Zastupitelé si vyslechli argumenty obou stran ve věci protipovodňových opatření u Maláku

Na setkání se v zásadě diskutovalo o dvou variantách protipovodňových opatření. Jednou variantou je řešení pasivní, ve které jde zjednodušeně jen o vybudování hrázky bez jakéhokoli kácení stromů a bagrování. Druhou možností je pak takzvané aktivní řešení, které zahrnuje vykácení několika stromů a odbagrování zeminy z pravého břehu, čímž se vytvoří jakási berma sloužící také jako rekreační oblast. Právě pro toto aktivní řešení bylo již vydáno stavební povolení. To se ale některým občanům vůbec nelíbí.

Na setkání vystoupil mimo jiné inženýr Vaclík, který projektoval opatření, která jsou připravena k realizaci. „Výrazným mottem projektu bylo využít vodu jako jedinečný městský územní potenciál. Tedy vodu neskrývat a přiblížit ji občanům na pohled,“ uvedl Vaclík, který dále poznamenal, že schválený projekt už vlastně je kompromisem, protože počítá s bermou jen ke Kaplířově ulici, zatímco původně měla být až k Modrému mostu.

Nejvíce pak zastupitele zajímala čísla, o kolik při stoleté povodni díky tomuto odbagrování klesne hladina Malše. Na tyto otázky následně odpovídal Marek Maťa ze společnosti DHI, která právě tato čísla zjišťovala a porovnávala vliv více variant řešení. „Celé srovnání variant probíhá asi v pásu dvaceti pěti centimetrů. To je ten největší rozdíl, který je mezi návrhy v místech nad bermou,“ shrnul rozdíl mezi řešeními Maťa, z jehož grafu vyplynuly zajímavé skutečnosti.

Například, že při prostém ohrázovávání by v některých místech, především na úrovni zástavby, byla při stoleté povodni hladina Malše níže, než kdyby se utvořila berma. Berma pak snižuje hladinu především v úrovni Malého jezu. Tím byl překvapen i inženýr Kolář z Občanského sdružení Malše: „Zaznělo tady, co znamená berma ke Kaplířově ulici. Znamená, že se hladina stoleté povodně zvýší, nikoli sníží! Já jsem šokován.“ Pavel Kolář následně převedl podobný graf, jako před ním zástupce firmy DHI s tím rozdílem, že do něj zahrnul i břeh.

Velice zajímavý příspěvek přednesl i dendrolog Petr Kunce, který ze své pozice hájil stromy, které jsou podle něj v nejlepší formě a hráz téměř dokonale zpevňují svými kořenovými systémy. Výsadba nových stromů na bermě by podle něj mohla být velice problematická, protože k dispozici jsou v rámci evropských dotací především stromy nepůvodní nejčastěji dovážené z Maďarska nebo Holandska, které nejsou zvyklé na zdejší podmínky a musely by se nejprve aklimatizovat. Navíc funkci zpevnění břehů by mohly plnit až za několik desítek let.