Jihočeská skupina Pub Animals má nakročeno na videoklip roku!

Není také divu, když mezi tvůrce patří i expert na vizuální efekty z Harryho Pottera či Pirátů z Karibiku. Vypadá to, že nám na jihu Čech vyrůstá nový celorepublikový fenomén! Pub Animals již mají za sebou vydání svého debutového alba Safar-i, za které získali Cenu Anděl 2010 a obrovský počet koncertů u nás i v zahraničí. Budějcká Drbna exkluzivně přináší první po-klipový rozhovor s frontmany Pub Animals – Pavlem Podruhem a Štěpánem Hebíkem.

Kluci, internetem letí Pub Animals lavina. Jak se teď, dva dny po vydání klipu, cítíte?

Pája: Především je potřeba popsat kontext, ve kterém Pub Animals fungují. Nestojí za námi žádný produkční či managerský team. Všechno co děláme, děláme po vlastní ose, na vlastní nebezpečí. Ta chemie uvnitř kapely je nastavená tak, že když si něco vezmeme do hlavy, těžko nás od toho někdo odradí. Když jsme se před 2 roky rozhodli natáčet CD v nejlepším studiu u nás, většina lidí si myslela, že jsme se zbláznili. Pak byl Anděl. A tak je to se vším…Teď jsme prostě šli do klipu a další CD už bude produkovat jeden z nejlepších německých producentů. Je pravda, že tato cesta je strašně náročná, protože všechny ty bláznivé plány nejsou zadarmo. Na cestě k nim musíme samozřejmě sehnat dostatek prostředků, nadchnout lidi kolem, udržet vnitřní soudržnost, makat do rána, jezdit na koncerty, vymýšlet a ještě zůstat naživu. Já osobně trávím těmito aktivitami tolik času, že už je to na hranici s regulérním zaměstnáním a při tom ještě samozřejmě studuji. Poslední dva týdny dokončování klipu už byly opravdu každodenní boj do 5 do rána, až jsem z toho onemocněl. Takže moje tělo teď cítí neskutečnou únavu, ale uvnitř je to nepopsatelná radost. Nejen, že si to lidi pouští, ale reakcí je tolik a jsou takového charakteru, až mě to dojímá a mám pocit, že Pub Animals nejsou jenom kapela, ale taková rodinná komunita fanoušků a nás osmi členů. Povedlo se to a já ten klip jednou ukážu svým dětem a budu hrdej, že jsem měl tu čest být součástí této rodiny.

Představte nám team, který za Vašim klipem stojí?

Štěpán: Rád bych vyjmenoval všechny suprový lidi, kteří nám pomohli, podpořili nás a vyšli nám vstříc, ale to by bylo velice zdlouhavé. Klip produkovali slovenské studio Imagine Vision. Ti natočili třeba zborcenou Bratislavu slovenského rapera Rytmuse. Ne, že bychom byli jeho fanoušky, ale způsob zpracování klipů tohoto týmu odpovídala naším představám. Dalším kolegou je Vladko Keacy Valovič, který se postaral o vizuální efekty a jejich kompozici. Vladko pracoval na efektech filmů, jako jsou třeba Harry Potter 7, Piráti z Karibiku a na dalších zvučných filmech. Do týmu samozřejmě patří všichni Jackové Nicholsnové dědečkové a představitelka sestřičky Petra Vaclíková. Někteří z nich byli skutečně naši dědové a někteří kamarádi či známí. Taky bych rád představil tanečníky z českobudějovických stájí New Generation Dance Crew a Budside. Ostatně podívejte se do titulků našeho klipu, kde jsou všichni jmenovitě.  

Natočit takto dotažené video určitě není jednoduché, jaký byl pro Vás v průběhu tvorby klipu nejtěžší moment?

Pája: Pro mě to byl rozhodně poslední týden před vydáním klipu. Jen ve zkratce: Minulou středu jsem měl od 8:00 do 19:30 školu (Pavel studuje program CEMS , vyhlášený časopisem Financial Times jako nejlepší managerský program na světě, pozn. red.), potom jsme hráli s kapelou na párty studentů ČVUT a VŠCHT, v 01:00 už jsem byl na cestě do Prešova, kam jsme ve čtvrtek v 10:00 dopoledne dorazili a začali barvit klip. Beze spánku jsme kolem 19:00 vyráželi na cestu zpět domů do Českých Budějovic. Celý pátek a sobotní časné ráno jsem strávil online laděním barev a efektů. Poté jsme vyrazili na 4hodinovou cestu do Týniště nad Orlicí, kde jsme ten večer hráli. Neděle a pondělí - ten samý koloběh. Až Vám bude někdo vyprávět, že muzikanti mají pohodu, sex, drogy a rock´n´roll, tak mu nevěřte.

