Pondělí, 26. března 2018, 13:58
Stačí investovat necelých 30 milionů korun a ani krizový výpadek elektřiny nepřeruší zásobení 400 tisíc obyvatel kraje vodou z jihočeské vodárenské soustavy. Na ní je napojeno 155 měst a obcí. Ukázalo to prosincové cvičení Blackout, jehož výsledky byly v březnu uzavřeny na společném setkání složek, které se ho účastnily.
„Dopady dlouhodobého výpadku elektřiny a tím i dodávek vody by se daly eliminovat pořízením pěti motorových čerpadel. Tím bychom ani při plošném výpadku elektřiny neztratili schopnost doplňovat vodojemy. Blackout totiž zastaví provoz řady úpraven vody, čerpacích a automatických tlakových stanic,“ vysvětluje Antonín Princ, předseda představenstva a ředitel Jihočeského vodárenského svazu (JVS).
Týkalo by se to hlavních čerpacích stanic v Hosíně, Bukovci, Hlavatcích, Těšovicích a Drhovli. Pořizovací náklady se odhadují na zhruba dvacet milionů korun. Ty zbylé, s nižším příkonem, by byly vybaveny náhradními zdroji. Počítá se i s ostrovními fotovoltaickými provozy. Nyní se připravuje pilotní projekt na čtyřech z nich. Cílem je také posílit datovou komunikaci mezi 72 vodárenskými objekty a dispečinkem JVS, stejně jako dispečinkem, zaměstnanci a spolupracujícími organizacemi či krajským krizovým štábem.
„V tom bylo cvičení Blackout cenné. Odhalilo slabá místa a nyní je na politicích, jaký k tomu zaujmou postoj. Zda se spokojí se závěrečnou zprávou nebo se budou slabá místa postupně odstraňovat. To by stabilitu soustavy posílilo. Bez elektřiny a náhradních zdrojů je vodárenská soustava neřiditelná. Komunikace a přesné informace jsou zase rozhodující pro řešení situace,“ dodal Antonín Princ.
Samotný vodárenský svaz už v roce 2010 pořídil dva dieselagregáty do své největší úpravny v Plavu za 21 milionů korun. Nyní připravuje pořízení vlastní radiové sítě, kterou by tvořila dvacítka digitálních radiostanic a tři převaděče i se záložním napájením. Vše za asi 2,5 milionů korun.
„Záložní energetické zdroje jsou naprosto klíčové. Domácnosti i firmy by nepřišly o vodu, kterou v tomto rozsahu žádné mobilní úpravny nebo cisterny nenahradí. Doplnění záložních čerpadel na trase soustavy by bylo potřebnou pojistkou,“ uvedl František Rytíř, provozní náměstek JVS.
Vodárenský svaz předpokládá, že na pořízení záložních agregátů by se měl podílet kraj i stát prostřednictvím státních hmotných rezerv, neboť pro běžný provoz nejsou třeba. Svaz by je provozoval a zodpovídal za jejich údržbu a připravenost. Pohotovostní provoz náhradních zdrojů sice není levný, ale jeho výhody se poznají vždy až v případě krize. Doplnění čerpadel by tedy prakticky eliminovalo nebezpečí, že dojde k výpadkům dodávek pitné vody z vodárenské soustavy.
„Nouzová řešení, třeba využití cisteren s vodou, pokryjí pouze základní potřeby jako je pití a příprava jídla. Už ale neřeší potřebu hygienické vody, například splachování toalet v několikapodlažních domech. Existují-li technické prostředky, jak vodu i v krizových situacích k lidem dostat, měli bychom jimi i s pomocí státu a kraje disponovat,“ uzavřel František Rytíř.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
