Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Obří rekonstrukce Slavie může stát skoro půl miliardy

 
pondělí, 22. září 2014, 15:28

Zatímco Kaplického Rejnoka z Budějc pomalu ale jistě odnáší proud, představitelé jihočeské metropole začali intenzivně pracovat na projektu rozsáhlé rekonstrukce a rozšíření spolkového a kulturního domu Slavie na multifunkční kulturně společenské centrum za téměř půl miliardy korun.

Komplexní rekonstrukce představuje prodloužení Slavie směrem k budově Jihočeského muzea o přibližně 17 metrů (objekt totiž nebyl podle původního projektu za více než 140 let od svého vzniku nikdy dokončen), čímž by se stal téměř osově symetrickým a díky nově získanému prostoru by mohlo dojít ke změně prostorového uspořádání - například otočení hlavního sálu o 90 stupňů, vybudování nového většího jeviště vyhovujícího velkým filharmonickým tělesům, navýšení kapacity hlediště na 450 až 550 návštěvníků, zlepšení akustiky či vybudování potřebného technického zázemí. Multifunkční varianta rovněž počítá s umístěním restaurace, bufetu pro letní scénu, nových šaten a hygienického zázemí pro diváky, minimálně dvou menších klubových scén a v neposlední řadě důležitého bezbariérového přístupu.

Tato varianta ale nebyla jedinou, kterou se pracovní skupina složená z hlavního architekta města Jana Němce, projektového manažera Petra Matějky, pražského architekta Tomáše Kulíka, akustika Josefa Žikovského a ředitele Jihočeské komorní filharmonie Otakara Svobody zabývala. V úvahu připadala také prostá rekonstrukce za 50 milionů nebo malá dostavba s investicí řádově do 200 milionů korun. Ani jednu z těchto možností však odborníci současné radě města s ohledem na efektivitu investice a schopnost vydělat si na vlastní provoz nedoporučili.

„Varianta, která pracuje s částkou za rekonstrukci ve výši 400 milionů korun, dává naději, že Slavii bude možné provozovat bez dotací. To je důležitější než prvotní náklady, pokud má objekt v této podobě dalších padesát let fungovat,“ nechal se slyšet hlavní budějcký architekt Jan Němec s tím, že celková suma vychází z kvalifikovaného odhadu jeho kolegy Kulíka, jenž se podílel například na rekonstrukci Hudebního divadla Karlín. „Skutečné náklady samozřejmě závisí na tom, jak špičkové technologie budou použity, a také na výsledku výběrového řízení,“ doplnila náměstkyně primátora Ivana Popelová.

Slavie sice v uplynulých měsících dostala zcela novou střechu, to ale podle slov Ivany Popelové neznamená, že neutěšený technický stav a fungování bývalého Armáďáku není třeba dále řešit. Ještě než představitelé magistrátu nechají vypracovat projekt, který může stát až 40 milionů korun, musí prověřit všechny možnosti dotací a dalších zdrojů financování.

„Kromě Slavie se hovoří o investicích do nové Sportovní haly či zlepšení dopravní infrastruktury ve městě. Je před volbami, a tak o prioritách se bude bavit až příští politická reprezentace. Současná rada každopádně tuto formu rekonstrukce jednohlasně podporuje a doporučuje svým nástupcům, aby projekt multifunkčního kulturního domu dokončili. V současnosti probíhá příprava zadání pro výběr projektanta,dodala náměstkyně primátora.

„Měli bychom dbát na to, aby Budějovice měly zařízení, které může poskytnout nejen svým občanům celou řadu aktivit a zlepší jim život ve městě, ale přiláká sem i kulturní dění z celého Jihočeského kraje,“ představil hlavní architekt Jan Němec vizi zastánců rekonstrukce, se kterou předběžně souhlasí i Národní památkový ústav. „Chceme chránit vnější objem objektu včetně hodnotných fasád, bylo by hezké se vrátit i k historizující dekoraci, tady se ale dostáváme do konfliktu s akustikou. Naší snahou každopádně bude navázat na ideje z 19. století, kdy se budovaly chrámy umění. Navíc objekt KD Slavie je v centru města, s dobrou dostupností a společně se sousedními stavbami divadla a muzea se zde nabízí možnost vytvoření jedinečného kulturního ostrova.“

„České Budějovice jsou podle mých informací jediným krajským městem, kde chybí zásadní kulturní prostor k důstojnému strávení času na koncertě. Výjimkou je pouze Jihlava, ta ale nemá ani filharmonii. Není tady místo, kam by lidé mohli přijít na folk, rock, pop nebo klasiku, pak navštívit kvalitní restauraci či klub a trávit tam večer. Budějce takový dům potřebují!“ podělil se o svůj názor ředitel Jihočeské komorní filharmonie Otakar Svoboda, která by v nové Slavii našla své trvalé zázemí.

