16. března 2019, 11:33

Odpadky ze soukromých provozoven ve městě velmi často končí v kameninových koších, které jsou určené k vyhazování drobného...

Teplárna loni připojila nejvíc nových zákazníků za posledních šest let

sobota, 16. března 2019, 09:58

Teplárna loni připojila nové zákazníky s odběrem více než 27 tisíc GJ tepla. To je nejvíce od roku 2013. Mezi nově připojené...

Jihočeští veterináři naráží na problémové maso k výrobě kebabů

sobota, 16. března 2019, 08:17

Jihočeští veterináři naráží při společných kontrolách s celníky na největší problémy s podnikateli, kteří připravují kebaby a...

ČEZ začal stavět teplovod z Temelína do Budějc za skoro milardu a půl

pátek, 15. března 2019, 15:30

ČEZ začal dnes stavět 26 kilometrů dlouhý horkovod mezi jadernou elektrárnou Temelín a Českými Budějovicemi. Náklady jsou 1,4...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Nicholas Winton byl velmi skromný, říká o něm jedna z jeho „dcer“ Zuzana Marešová

Asi není nutné připomínat neskutečný čin Nicholase Wintona, muže, který zachránil 669 židovských dětí před smrtí v koncentračních táborech. Česká mincovna nyní nechala vytvořit zlatý dukát s vyobrazením právě tohoto hrdiny.

Šikana ve školách zůstává, dvě třetiny případů jsou v ZŠ

Šikana ve školách je stále problém, počty telefonátů dětí, které se kvůli ní obrací na Linku bezpečí, se v posledních letech pohybují mezi 1800 a 2300 ročně. Za posledních devět let vzrostl zejména počet případů, kdy si děti stěžují na šikanu v počítačovém světě. Vyplývá to z údajů Linky bezpečí, které sdělila její mluvčí Regina Jandová. Podle ministerstva školství se zhruba dvě třetiny případů šikany týkají základních škol, třetina škol středních.

Zemřel trojnásobný mistr světa formule 1 Rakušan Niki Lauda

Ve věku 70 let v pondělí zemřel trojnásobný mistr světa formule 1 Niki Lauda. S odvoláním na rodinu legendárního rakouského jezdce o tom dnes informovala agentura APA. Laudu, který se věnoval také podnikání v leteckém průmyslu, v poslední době trápily vážné zdravotní problémy. Loni v srpnu se podrobil transplantaci plic. Titul mistra světa Lauda získal v letech 1975, 1977 a 1984.