Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Hluboce duchovní věci bývají velmi často ty nejprostší, říká nemocniční kaplan Ondřej Doskočil

 
neděle, 6. května 2018, 14:51

V nemocnicích se setkáváme s lékaři, sestřičkami, sanitáři a mnoha dalšími zaměstnanci. Málokdo by ale v těchto prostorech hledal kaplana. Pravdou ale je, že tato funkce se ukazuje jako dobrou volbou a správným krokem pro pacienty. Budějcká nemocnice tak nově nabízí službu kaplana. Je jím Ondřej Doskočil, který prozradil, co vůbec jeho práce obnáší.

Jak jste se k práci nemcničního kaplana dostal?
Pracuji asi patnáct let na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity. Vyučoval jsem tam nejdřívě zdravotnickou latinu, později jsem se začal víc soustředit na otázky zdravotnické etiky a u toho jsem se také ustálil. Jedno z témat zdravotnické etiky je také přemýšlení o duchovní péči ve zdravotnictví, kterému jsem se chtěl věnovat nejen teoreticky, ale úplně jsem nevěděl, jak to v praxi uchopit. Hlavně mi chyběl kurz Nemocniční kaplan, který je nutným předpokladem pro tuto práci. Ale v loňském roce se kurz otevřel na zdejší teologické fakultě, takže jsem ho absolvoval a začal jsem přemýšlet, kde tuto profesi realizovat. Vzhledem k tomu, že českobudějovická nemocnice doposud nemocničního kaplana neměla, jevilo se jako jasná věc nabídnout svou službu právě jí a ona tuto nabídku přijala. Takže takhle jsem k tomu nějak přišel, přes zdravotnickou etiku, přes teoretické přemýšlení o věcech.

Co vaše pozice v nemocnici obnáší? Co pro pacienty budějcké nemocnice znamená, že mají k dispozici nemocničního kaplana?
Moderní zdravotnictví si čím dál tím víc znovu uvědomuje, že člověk není jenom tělo, že nemoc není jen porucha stroje, který je třeba opravit. Začínáme si znovu uvědomovat, že člověk je bytostí fyzickou, psychickou, sociální, ale má také svůj duchovní rozměr. Ostatně i známá definice zdraví, kterou používá Světová zdravotnícká organizace je, že zdraví je stav biologické, psychické sociální a spirituální pohody. Nejde tedy jen o péči o tělo a nemoc fyzickou,ale trpět může také lidská duše a mysl člověka. A zatímco o tu fyzickou bolest se moderní medicína dokázala postarat velmi dobře, tak těm zbývajícím stránkám často nebyla věnovaná dostatečná pozornost a člověk se v té své duchovní tísní, obavách nebo strachu neměl na koho obrátit. Kaplan má čas si pacienty v nemocnici vyslechnout a oni ví, že ho nezdržují.

Takže to znamená, že jste tady pro pacienty k dispozici víceméně pořád?
Prakticky to záleží na tom, jak si to každá nemocnice zařídí. Jsou nemocnice, které zaměstnávají kaplana na plný úvazek, některé jen na částečný. Jsou velké nemocnice, kde jsou celé kaplanské týmy. Moje představa je taková, že bych působil například na oddělení následné péče, interním oddělení nebo na traumatologii. Tam mohu být v kontaktu s pacienty, mohu je obcházet, hovořit s nimi. Další oddělení bych navštěvoval na vyzvání. Časem se ukáže, jak velký rozsah této služby je v budějcké nemocnici potřeba. Kaplan by rozhodně neměl působit jako návštěva, nepříchází z vnějšku. Měl by být součástí týmu nemocnice. Jako má nemocnice lékaře, sestry, sociální pracovníky nebo psychology, tak má nemocničního kaplana. V první řadě je teď ale velice důležité, aby o mé službě věděli na všech ostatních odděleních.

