Proměna historické budovy Jihočeského muzea je hotova

Novorenesanční budova má po rozsáhlé rekonstrukci nové krovy, střechu, půdní vestavbu, okna, fasádu i vchod. Zrenovovány byly dveře, štuková výzdoba a podlahy. Majestátní budova, která byla na budějckém Senovážném náměstí dostavěna před 113 lety, tak znovu začne sloužit veřejnosti.

„Modernizace historické budovy vycházela nejenom z jejího tehdejšího technického stavu, ale i ze současného požadavku na moderní provoz, nároky na odbornou práci a péči o sbírky, také z nových trendů výstavních prezentací či interaktivní spolupráce se školami,“ předeslal emeritní ředitel muzea Pavel Šafr, jehož po 24 letech ve funkci vystřídal bývalý krajský radní František Štangl.

Po pátečním slavnostním znovuotevření Jihočeského muzea se tam o víkendu konají Dny otevřených dveří (od 10 do 17 hodin). V rámci doprovodného programu jsou připraveny komentované prohlídky k historii budovy a materiály z průběhu rekonstrukce. Potom tady první návštěvníky přivítají až na podzim - zatím ale ne ve stálých expozicích. Budou se tu pořádat výstavy, než se podaří odvezené expozice navézt zpět.

Jenom samotné vystěhování prostor muzea trvalo skoro rok. Do depozitáře v budějcké Schneiderově ulici bylo nutné přesunout více než 450 tisíc exponátů. Nepotřebné věci, které se tu během let nashromáždily, pak naplnily osm velkoobjemových kontejnerů. Pracně musel být rovněž odstraněn veškerý napevno vestavěný nábytek i části stálých expozic.

„Jedná se o nejvýznamnější investici Jihočeského kraje do kulturního zařízení. Tento úžasný dárek nyní symbolicky předávám městu, jelikož se koneckonců jedná o českobudějovické muzeum. Věřím ale, že bude sloužit k užitku nejen obyvatelům krajského města,“ řekl při pátečním slavnostním aktu hejtman Jiří Zimola, který zároveň obdržel dobovou maketu klíče od hlavního vchodu.

Hlavním cílem rekonstrukce Jihočeského muzea byla snaha navrátit všechny výstavní prostory v budově muzea svým původním účelům. Během let totiž uvnitř postupně vznikaly kanceláře, kvůli nimž výrazně ubylo výstavních prostor. Stavební úpravy měly tento stav změnit s tím, že kanceláře a depozitáře najdou azyl ve zbrusu nové půdní vestavbě.

„Usilovali jsme o to, aby se pozornost věnovala nejenom celku, ale i jednotlivým detailům tak, abychom se co nejvíce přiblížili původním představám a záměrům našich předchůdců, kteří tuto budovu postavili,“ dodal Šafr s tím, že pozornost byla při renovaci věnována všem kategoriím návštěvníků, zvláštní pozornost však  školní mládeži, seniorům a hendikepovaným spoluobčanům.

Návštěvníci v chystaných expozicích postupně najdou výstavy věnované historii města a fenoménům, jako je sklářství či pivovarnictví. Bude tu prezentace vltavínů, muzeum má jejich druhou největší sbírku v zemi. Určitě bude i expozice národopisná - Prácheňského a Doudlebského kraje a Kozácka. Šumava, jež se dělí na jihočeskou a západočeskou, bude zastoupena jen v přírodovědných sbírkách. Pracuje se také na expozici geologie a mineralogie i historie trampingu.

„Slibuji, že uděláme všechno pro to, aby muzeum bylo díky kvalitně zpracovaným expozicím vlajkovou lodí Jihočeského kraje,“ potvrdil ředitel František Štangl. Na nové expozice však chybí peníze. „V rozpočtu kraje nejsou a Evropská unie je mezi programovacími obdobími,“ doplnil. Vedení muzea bude jednat s radními a zastupiteli o investicích. První dotace by tak mohlo získat v roce 2015.

Jisté ale je, že jako první se v příštím roce otevře expozice k 750. výročí založení Českých Budějovic. „Bude tam třeba koňský postroj císaře Matyáše. Ten se při návštěvě Budějovic tak zadlužil, že tu musel nechat zástavou šperky a postroj. Už je nikdy nevyplatil, takže postroj skončil v muzeu,“ řekla náměstkyně ředitele muzea Nora Jelínková.

Návštěvníci Jihočeského muzea se můžou díky novému hlavnímu vchodu těšit na impozantní vstupní prostor na místě dřívějšího největšího výstavního sálu, kavárnu, prodejnu s upomínkovými předměty a muzejními publikacemi či nové vzdělávací prostory. „Je třeba se přizpůsobit trendu doby a nabídnout návštěvníkům lepší zázemí i služby. Zároveň tím chceme dosáhnout toho, aby se v muzeu zdrželi delší čas, než ten, který je vyhrazen jen na konkrétní prohlídky,“ dodal Štangl.

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích patří k nejvýznamnějším kulturním institucím na jihu Čech. Jeho historická budova byla postavena v letech 1899 až 1901 a první návštěvníky zde přivítali v roce 1903. V současnosti se jedná o muzeum vlastivědného typu, které se orientuje na přírodní a společenské vědy. Poslední výstavu před rekonstrukcí Klostermannova Šumava navštívilo 70 tisíc lidí.

„Vidím v muzeu historické dílo, které má sloužit dnešní generaci k poznání minulosti a čerpat z ní pro budoucnost,“ uvedl mimo jiné primátor Českých Budějovic Juraj Thoma. Město, které před lety prodalo budovu muzea Jihočeskému kraji za 29 milionů korun, se na rekonstrukci podílelo úhradou terénních úprav před novým hlavním vchodem ze Senovážného náměstí.

Pod správu Jihočeského kraje přešlo muzeum v roce 2001, předtím spadalo pod ministerstvo kultury. Pracuje tu kolem šesti desítek zaměstnanců, z toho pětatřicet ve zrekonstruované historické budově. Náklady na roční provoz přesahují 35 milionů, z toho až 85 procent jde z kasy zřizovatele. Příspěvek kraje na letošní rok činí 32,5 milionu korun.