Dalším argumentem pro rekonstrukci je historická hodnota budovy. Slavie totiž patří mezi zdařilé novorenesanční stavby architekta Ignáce Ullmanna a je právem považována za nejvýznamnější českobudějovické architektonické dílo 19. století. Objekt od počátku plnil funkci kulturního a společenského centra, kde se pořádaly plesy, přednášky, divadelní představení, koncerty a jiné akce.

Pokud všechno bude probíhat podle představ a předběžných plánů, rekonstrukce Slavie by trvala následujících pět až sedm let.

 

Souhlasíte s rekonstrukcí spolkového a kulturního domu Slavie za téměř půl miliardy?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Celkem hlasovalo 1366 čtenářů
 
 


 

Kam dál?

Festival Central Park Slavie navštívily tisíce fanoušků

pondělí, 22. září 2014, 13:25

Vltava, Mustang Bluesride či Smutný Karel. To jsou kapely, které letos v létě přitáhly na festivalu Central Park Slavie nejvíce...

Baletní představení překvapilo nakupující návštěvníky

pondělí, 22. září 2014, 09:36

O tom, že si při baletu otevřete pytlík s brambůrky, jste si až donedávna mohli nechat jenom zdát. Nepředstavitelné se stalo...

Chystáte se zítra na náměstí? Auto nechte doma!

neděle, 21. září 2014, 18:50

Den bez aut, jež je vyhlášen na 22. září, což je zítra, se dotkne dopravy také v Českých Budějovicích, respektive náměstí...

RECENZE: Milan Schelinger oživil staré hardrockové pecky

neděle, 21. září 2014, 16:16

Je to již více než třicet let, co zemřel hudební symbol své doby a jeden z nejrespektovanější zpěváků tuzemské rockové scény -...

 

Komentáře

Otakar Dosbaba

... dal jsem enter, v domění, že udělám odstavec a je z toho další příspěvek. Sál, v ideálním případě s dobově pojatým interiérem, má sloužit především hudebním produkcím. Jenže jakým? Klasickým, převážně tedy čistě akustickým žánrům? Folkovým uskupením, recitálům atd.? Dechovkám? Proč ne, to by šlo. Ale také plesům, či dokonce rockovým produkcím? Tak to bude problém!!! Vnitřní prostorová akustika s četnými odrazy a delší dobou dozvuku je zásadním protikladem ke zvukovým požadavkům soudobé hudby velmi energického rázu, výrazné rytmické složky a silných nástrojových i ozvučovacích aparatur. Aby se např. návštěvníci plesu nestávali obětí ohlušující zvukové koule, zvukař nemusel nad sebe vyvěšovat nápis: "Já za to nemohu, ten kravál dělá již sám bubeník s nahluchlým kytaristou a basákem, já jen do toho zesiluji zpěv, aby bylo rozumět, o čem se zpívá...", neobejde se sál bez kvalitního, širokopásmového, akusticky pohlcujícího obkladu. Zrovna tak bude nezbytné značně utlumit část jeviště a pokud možno jej co nejvíce akusticky oddělit od hledištní části sálu. Jenže po tomto řešení mají útrum již dříve zmiňované klasické žánry a nedejbože, nějaká školní besídka bez mikrofonu. Ne, že by řešení neexistovalo vůbec. Stačí zajít o kus vedle, do divadelního sálu Metropolu. Takže utlumit jak kino a akustiku dělat elektronicky? (Obráceně to nejde, žádným elektronickým systémem nelze utlumit zvukové pole v ploše auditoria.) ??? Těžko si představit v sále "Armáďáku" interiér ve stylu obřího nahrávacího studia s implementací desítek reprosoustav elektronického systému proměnné akustiky. Bylo by moc fajn, kdyby se k tomuto vyjádřil pan Žikovský, alespoň nějaké základní informace o konceptu by se šikly. Ale troufám si tvrdit, že než se začně zpracovávat prováděcí projektová dokumentace (která by měla být podkladem pro výběrové řízení na zhotovitele stavby), mělo by se předem stanovit, který styl hudebních produkcí a potažmo využití sálu bude prioritní. Univerzální řešení není, mezi opravdu vyhovujícími požadavky pro protikladný provoz neexistuje průnik. "Něco mezi" znamená s ohledem na současné hudební trendy výsledek "pro obojí špatně". Tak je v tom případě lepší, aby alespoň byla dobrá jen jedna z možností, než obě nevyhovující. Tímto příspěvkem jsem chtěl jen naznačit, že si příliš idealizovat nové koncertní místo, může vést v jednom ze zásadních kritérií ke zklamání a nutná bude zásadní preference, od které se vlastně bude odvíjet zásadní řešení interiéru.

