Teplárna omezí uhlí, využije horkovod z Temelína a bude se připravovat na energetické využití komunálního odpadu

„Jde o komplexní dokument, který mapuje postavení centrální výroby a distribuce tepla a dává teplárně jasnou perspektivu na více než dvacet let. Snižuje závislost na uhlí. Navíc významně diverzifikuje zdroje a to jak zahájením odběru části tepelné energie z elektrárny Temelín, tak i možností využití tuhých alternativních paliv, tzv. TAP, vyráběných ze směsného komunálního odpadu. Zároveň klade důraz na bezpečnost dodávek energií, zvýšení komfortu zákazníků a další zlepšení životního prostředí ve městě,“ říká Václav Král, předseda představenstva teplárny, která nyní v jihočeské metropoli dodává své produkty do více než 28 300 bytů a 218 firem a institucí.

Dálkový horkovod bude měřit necelých šestadvacet kilometrů

Právě napojení teplárny na dálkový horkovod, který společnost ČEZ přivede ze své elektrárny v Temelíně do Českých Budějovic, se stalo jedním z pilířů nové strategie. Jeho využití sníží dosavadní spotřebu hnědého uhlí o třetinu. Tím klesne i produkce emisí, popílku a dalších vedlejších energetických produktů, sníží se platby za jejich skládkování i za nákup emisních povolenek. Dodávky tepelné energie z horkovodu, měřícího necelých šestadvacet kilometrů, má teplárna podle návrhu smlouvy začít využívat v topné sezoně 2020/2021.

„Teplárna České Budějovice musí v příštích letech provést zásadní investice do výrobních zdrojů, kdy první v řadě je retrofit kotle K12. Ve finančních výhledech počítáme také s řadou nezbytných oprav jak běžných, tak generálních. Proto vlastníkovi navrhujeme ustoupit od mnoho let nastavené a uplatňované dividendové politiky. Výhledový ekonomický model včetně přehledů o potřebě a tvorbě finančních prostředků dokládá, že zásadní a velmi nákladnou proměnu výrobních kapacit za nová zařízení teplárna zvládne. Společnost tak bude v příštích letech významně zhodnocena a připraví se na dalších minimálně dvacet let stabilního a ekologičtějšího provozu dodávajícího „čisté teplo bez starostí“, jak říká náš firemní slogan.“ dodává Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva.

Kotle na zemní plyn budou rezervou pro případ výpadku

Využití horkovodu z elektrárny Temelín pokryje nejen třetinu tepla potřebného k vytápění domácností a firem, ale zlevní i plánovanou modernizaci dožívajícího uhelného kotle K12.

„Nově by se měl jeho výkon snížit na zhruba 35 procent stávajícího výkonu. I tak bude celková kapacita výrobních zdrojů pro teplárnu a její zákazníky dostačující.“ říká člen představenstva Martin Žahourek a dodává: „Ve vybraných částech města naše strategie nadále počítá se snižováním ztrát ve výrobě i distribuci tepla a s pokračováním rozvojových projektů konverzí dnes již předimenzovaných parovodů na komfortnější a především podstatně úspornější horkovody. Stejně tak počítáme se zachováním páteřních parovodů potřebných k zabezpečení dodávek tepelné energie ve formě páry zejména pro průmyslové odběratele.“

Kotle na zemní plyn bude teplárna provozovat pouze jako rezervu pro případ výpadku dodávek z ETE či pokrytí nenadálé potřeby tepla.

Z komunálního odpadu by se mohlo vyrábět lokální palivo

Strategie 2040 se zabývá také možnostmi energetického využití TAP, které by přispělo k dalšímu rozšíření palivového mixu v teplárně. Evropská unie totiž rozhodla, že komunální odpad ve stávající podobě nelze po roce 2024 ukládat na skládky vůbec či za velmi vysoké ceny. Proto je záměrem města a společnosti FCC z tohoto odpadu vyrábět lokální palivo (TAP).

„Po přibližně roční intenzivní práci našeho projektového týmu máme prozkoumány hlavní aspekty této problematiky a jejich případný dopad na hospodaření teplárny. Přesto jsme však stále prakticky na začátku. Neznáme novelu zákona o odpadech a související vyhlášky. Získaná data potřebujeme zpřesňovat. Průběžně také musíme ověřovat proveditelnost tohoto projektu a jeho výhodnost pro občany Českých Budějovic. Bude to jistě téma i několika následujících let, která věnujeme vyhodnocování vlivu stavby na životní prostředí, územnímu a stavebnímu řízení a mnoha dalším krokům. Tedy i schválení finální podoby monobloku na spalování TAP. Pro budoucnost teplárny, města a Jihočeského kraje je velmi důležité a zodpovědné, aby strategické rozhodnutí i v této oblasti bylo učiněno co nejdříve,“ vysvětluje Václav Král. 

Strategii 2040 projedná městská rada v pondělí 13. listopadu

Předkládaná vize vychází ze strategických dokumentů České republiky, Jihočeského kraje, statutárního města České Budějovice a předchozích podnikatelských koncepcí společnosti. Předpokládá, že spotřeba tepla v Českých Budějovicích bude stagnovat a snížením vlivu nepředvídatelných externalit bude zajištěna dlouhodobá cenová stabilita produktů teplárny. Finální projednání Strategie 2040 proběhne v pondělí 13. listopadu na Radě města České Budějovice, která je jediným akcionářem teplárny. Zastupitelstvo města v pondělí 6. listopadu doporučilo schválení této koncepce.

Cena za teplo z Temelína pro město bude smluvně fixována a neměla by se měnit. Jestli by to znamenalo nějakou změnu ceny pro koncové odběratele, při pondělním jednání nezaznělo.