Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Pamětnice holocaustu z Českých Budějovic oslavila 95. narozeniny

 
čtvrtek, 12. května 2011, 14:04

Pamětnice holocaustu z Českých Budějovic Louise Hermanová, kterou nacisté drželi ve stejném koncentračním táboře jako Josefa Čapka či Annu Frankovou, oslavila 95. narozeniny. Ještě v 75 letech Louise Hermanová udělala státní zkoušku z německého jazyka a tlumočila u českobudějovických soudů.

Louise Hermanová se narodila dva roky před koncem I. světové války ve Svitavách ještě v době panování rakouského císaře Františka Josefa I., ale od roku 1953 žije v Českých Budějovicích. Přišla sem společně s manželem, který tu dostal místo jako lékař. V těchto dnech slaví významné životní jubileum, devadesáté páté narozeniny.

Osud k ní nebyl příliš laskavý, maminka ji zemřela na podzim osmnáctého roku na španělskou chřipku, když ji bylo dva a půl roku. Za II. světové války jako Židovka na sobě zakusila lidskou zlobu a teror. „Musela jsem přestat pracovat ve státní mateřské školce a v dubnu 1942 odjela s transportem do Terezína,“ uvedla.

Postupně ji nacisté věznili v Osvětimi a v Kristianstadtu, odtud se se svými spoluvězeňkyněmi vydala začátkem roku 1944 na tolik obávaný pochod smrti do lágru ve Flossenbürgu. Měla štěstí, přežila a po deseti dnech ji pak věznitelé poslali vlakem do dalšího z obávaných koncentračních táborů Bergen-Belsenu, kde mimo jiné zemřelo na 100 tisíc sovětských válečných zajatců.

Tábor sice nepatřil mezi vyhlazovací s plynovými komorami, ale přesto se tam hodně umíralo zimou, podvýživou či na nemoci, které se v nelidských podmínkách rychle šířily. Průměrně zde vězni dokázali přežít zhruba devět měsíců. Mezi slavné oběti tohoto tábora patří český malíř a spisovatel Josef Čapek (zemřel v dubnu 1945) a Anna Franková (zemřela v březnu 1945).

Na konci války zde vypukla epidemie skvrnitého tyfu, a když tábor osvobodila 15. dubna 1945 britská armáda, bylo zde na 60 tisíc nemocných. „Také já jsme onemocněla, a proto se domů vrátila až 14. července pětačtyřicátého roku,“ upřesnila Hermanová. Válku přežila z 36 nejbližších příbuzných jediná. Přišla o rodiče, strýce, tety, bratrance a sestřenice.

Po válce pracovala jako sociální pracovnice a zdravotní sestra. Přišla však o všechny dokumenty a na konci padesátých let si musela vyměnit občanský průkaz. "Komunistický esenbák na mě řval, že vlastně neexistuju. To bylo pro člověka jako já, co přežil koncentrák, dost hrozné,“ vzpomíná Hermanová.

Ještě v 75 letech Louise Hermanová udělala státní zkoušku z německého jazyka a působila u českobudějovických soudů jako soudní tlumočnice. „To jsem vydržela až do 88 let,“ dodala s úsměvem.

Svoje narozeniny oslavila tento týden také se svými přáteli s občanského sdružení Živá paměť v sále Orla v Lanově ulici v Českých Budějovicích. Živou paměť založili v roce 2003 pracovníci Kanceláře pro oběti nacismu Česko-německého fondu budoucnosti. K jejim hlavním cílům patří péče o společný odkaz osob pronásledovaných totalitními režimy a zprostředkování dialogu mezi mladou generací a posledními žijícími svědky nacistického pronásledování.

Setkání Živé paměti organizuje v Českých Budějovicích pracovnice Diecézní charity Kamila Nagyová. „Vedení Živé paměti kdysi požádalo českobudějovickou Diecézní charitu, o jednoho pracovníka, který by se věnoval českobudějovické pobočce. Nakonec to padlo na mně, a jsem tomu ráda. Mnozí z těch starých lidí mně berou jako svoji vnučku a pro mě to jsou skoro jako dědečkové a babičky,“ usmívá se.

Popřát Louise Hermanové přišli i studenti českobudějovického Jirsíkova gymnázia v Jírovcově ulici a mezi nimi septimánka Magdaléna Spurová. „Na setkání Živé paměti jsem začala chodit díky seminářům z dějepisu, které mně baví. Hledali jsme pamětníky starých dob a života v totalitě. A mně sem vlastně navedl můj profesor dějepisu. Jsem ráda, že sem mohu chodit a povídat si s těmito úžasnými lidmi o mnoha zajímavostech a popřát paní Hermanové všechno nejlepší k narozeninám,“ řekla septimánka.

Autor: Dobrin Stojcev

 


 

Kam dál?

Stop kapsářům v nákupních centrech!

čtvrtek, 12. května 2011, 13:58

Českobudějovičtí policisté opětovně upozorňují občany, aby dbali zvýšené opatrnosti na své osobní věci a měli je neustále pod...

Zboží odebrali, ale nezaplatili – nyní čelí trestnímu stíhání.

čtvrtek, 12. května 2011, 10:56

Českobudějovičtí kriminalisté - specialisté na odhalování hospodářské kriminality zahájili v těchto dnech trestní stíhání vůči...

Hasiči stále hlídají místo lesního požáru na Šumavě, příčinou byla...

středa, 11. května 2011, 15:12

Požár lesní paseky, který vznikl v úterý u Stožce v lokalitě Nové Údolí na Šumavě, hasiči již zlikvidovali. Mluvčí šumavského...

Rada NP Šumava bude v pátek jednat poprvé v novém složení

středa, 11. května 2011, 15:03

Rada NP Šumava se sejde poprvé v novém složení. Na jednání, které se uskuteční v pátek 13. května 2011, svolali jmenované i...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Pravidla pro chov psů se pravděpodobně znovu zpřísní

Pravidla pro chov psů se pravděpodobně znovu zpřísní. Lidé zřejmě budou muset veterinární správě hlásit chovy tří a více fen. Nyní tato povinnost platí pro chov pěti a více fen. Štěňata bude třeba očipovat. Zpřísnění dnes Sněmovna schválila v novele veterinárního zákona, kterou nyní projedná Senát. Opatření směřují proti takzvaným množírnám, v nichž jsou za nevhodných podmínek chováni psi jen kvůli zisku z prodeje štěňat.

Veterináři mají Tomana o kontrolách jatek informovat do týdne

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) čeká do týdne sdělení ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda o výsledcích kontrol a přijatých opatřeních kvůli videu, kde je vidět kopání do zvířat na jatkách ve Všeticích. Novinářům to řekl dnes ve Sněmovně. Chování zachycené na záběrech odsoudil a zopakoval, že stát chystá kontrolu všech jatek v Česku. Na případ jako první upozornila Drbna.

Elektronický náramek zatím hlídal 304 lidí, především muže

Elektronické náramky hlídaly do konce letošního září 304 odsouzených či stíhaných lidí, z toho 261 mužů. Ve většině případů je museli nosit domácí vězni, sloužily rovněž jako nahrazení vazby a několikrát také při podmíněném propuštění z vězení. Stanovené podmínky dohledu závažně porušilo zhruba deset procent monitorovaných. Novinářům to dnes řekly ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a šéfka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.