pondělí, 22. září 2014, 22:38
 
 
Otakar Dosbaba

V první řadě je nutné doufat, že jediným hodnotícím kritériem pro výběr generálního projektanta nebude nejnižší nabídková cena, nejlépe k tomu ještě pokud možno nejkratší termín dodání projektové dokumentace pro výběr zhotovitele. Pokud by to mělo k tomu směřovat, bylo by lepší tuto záležitost ponechat nějaké rozumější budoucí generaci. Nevytvářet tak na první pohled architektonicky i laicky pěkný, uvnitř však téměř provozně nefunkční zmetek díky tomu, že se při realizaci šetřilo a osekávalo až na krev, dále až na kost a nakonec ještě hlouběji.

pondělí, 22. září 2014, 21:35
 
 
Jaroslav Filip

Moderní kulturní centrum naše město potřebuje. Je jenom otázka, co architekti vymyslí uvnitř objektu. V prvé by dům měl sloužit jako základní kulturní zařízení, které město zrušilo a nemá tzv. jakýsi městský dům kultury s odborným produkčním personálem. Neměla by se z toho vytvořit koncertní síň, je to zase jen lobistický tlak, který by sloužil mnohem užšímu a jednostrannému využití této budovy.Takový dům by měl sloužit především občanům pro jejich volnočasové aktivity, jakými jsou například výtvarné kluby, taneční kroužky,prostory pro hudební skupiny včetně nahrávacího studia, malá divadelní scéna pro amatérské či loutkové divadlo,a celá řada kluboven pro různé další občanské aktivity. To potřebují Budějce. To tady chybí jako v jediném krajském městě v republice. Každá krajská metropole takové zařízení má. Tady bylo před třiceti roky 10 malých kulturních středisek, která sloužila občanům pro takové aktivity, i když v poněkud jednodušší podobě, ale nyní Budějce nemají nic takového. Všechna střediska byla zrušena, pronajata a nebo prodána.Městské domy kultury jako odborná instituce byla zrušena také. Je to ostuda města. Mgr. Jaroslav Filip, producent a publicista.

pondělí, 22. září 2014, 19:35
 
 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Pravidla pro chov psů se pravděpodobně znovu zpřísní

Pravidla pro chov psů se pravděpodobně znovu zpřísní. Lidé zřejmě budou muset veterinární správě hlásit chovy tří a více fen. Nyní tato povinnost platí pro chov pěti a více fen. Štěňata bude třeba očipovat. Zpřísnění dnes Sněmovna schválila v novele veterinárního zákona, kterou nyní projedná Senát. Opatření směřují proti takzvaným množírnám, v nichž jsou za nevhodných podmínek chováni psi jen kvůli zisku z prodeje štěňat.

Veterináři mají Tomana o kontrolách jatek informovat do týdne

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) čeká do týdne sdělení ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda o výsledcích kontrol a přijatých opatřeních kvůli videu, kde je vidět kopání do zvířat na jatkách ve Všeticích. Novinářům to řekl dnes ve Sněmovně. Chování zachycené na záběrech odsoudil a zopakoval, že stát chystá kontrolu všech jatek v Česku. Na případ jako první upozornila Drbna.

Elektronický náramek zatím hlídal 304 lidí, především muže

Elektronické náramky hlídaly do konce letošního září 304 odsouzených či stíhaných lidí, z toho 261 mužů. Ve většině případů je museli nosit domácí vězni, sloužily rovněž jako nahrazení vazby a několikrát také při podmíněném propuštění z vězení. Stanovené podmínky dohledu závažně porušilo zhruba deset procent monitorovaných. Novinářům to dnes řekly ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a šéfka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.