Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Háječek byl nejhezčím koutkem města. Po roce 1990 svůj statut ztratil

 
sobota, 16. března 2019, 13:48

Altán v parku Háječek čeká rekonstrukce. Měl by se proměnit v kavárnu. Jak to ale bylo s jeho historií? Kde vznikl impuls k jeho postavení a k čemu sloužil? Na to se podíval historik Jan Schinko.

První impuls k postavení později slavného promenádního hudebního pavilonu v Háječku byl nenápadný. Kapelník vojenské hudby kapitán Ferdinand Bartoš si v někdy v květnu 1925 postěžoval, že na alejích je hudba špatně slyšet. Byl u toho knihkupec Raimund Marek a vrchní policejné komisař Bohuš Letovský. Jeden z nich měl nápad, že by kapela mohla hrát v zastřešeném pavilonu, odkud by se zvuk lépe šířil. Podle dobového tïsku to byli muži činu a neprodleně založili „Komité pro výstavbu hudebního pavilonu“.

ČTĚTE TAKÉ: Altán v parku Háječek čeká rekonstrukce. Bude z něj kavárna

Tito tři pánové jednající za Komité získali širší podporu (ale také byli odmítnuti) několika politiků, profesorů a důstojníků. Dne 13. června 1925 byl právoplatně zvolen užší výbor Komité: předseda vládní rada František Velík, místopředseda Raimund Marek, jednatel a pokladník Bohuš Letovský, revizoři účtů ředitel městských důchodů Václav Lacina a kapitán Ferdinand Bartoš. Dodatečně do výboru přijali i městského zahradníka Vojtěcha Nováka, který navrhl půdorys parku a vegetaci.

Pavilon byl s velkou slávou otevřen den 27. září 1925. Projekt zpracoval Otto Weinzettel, stavěla firma Augusta Teverného. V tom čase dozníval ve městě kubismus a tak mají pavilon a schodiště z alejí dolů do Háječku kubistické prvky.  Při slavnosti bylo uspořádáno květinové korzo s vyjížďkou dětí na květinami vyzdobených automobilech od Besedy městem na aleje.

Komité mělo zvláštní problémy s Klubem za staré Budějovice. Výbor chtěl postavit u pavilonu lavice (normálně, poněvadž někdo si rád při poslechu posedí). Klub za staré Budějovic proti tomu podal na radnici protest s odůvodněním, že by lavice zastínily pohledy na Sokolský ostrov a bránily by pohledům na kořeny stromů. Radnice musela protest řešit. Teprve když Komité pod tlakem prohlásilo, že jde o provizorní řešení, radnice lavice povolila. (Klub za staré Budějovice dál oficiálně neprotestoval.)

Pod pavilonem si kavárník Jan Vaněček, majitel kabaretu, restaurace a kavárny Corso, zařídil malou kavárnu. Vypadalo to spíše jako ve sklepě, sedělo se u kávy venku. Od roku 1926 se začal budovat Háječek dole hlavně pro zábavu dětí. Postavila se Kopeckého chata, kde se hrálo loutkové divadlo. Nejoblíbenější byla malá ZOO, z čehož nejvíce klec s opičkami. Za německé okupace se hudební pavilon, aleje a dolejší Háječek neudržovaly. Ještě kolem roku 1948 tam zely zbytky klecí zoo.

Hudební pavilon čas od času ožil. Někdy se v něm i tancovalo. Po roce 1990 se v jeho přízemí zase otevřela na chvíli mini kavárna, ale Háječek celkově ztratil prvorepublikový promenádní střih a neformální statut – nejhezčí koutek města. Tedy kromě FFP (Filmové festivaly pracujících), na kterých bývalo plno. Pavilon (gloriet, altán) stojí v kvalitní  lokalitě u romantického soutoku řek, hvězdárny (se zbytkem botanické zahrady) a i na Letní kino navazuje. A začal to kapelník kpt. Ferdinand Bartoš, když si postěžoval, že volně na alejích se jim špatně hraje.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto Jan Luxík
 


 

Kam dál?

Lidé si stěžují na plné odpadkové koše ve městě. Radnice chystá...

sobota, 16. března 2019, 11:33

Odpadky ze soukromých provozoven ve městě velmi často končí v kameninových koších, které jsou určené k vyhazování drobného...

Teplárna loni připojila nejvíc nových zákazníků za posledních šest let

sobota, 16. března 2019, 09:58

Teplárna loni připojila nové zákazníky s odběrem více než 27 tisíc GJ tepla. To je nejvíce od roku 2013. Mezi nově připojené...

Jihočeští veterináři naráží na problémové maso k výrobě kebabů

sobota, 16. března 2019, 08:17

Jihočeští veterináři naráží při společných kontrolách s celníky na největší problémy s podnikateli, kteří připravují kebaby a...

ČEZ začal stavět teplovod z Temelína do Budějc za skoro milardu a půl

pátek, 15. března 2019, 15:30

ČEZ začal dnes stavět 26 kilometrů dlouhý horkovod mezi jadernou elektrárnou Temelín a Českými Budějovicemi. Náklady jsou 1,4...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Fond životního prostředí pozastavil Agrofertu národní dotaci

Kvůli možnému střetu zájmů bývalého vlastníka Agrofertu premiéra Andreje Babiše (ANO) pozastavil náměstek Státního fondu životního prostředí Leo Steiner národní dotace pro podnik holdingu Agrofert - lihovar v Kutné Hoře. Píšou o tom dnešní Hospodářské noviny. Rozhodnutí se netýká evropských dotací, ale těch českých. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka sdělil, že o pozastavení proplacení společnost nemá informace.

Nezlomní. Obecní dům v Praze zahájil jedinečnou výstavu, která představuje možný průřez českým uměním minulého století

Ojedinělou výstavu připravili k třicátému výročí Sametové revoluce Zuzana a Eugen Brikciusovi ve spolupráci s Alšovou jihočeskou galerií v Hluboké nad Vltavou a Památníkem národního písemnictví. Má název Nezlomní: Od Franze Kafky po sametovou revoluci a zajít si na ni můžete až do 6. října do Obecního domu v Praze.

Lidské siluety varují Pražany před vstupem do tramvajové trati

Lidské siluety na tramvajových kolejích v Praze varují chodce před neuváženým vstupem do trati. Dopravní podnik nechal obrysy těl nastříkat na frekventovaných místech, kde lidé často bez uvážení koleje přebíhají. Pokračuje tak v letos zahájené kampani Neskákej mi pod kola, která vznikla ve spolupráci s BESIP, Policií ČR a organizací Ropid zajišťující pražskou MHD. Dopravní podnik o tom dnes informoval v tiskové zprávě.