Taková práce asi musí být i dost psychicky náročná, nebo ne?
Já zatím mohu zprostředkovávat jen zkušenosti jiných kaplanů. Samozřejmě to psychicky náročné je. I proto existují různé podpůrné skupiny, kaplanské asociace, setkávání a vzdělávací aktivity, kde mají kaplani prostor si mezi sebou vyměnit třeba různé zážitky nebo zkušenosti. Ale zároveň si nemyslím, že je to náročnější nebo vyčerpávající profese než kterákoliv jiná pomáhající profese. 

Jaký je tedy rozdíl mezi nemocničním kaplanem a psychologem? Když budou mít lidé nějaký problém, zavolají si psychologa, ale v tenhle moment jste tady vy.
Já myslím, že jste to teď velice dobře vystihla- když budou mít problém. Psycholog je tu většinou na bolest duše, na ten psychický problém. Ale je spousta věcí, které nejsou problémem. Každý člověk má nějaký duchovní rozměr a někdy touží ho někde otevřít a pozvat do něj druhého člověka, a to ještě nemusí být práce pro psychologa. Jde jenom o to, aby měl člověk možnost svůj duševní rozměr nějak pojmenovat, dát mu slova, která může někomu pokládat.

Jsou na kaplany kladené nějaké speciální požadavky? Co musíte splnit, aby jste jím mohl být?
Kaplan musí projít teologickým vzděláním, musí mít kurz Nemocniční kaplan, musí mít nějakou zkušenost z obecné pastorace- být aktivní v nějaké křesťanské komunitě a v neposlední řadě, a to je velmi důležité, musí být svou náboženskou komunitou k této pozici vyslán. Takže já, jako katolický nemocniční kaplan, musím být vyslán od nějaké autority katolické církve, v mém případě od místního biskupa. Kaplan zde není jen sám za sebe.

Nebojíte se, že společnost má zažitý takový ten předsudek, že kaplan je automaticky spojen jen s věřícími nebo vírou?
Nelze samozřejmě zastírat, že nemocniční kaplanství vychází z křesťanské tradice. Ale to neznamená, že někomu vnucuje křesťanskou víru. Znamená to, že on sám čerpá svou motivaci k této službě z křesťanské víry. Tato služba je ale otevřená všem bez rozdílu vyznání. Nejde o to, ž e pokud já sám vycházím z katolického prostředí, že je moje služba jen pro katolíky. Služba nemocničního kaplana prostě nemá evangelizační charakter. Ono i to slovo „kaplan”může být trochu zavádějící. Kaplan evokuje kněze, ten termín není úplně šťastný, ale je je takto zažitý a v celém světě běžný. Je to osoba, která splňuje výše zminované požadavky, ale nemusí být pastorem, kazatelem dané církve. Může to být i laik, muž nebo žena. Je to prostě kdokoliv, kdo získá pověření vlastní církve.

Myslíte si, že ke službě nemocničního kaplana budou přístupní i mladí lidé?
Tohle je samozřejmě jeden z dalších zažitých předsudků, že věci týkající se víry má zájem jen starší generace. Samozřejmě, že starší generace ještě čerpá z náboženské tradice, ve které vyrostli a mnoho mladých lidí už v žádné takové tradici nevyrostlo. Ale to neznamená, že nemají své duchovní potřeby, své otázky, že nehledají odpovědi po smyslu bolesti, utrpení, nemoci, že nehledají odpuštění nebo smíření. Tyto věci nesouvisejí s tím, jestli někdo vyrostl nebo nevyrostl v náboženském prostředí. Jde o to, aby si lidé postupně zvykli, že nemocniční kaplan tady není jen pro klasicky věřící, ale i pro alternativně věřící. Nejdůležitější na této službě je podle mě to, že kaplan není žádný opravář duše. Je to člověk, který doprovází, je schopen s člověkem ujít kousek cesty. Neukazuje člověku kudy má jít, jde s ním tam, kam on jde, jeho tempem a nic mu nevnucuje. 

