Pondělí, 29. února 2016, 10:41
Jednou za čtyři roky se v kalendáři objevuje letní či zimní olympiáda, ale také jeden specifický den – 29. únor. Víte ale, že ve starověku se každý druhý rok přidával přestupný měsíc? A komu vlastně vděčíme za tento speciální den?
Nejvíce dnešní den jistě budou slavit všichni nositelé jmen Horymír a Radomír. Ti totiž mají po čtyřech letech opět svátek. Horymírů je v celé republice 167 v Jihočeském kraji pak jen dva. To Radomír je jméno mnohem častější. V republice jich můžete potkat 7503, v jižních Čechách pak 152.
Narozeniny dnes z českých známých osobností slaví dva finalisté televizní soutěže Česko hledá Superstar – Ali Amiri a Dalibor Slepčík. Ze světových osobností pak například americký raper Ja Rule nebo kanadský hokejový brankář Cam Ward.
Pojďme si nyní podívat do světa čísel. Proč vlastně máme přestupný rok? Je to kvůli rozdílu, který je mezi kalendářním rokem (365 dní) a rokem tropickým (365,24219 dne), který je závislý na pohybu planet. Za čtyři roky tak nastane odchylka o přibližně jeden den, který proto přidáváme.
Přestupný den lze vysledovat až do starého Egypta. V Římské říši ho do kalendáře zavedl Julius Caesar, čímž vlastně dal vzniknout juliánskému kalendáři, který se dodnes používá v Řecku, Rusku nebo Srbsku. Chyba juliánského kalendáře je 1 den za 128 let.
My v Čechách ale používáme kalendář gregoriánský. Jde vlastně o juliánský kalendář, který v šestnáctém století reformoval papež Řehoř XIII. tak, aby odchylka od tropického roku byla ještě menší. Chyba tohoto systému je tak jen 1 den za 3300 let. V čem je tedy rozdíl?
Podle gregoriánského kalendáře přidáváme jednou za čtyři roky jeden den ovšem s výjimkou roků dělitelných 100 a zároveň nedělitelných 400. Zní to složitě? Pro pořádek, v letech 1700, 1800 a 1900 přestupný rok nebyl a v roce 2100 opět nebude. Oproti tomu v roce 1600 a 2000 jsme den přidávali. Je to celkem věda, co říkáte?
Podívejme se ještě dále do historie. Dříve, než Caesar zavedl svůj kalendář, platil v Římské říši jiný systém. Podle něj měl rok 355 dní a každý druhý rok se pak vkládal celý jeden měsíc. To juliánský kalendář změnil a vkládal se jen den. Nebyl to ovšem 29. ale 23. únor.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
"čímž vlastně dal vzniknout juliánskému kalendáři, který se dodnes používá v Řecku, Rusku nebo Srbsku" To se autor notně mýlí, třeba Rusko používá gregoriánský kalendář od roku 1918, Řecko od roku 1923, Srbové ho začali používat se vznikem SHS (tedy de facto Jugoslávie). To že se používá juliánský pro určení církevních svátků, je z pohledu státu nebo občana jedno, nakonec i u katolíků se některé svátky počítají poměrně složitě a s korekcí přes Juliánský kalendář.
