Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

POLITICKÁ KORIDA: O vizuálním smogu se baví i politická scéna. Názory na řešení situace jsou ale různé

 
úterý, 20. srpna 2019, 06:57

Vizuální smog. Spojení, které možná někteří lidé ani neznají nebo ho ignorují. Podle odborníků nás ale denně ovlivňuje. Regulace a řešení reklamy (a jejích podob) se všude ve světě řeší, v Česku ale zatím k žádným velkým krokům nedochází. Jak vidí téma vizuálního smogu politická scéna? Mělo by město řešit tuto problematiku? Zejména pak ve frekventovaných částech města jako je náměstí, Lannova třída nebo Krajinská ulice?

Ivo Moravec (HOPB)

Pokud chceme zodpovědně pečovat o veřejný prostor, měli bychom reklamní smog eliminovat. Zmatené, nevkusné a často i agresivní reklamy na nás křičí a my se tomu chceme bránit, ale možná přesně nevíme, jakou cestou se vydat. Říká se, že člověk si zvykne na všechno, ale to by právě tady rozhodně platit nemělo. Měli bychom se věnovat celému městu s akcentem zejména na historické centrum a Lannovu třídu, kudy denně projdou tisíce lidí. Příklad bychom si mohli vzít třeba z Brna a z jeho Manuálu dobré praxe reklamy a označování provozoven v městské části Brno-střed, který je dílem Veroniky Novákové, která na něm spolupracovala s památkáři i kanceláří architekta. Manuál nastavuje jednotná a v praxi velmi variabilní pravidla designu pro označování provozoven a outdoorovou reklamu a je velmi inspirativní.

Tomáš Bouzek (Společně pro Budějovice - Lidovci a TOP09)

Právní nástroje na snížení tzv. vizuálního smogu v centru města jsou omezené, ale existují a město je využívá. Zábor veřejného prostranství města, například pro reklamní stojky, podléhá schvalování odboru správy veřejných statků a zpoplatnění. Nepovolené se odstraňují. To ovšem neplatí pro podloubí, která jsou v majetku vlastníků domů. I tam ovšem město může do určité míry regulovat podobu vystavování zboží před obchody, a to na základě zmocnění živnostenského zákona, například formou tržního řádu. Nový tržní řád je v pokročilé fázi přípravy. Odstraňování černých výlepů na svém majetku, většinou na zábradlích, má město smluvně zajištěno prostřednictvím nájemce svých výlepových ploch. Na sloupech veřejného osvětlení zasahuje dopravní podnik. Město dává podněty jemu i vlastníkům jiných nemovitostí, kde nemůže samo zasáhnout. Regulace formou obecně závazné vyhlášky je rovněž možná, nicméně omezená pouze na vlastní výlepové plochy, a tedy nepraktická. Centrum Českých Budějovic má výhodu, že je městskou památkovou rezervací. Vzhled domů a reklama na nich podléhá rozhodování ve stavebním řízení nebo v samostatném řízení před orgánem památkové péče; do tohoto rozhodování nicméně nemohou orgány města v rámci samosprávy zasahovat.

Viktor Vojtko (STAN a Čisté Budějovice)

Otázku vizuálního smogu jsme v koalici již několikrát otevřeli. Za mne jsem zcela určitě pro, aby se v této věci dodržovala základní společná pravidla. Tj. ano, město by tuto problematiku mělo především v historickém centru řešit. Ale celý proces by měl být postupný a připravený ve spolupráci s odborníky na urbanistiku a veřejný prostor.

