Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Strakoničtí vojáci zahájili hotovost v Silách rychlé reakce NATO

 
sobota, 20. ledna 2018, 12:07

Strakonické vojáky čeká rok plný intenzivního výcviku. Jednotka pozemní protivzdušné obrany, jejíž jádro tvoří právě příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic, počátkem roku zahájila hotovost v Silách rychlé reakce NATO.

Vojáci budou držet hotovost v letech 2018 až 2020. V druhém roce hotovosti, tedy v roce 2019, budou součástí takzvaného VJTF (Very High Readiness Joint Task Force), tedy těch nejrychlejších sil, které má NATO k dispozici pro řešení nejrůznějších krizí.

Jednotka má téměř 200 vojáků. Své zástupce sem kromě strakonického protiletadlového pluku vyčleňují i další vojenské útvary a zařízení Armády ČR. Hlavní bojovou silou je protiletadlová raketová baterie, vyzbrojená přenosnými protiletadlovými raketovými komplety RBS-70. Součástí jednotky je dále rota podpory a národní podpůrný prvek NSE (National Support Element).

Chrání před útoky ze vzduchu

„Úkolem jednotky je zabezpečit pozemní protivzdušnou obranu mnohonárodnostního brigádního úkolového uskupení, jehož základ tvoří německá devátá obrněná brigáda,“ uvedl velitel jednotky major Peter Rabiňák.

Vojáky čeká náročný úkol. Letošní výcvik proto zahájili již druhý týden v lednu ve strakonické posádce. Tento týden pokračovali ve vojenském újezdu Boletice, kde se zdokonalovali v základních bojových dovednostech jednotlivců. Strakoničtí vojáci tím zároveň zahájili přípravu jednotky, která bude letos v dubnu hodnocena dle programu TACEVAL.

Na summitu Severoatlantické aliance ve Walesu v roce 2014 byl v reakci na změnu bezpečnostního prostředí přijat koncept eNRF (enhanced NATO Response Force). Podle tohoto konceptu tak jednotky, vyčleněné do Sil rychlé reakce NATO (NRF – NATO Response Force), drží hotovost po dobu tří let. Ve druhém roce hotovosti jsou součástí takzvaného VJTF (Very High Readiness Joint Task Force), které by v případě krize bylo nasazováno jako první v časovém horizontu několika málo dní.

Tisková zpráva

Kam dál?

Prostředí v prachatické nemocnici pomůže léčbě

sobota, 20. ledna 2018, 07:51

Nově vybavené a vyzdobené Ortopedicko-traumatologické oddělení představila Nemocnice Prachatice. Prostředí pro pacienty vylepšily...

Makro ukončilo spolupráci s farmářem, který dodával jablka s pesticidy

pátek, 19. ledna 2018, 17:12

Společnost Makro Česká republika ukončila spolupráci s polským farmářem, který do obchodu dodával jablka s nadlimitním výskytem...

Junioři zakončili loňský rok charitativním projektem pro děti

pátek, 19. ledna 2018, 14:04

V Českých Budějovicích už sedmým rokem funguje lokální pobočka celosvětové organizace Junior Chamber International. Ta sdružuje...

Fotografie Rožmberku si na Instagramu prohlédlo přes deset milionů...

pátek, 19. ledna 2018, 11:29

Fotografie Rožmberku nad Vltavou se objevily na jedné z nejsledovanějších turistických instagramových platforem Beautiful...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Z Budějc do Rakouska se bude jezdit...

  • VIDEO: Propojka Máje a Vltavy je otevřena....

  • Neznámý vandal poškodil cizí auto. Majiteli...

  • Po nezletilém chlapci už měsíc pátrá...

 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?