A jak se těšíte na vaši novou pozici?
S nadějí a velkým očekáváním. Při praxi v táborské nemocnici jsem si udělal docela jasný obrázek o tom, co mě čeká. Mám spíše očekávání od toho, jak ta služba bude vyhledávaná. Když se po nemocnici teď projdu, tak si tady připadám jako kapka v moři. První etapou bude opravdu boření předsudků. Budu muset obejít všechny lidi, setkávat se s nimi a zopakovat jim vlastně vše, co jsem si tady teď pověděli. Ale musím říct, že i nemocnice se toho chopila velmi slušně. Pro zaměstnance byl uspořádán seminář, který jim přiblížil moji práci. Ti tak mohou informaci o tom, co nemocniční kaplan dělá, předat dál.

Vybavíte si z vaší dosavadní praxe nějaký moment, který vám utkvěl v paměti?
Pro mě osobně je vždy největším ponaučením z toho, co jsem zatím zažil, že hluboce duchovní věci bývají často ty nejprostší. Od služby kaplana lidé často očekávají právě něco až moc duchovního, hluboce náboženského. Ale ty největší věci, které jsem kdy zažil, byly právě ty, kdy lidé například v závěru života nebo v těžké dlouhé nemoci, hledají odpuštění, přiznání nebo smíření. Jde o obyčejnou lidskou sounáležitost a blízkost.

 


 

Kam dál?

Ušatí nájemníci se vrátili na ostrov uprostřed lipenské přehrady

neděle, 6. května 2018, 13:09

Na Králičí ostrov u Lipna nad Vltavou se ve středu 2.května znovu nastěhovali jeho sezonní obyvatelé. Králíci a morčata na...

Rolničkové dny vybraly na nový mikrobus

neděle, 6. května 2018, 11:36

Lidé v jedenácti jihočeských městech přispěli při letošní veřejné pouliční sbírce s názvem Rolničkové dny 92 059 korunami na...

Zahraniční studentské týmy na VŠTE řešily úspěšné podnikání

neděle, 6. května 2018, 10:02

Přes třicet zahraničních studentů z belgických měst Leuven a Brusel, lotyšské Rigy, nizozemského Rotterdamu, chorvatské...

ZÁPESNÍK #10: Pubertální pes

neděle, 6. května 2018, 08:31

Kambodža má už něco přes půl roku. Dávno přestala být tím roztomilým štěndem, za kterým se na ulici otočil úplně každej a myslím,...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Zafranović chystá film o Dubčekovi, Brežněva ztvární Depardieu

Slovenský scenárista Karol Hlávka a chorvatský režisér Lordan Zafranović připravují celovečerní film o hlavní osobnosti pražského jara 1968 Alexandru Dubčekovi s názvem Lidská tvář. Zatím není jasné, kdo bude hrát hlavní roli. Jako nejvyšší představitel Sovětského svazu Leonid Brežněv by se měl ve filmu objevit francouzský herec s ruským občanstvím Gérard Depardieu. Novinářům o tom informoval producent Andrej Antonio Leca. Natáčení filmu je plánované na rok 2021, o rok později by měl mít světovou premiéru.

Denně dělám i třináct operací, říká plastický chirurg Měšťák

I třináct operací denně stihne plastický chirurg Jan Měšťák, který v pondělí oslaví 75. narozeniny. Za rok jich udělá kolem pěti stovek, pracuje i v sobotu, řekl v rozhovoru. Nejnáročnější a nejzodpovědnější pro jsou podle něj operace nosů, lidem ale nejvíc mění život.

Cibule stojí dvojnásobek než loni, zdražil i květák či brambory

Cibule stojí v obchodech dvojnásobek než loni, o více než polovinu zdražily květák, brambory a zelí. Kromě zeleniny ale spotřebitelé platí více také za vepřové maso, pečivo a těstoviny. Proti loňskému červenci naopak zlevnily máslo, vejce, cukr a ovoce. Vyplývá to z červencových průměrných cen, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistici každý měsíc sledují a zveřejňují ceny šesti desítek potravin.