Lukáš Mareš (Piráti)

Jednoznačně ano. Vizuální podoba je další oblast, ve které významně zaostáváme za západem. Čistota, elegance, jednota stylů, absence agresivních prvků. Jeďte se podívat do Rakouska a pochopíte o čem mluvím. Proč to tak je? Osobně to vnímám jednak jako přežitek v hlavách zodpovědných lidí - zavést regulaci by pro ně byl příliš velký skok kupředu, vždyť takhle se to dělalo vždycky. A kromě toho určitě existuje i silná lobby velkých provozovatelů reklamních ploch. Vždyť přes reklamu se dnes "perou peníze". Schválně si všimněte, kolik budějovických festivalů, dominantně financovaných z veřejných peněz, "potřebuje" v době sociálních sítí reklamu na billboardech. Nikdo nikdy nezjistí, kolik taková reklama vlastně stála, ceny se stanovují individuálně. A veřejné peníze jsou pryč.


Jiří Svoboda (ANO), Martin Kuba (ODS) a Petr Braný (KSČM) na dotaz redakce neodpověděli.

 
 

Vizitka autora

 

Elmira Talířová

Šéfredaktorka portálu Budějcká Drbna

kontakt: talirova@budejckadrbna.cz

Budějcká Drbna je v prvním z regionálních zpravodajských webů projektu Drbna.cz

 
 


 

Kam dál?

Volby ve Strakonicích se musí opakovat, potvrdil Ústavní soud....

čtvrtek, 15. srpna 2019, 07:01

Ústavní soud definitivně potvrdil, že komunální volby ve Strakonicích se musí opakovat. Proběhnout by podle Adama Rözlera z...

Současná vláda Budvar nikdy neprodá. Je to rodinné stříbro, řekla při...

středa, 31. července 2019, 19:29

Krátce po Andreji Babišovi se na návštěvu Jihočeského kraje vydala také ministryně financí Alena Schillerová. Svou návštěvu...

Obce žádají vládu, aby na silnicích I. tříd nezaváděla mýto

sobota, 20. července 2019, 09:33

Svaz měst a obcí Jihočeského kraje odmítá mýto na 900 km silnic I. třídy. Starostka Cehnic na Strakonicku Helena Sosnová...

POLITICKÁ KORIDA: Úspěchy a neúspěchy budějckých politiků. Jak...

úterý, 16. července 2019, 06:58

V dalším dílu Politické koridy jsme se lídrů politických stran zeptali na dvě otázky. Zhodnoťte, co se vám za poslední měsíce...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Podle studií je na internetu závislá polovina mladých

Některé studie uvádějí, že na internetu je závislá až polovina teenagerů. Na sociálních sítích jsou závislí i dospělí. V tiskové zprávě o tom informovala Česká koalice proti tabáku, která provozuje bezplatnou Národní linku pro odvykání. Novou společenskou hrozbou se podle odborníků stávají netolismus, tedy potřeba neustálého připojení k internetu, a závislost na hraní her.

ČSSD zrušila licenci většině místních organizací v Ostravě

Většina ostravských místních organizací přišla o licenci. Rozhodlo o tom dnes předsednictvo strany, řekl novinářům ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Návrh na zrušení 17 z 26 organizací v Ostravě předložila moravskoslezská ČSSD, zdůvodnila ho špatným výsledkem strany v posledních komunálních volbách a obavou, že mají mezi členy takzvané černé duše. Ostravská ČSSD tvrzení označila za účelová, její předsedkyně Jana Vajdíková řekla, že většina z 293 dotčených členů do jiných organizací jít nechce, a strana tak zřejmě ve městě ztratí většinu členů.

TÉMA: Mafie se od 1989 posunuly od krádeží aut k ekonomické kriminalitě

Organizovaný zločin v České republice se za posledních 30 let posunul od krádeží aut, prostituce a drog k ekonomické trestné činnosti. Mafie se nyní vedle tradiční kriminality zabývají zejména praním špinavých peněz, daňovými podvody, zneužíváním dotací, zakládáním fiktivních firem či manipulacím s tendry, řekl ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) Miroslav Scheinost. K ruským a ukrajinským skupinám, které v ČR působí podle institutu v podstatě již od sametové revoluce, přibyly záhy české a po roce 2000 i albánské a vietnamské gangy.