O Vánocích mám nejraději pohádky, vítězí u mě S čerty nejsou žerty. Cukroví peču sama a schovávám si i šupinu pro štěstí, říká hejtmanka

Co se vám vybaví jako první, když se řekne Vánoce?
Stromeček, sníh, pohádky.

Co máte na Vánocích nejraději?
Jsou to samozřejmě pohádky,

Jsou to vaše první „hejtmanské“ Vánoce. Jsou jiné? 
Prakticky jsou stejné, jako ty předešlé, jenom mám o dost méně času. Ale jako každá normální žena to musím vše zkrátka stihnout.

Máte už nakoupené vánoční dárky, nebo jste z těch, co nákupy nechávají na poslední chvíli?
Nákupy dárků plánuji, snažím se to nenechávat na poslední chvíli, takže ano. Možná to mám o to jednodušší, že si mezi sebou v rodině snažíme dávat vždy jen jeden dárek, abychom z toho nedělali zbytečně svátky konzumu. Abychom jenom kvůli tomu, že jsou Vánoce, nepořizovali věci, které skončí po rozbalení někde v koutě.

Běháte po obchodech sama, nebo jako hejtmanka někoho pověříte, aby za vás odvedl tuto „špinavou práci“?
Dneska to máme všichni trochu snazší v tom, že lze řadu věcí pořídit z domova přes internet. Jen se pak musíme modlit, jako se teď modlím já, aby nám to zásilkové služby doručily včas. Některé dárky ale samozřejmě kupuji osobně přímo v obchodě. A protože jako každá správná žena vím přesně, co chci a jdu vždy za něčím konkrétním, tak mi to nezabere ani moc času.

Dodržujete nějaké vánoční zvyky a tradice? 
Myslím si, že každá rodina si vytváří tradice své, které pak více či méně dodržuje. V naší rodině k nim patří kapr, stromeček, penízek pod talíř či schovávání šupin pro štěstí. Pro mě osobně je ale tou největší tradicí, na kterou se těším, rodinná pohoda a klid.

Pečete cukroví? Které u vás jde nejvíce na odbyt?
Domácí cukroví lze také zařadit mezi tradice naší rodiny, takže samozřejmě peču. Určitě se na svátečním stole neobejdeme bez vanilkových rohlíčků, pracen či bez vosích hnízd. A asi nejvíce jde u nás cukroví klasicky na odbyt v době, kdy jej peču. Myslím si ale, že i to k Vánocům patří a už mě to tolik nerozčiluje, jako dřív.

Budete mít klasické české Vánoce u stromečku a pohádek, nebo se je chystáte strávit třeba na horách, na chalupě či v zahraničí?
Vychutnám si je u stromečku a pohádek doma. A pravidelně se těším na Boží hod, kdy se ještě po uspěchaném Štědrém dni naplno rozjíždí ta pravá pohoda Vánoc.

Míváte ke štědrovečerní večeři obvykle kapra, salát a rybí polévku?
Tady se řadím mezi české klasiky, takže máme rybí polévku, kapra i salát. Kromě toho smažím ještě kuřecí řízky a štědrovečerní tabule se neobejde ani bez ovoce či ořechů.

Chodíte na půlnoční?
Přiznám se, že v poslední době moc ne, většinou mě totiž dříve přemůže spánek. Pokaždé ale, když mi to vyšlo, to byl skvělý zážitek. Zejména, když ještě začal padat sníh a při cestě z kostela domů na mě dýchala atmosféra té pravé ladovské zimy.

Říkala jste, že si nedovedete představit Vánoce bez pohádek. Která je vaše nejoblíbenější pohádka?
Jak už z mých předchozích odpovědí asi vyplynulo, lze mě považovat, co se pohádek týče, za téměř skalního fandu. A když si z toho množství všech krásných českých pohádek musím vybrat, tak budu jmenovat dvě. S čerty nejsou žerty a Princezna ze mlejna I. Rovněž doufám, že se mezi tuto zlatou českou klasiku brzy zařadí i nová pohádka Zdeňka Trošky Čertoviny, která se mi na předpremiéře moc líbila.

Z jakého vánočního dárku  jste měla největší radost? Třeba i v dětství.
Jako děti jsme tehdy nejraději nacházely pod stromečkem věci na zimní radovánky. Takže například sáňky nebo brusle. Ještě dnes si vzpomínám, jak velkou radost jsem měla, když mi právě tyto vysněné věci Ježíšek nadělil.

Zní vám doma o Vánocích koledy?
Koledy si ráda doma pouštím a někdy si je i zpívám. Protože ale nejsem žádná zpěvačka, tak je to spíš jen pro radost mou, nikoli už pro mé okolí. To tím často docela trpí.

Na které Vánoce nejraději vzpomínáte, které vám něčím výjimečným utkvěly v paměti?
Nevím, jestli nejraději, ale v mysli mi určitě zůstávají Vánoce před několika lety, během nichž jsem měla nemocného manžela, a my se museli o veškeré přípravy podělit jen se synem. Do té doby jsem žila v představách, že se do Štědrého dne musí doma vše lesknout a být samozřejmě navařeno. Teprve během těchto dostihů jsem si ale uvědomila, že to není vůbec podstatné, a že když se to nestihne, tak se vlastně nic nestane. Od té doby jsem proto ubrala plyn a snažím se uhrát celý advent i samotné svátky na klid a pohodu.

Ještě k dárkům. Co byste nejraději našla pod stromečkem?
U mě mezi dárky vždy hrají prim knížky. Rodina mi je ale nerada dává, protože si pak celé Vánoce čtu a oni mají pocit, že je zanedbávám. Tak uvidíme, jak to dopade letos.

Dáváte si předsevzetí do nového roku?
Ne, nedávám. Myslím si, že každý člověk má mít tu svou pomyslnou cestu v sobě nějak nastavenou a promyšlenou celoročně, a ne se snažit si něco na konci roku předsevzít s tím, že na to často za nějaký čas stejně rezignuje.

Co byste popřála Jihočechům pod stromeček a do nového roku?
Samozřejmě na prvním místě zdraví. Je to to nejdůležitější, co máme, a nic jej nedokáže nahradit. Jinak přeji ženám, zejména maminkám, aby neměly pocit, že musejí stihnout úplně vše a nehonily se do posledního dechu. Vždyť ony ty Vánoce přijdou i bez toho. Mužům a tatínkům, aby pro ně měly jejich ženy či partnerky pochopení. A dětem i seniorům pak hlavně, aby strávili nejkrásnější svátky v roce se svými blízkými a necítili se osamoceni.

Do nového roku bych ráda všem vzkázala, ať si uvědomí, že na světě se budeme mít jen tak, jak se k sobě budeme vzájemně chovat, tedy umět si naslouchat a tolerovat se. Věřím, že naše jedna velká rodina Jihočechů, mezi kterou se i já ráda počítám, to určitě dokáže.