Před pětadvaceti lety se Klaus a Mečiar dohodli na rozdělení Československa

Z onoho data existuje legendární fotografie, jak spolu mezi čtyřma očima jednají Klaus a Mečiar dlouhé hodiny pod statným platanem. Přesný obsah rozhovoru nikdy nesdělili, jednalo se však o harmonogramu rozpadu federace. Vila Tugendhat se tak stala důležitou součástí československých politických dějin.

Hnutí za demokratické Slovensko přišlo tehdy s návrhem přeměny federace na ekonomické a obranné společenství. Jenže Občanská demokratická strana na takovou nabídku přistoupit nechtěla. Státoprávní jednání už tehdy vedly republikové vlády a mezi čelními představiteli obou států bylo znát napětí. Rozpad Československa byl nezadržitelný.

Po volbách v červnu 1992 se proměnily také vyjednávací týmy obou stran. V poli poražených skončilo Občanské hnutí, za nějž dříve vyjednávali například Petr Pithart, Pavel Rychetský nebo Jiří Dienstbier. Do čela slovenské politiky se vrátil Vladimír Mečiar, jenž byl v dubnu předešlého roku odvolán z funkce premiéra, ještě jako člen vládního hnutí Veřejnost proti násilí.

Další komplikací pro společné fungování bylo zablokování Václava Havla ve funkci prezidenta slovenskými poslanci. O dva týdny později navíc Slovenská národní rada přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Havel zároveň oznámil svou abdikaci, ačkoliv ji šlo brát pouze za symbolický krok. Neměl tehdy vliv na jednání o osudu společného státu.

Dohodu o ukončení společného „soužití“ z vily Tugendhat se podařilo prosadit i v parlamentu, a tak nic nebránilo tomu, aby s úderem půlnoci 31. prosince 1992 přestala Česká a Slovenská Federativní Republika existovat. Přestože však obě země fungují samostatně už skoro pětadvacet let, prezident Miloš Zeman je přesvědčen, že vztahy jsou stále nadstandardní.

„Kdyby oba státy, nebo aspoň jeden z nich, nevstoupily do Evropské unie, považoval bych tu ránu za nezahojenou. Ale takto jsme se stali členy širší evropské rodiny a máme mimořádně skvělé, bratrské vztahy,“ myslí si Zeman. I on se tehdy snažil zachránit situaci prosazením návrhu na vytvoření Československé unie, plán však nebyl akceptován. „Dělení republiky bylo fakticky zahájeno hned v roce 1990 zdánlivě malichernými spory o název republiky a státní znak,“ dodal.