Štěpán: Pro mě byl nejnáročnější první natáčecí den. Ve stejný den jsem totiž absolvoval závěrečné státní zkoušky na vysoké škole. Takže v 7 ráno jsem stál před komisí pěti doktorů a o pár hodin později už jsem měl být připraven na place. Bylo to jedno velké kolo, které trvalo až do noci. Dalším náročným momentem byla pro mne finalizace zvuků a ruchů do klipu. Něco takového jsem dělal poprvé a během toho jsem narazil na spoustu technických problémů. Byla to pro mne příjemná zkušenost, ale zvuk do dvouhodinového filmu bych na starosti mít nechtěl.

A nejhezčí?

Pája: Když se povedl nějaký záběr s dědečky. To byla euforie, že všichni skákali nadšením! Byli úplně fantastický. Každý z nich je svérázná osobnost, ovšem dohromady to okamžitě fungovalo. Když už jsme u toho, chci moc poděkovat mému dědečkovi Karlu Podruhovi a panu doktoru Bedřichovi – dali jste to parádně kluci moji!

Štěpán: Těch příjemných momentů bylo samozřejmě více. Když to dědové rozjeli na place, byl to fakt nejhezčí moment, co mohl být. Taky jsem se docela bavil, když jsem s dědou, který představoval mě, nacvičoval synchronizaci mého zpěvu. Napsal jsem mu foneticky text a ukázal jsem mu moje typická gesta a děda to dal. Prostě profík. Dále pro mě bylo velice příjemné nacvičování některých tanečních kreací. Poznal jsem prostředí tanečníků a zjistil o nich, že jsou fajn parta. Neméně mě bavilo připravovat interiér starého prostředí. Moje mamka má určitý positivní vztah k těmto starožitnostem, takže mi poskytla spoustu stylových interiérových prvků. Díky patří nejen jí, ale všem, co nám pomohly toto autentické prostředí připravit.

Popravdě, už dlouho jsem v ČR neviděla klip, který by vypadal takto zahraničně. Dokonce se mi už donesly informace o možné nominaci na Anděla za klip. Jak Vás vůbec napadlo jít takto nekompromisně za kvalitou?

Pája: Jak už jsem říkal na začátku, máme to tak nějak zakořeněné v sobě. Tahle touha posouvat hranice a jak říkáš nedělat kompromisy je prostě v nás. I když vlastně například finančně na to prostě objektivně nemáme a kapela jede permanentně v mínusu, nějak se to vždycky zpytlíkuje.  Takže vymyslíme, naplánujeme a domluvíme nerealizovatelnou velkou věc a pak jí zrealizujeme.  Když vidím, jaké se dělají ve světě klipy, tak to prostě taky chci. Ignoruju pány typu: „To prostě u nás nejde“ a ze snu se stane třeba takový hezký klip, jako jsme teď udělali. Osobně si myslím, že takhle to funguje i v životě, snažím se to tak žít.  

Štěpán: Věřím, že jsme natočili dobrou hudbu, která si zaslouží i kvalitní obraz. Existuje spousta interpretů, pro nichž je o mnoho jednodušší sehnat prostředky pro natočení klipu a mají ještě větší fanouškovskou základnu než my a jejich výsledek se kvalitou liší. Možná pro ně nemá klip takový umělecký význam a k účelu jistého místa na poli většiny našich médiích jim to stačí. Když na Youtube zabrouzdám na světovou nebo evropskou scénu, zahltí mě spousta videoklipů, které jsou na vysoké vizuální úrovni. Proč by takovýto klip nemohla natočit kapela z Českých Budějovic nebo Českého Krumlova?

Co teď bude dál – pohoda, sex, drogy a rock´n´roll? 

Pája: Turné po ČR, křest klipu v Praze (Roxy) 15.12. a v ČB (Beseda) 10.12, leden 2012 nahrávání prvních dvou singlů s německým producentem Guido Craveirem. Mimo to už zase nemůžu usnout z toho, co se mi plánuje v hlavě…nechte se překvapit.

Štěpán: Pořád vymýšlíme něco nového, ať se to týká grafiky, akcí, koncertů nebo nových písniček. Se sexem je to složitější, protože jsme všichni z kapely panny. Na drogy máme úzké nosní dírky a rock’n’roll bych zaměnil za reggae.

KLIP ELEPHANTMAN najdete ZDEEEEEEEEEEEEEEEEEE!!!!!

Autor: Lucy Santangelo

Foto: Archiv Pub Animals