Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Ferdinand Runk. Ve své době velmi ceněný, dnes opomíjený

 
čtvrtek, 29. ledna 2015, 12:36

Jeho nádherná díla obdivujeme například na zámcích v Českém Krumlově, Hluboké či Třeboni. Jméno Ferdinand Runk ale většině z nás nic neříká. A to i přesto, že patřil k významným malířům krajinářům své doby.

Před několika dny vyšla publikace, která vůbec poprvé prezentuje část Runkova díla pohromadě. Její autorkou je Mája Havlová, vedoucí oddělení správy mobiliáře a zámeckých knihoven Národního památkového ústavu, územní památkové správy v Českých Budějovicích.

„Ferdinand Runk byl dlouhou dobu velmi opomíjený malíř krajinář. Do nedávna se o něm jen v několik větách zmiňovaly slovníky výtvarných umělců nebo Ottův slovník naučný, ale o jeho životě se příliš nevědělo,“ zmínila Mája Havlová. „Pracuji na NPÚ už třicet sedm let a jeho obrazy jsem měla mnohokrát v ruce. A čím víc jsem je pozorovala, tím víc mě fascinovaly.“

Runk se podle jejích slov pokoušel ve svých obrazech zachytit proměny přírody v různých obdobích, za různého osvětlení. „Aby dosáhl co největšího efektu střídání světla, pracoval kvašovou technikou, která mu umožňovala lépe zachytit detaily. Z jeho obrazů navíc čišel obdiv k přírodě, k horským velikánům i přírodním úkazům, ke geologii terénu. Své obrazy tvořil s láskou a zalidňoval ji ne předepsanou statickou stafáží, ale živoucími lidmi. Jeho lidičky pracují na polích, pijí v horkém létě vodu ze džbánů, odpočívají, obdělávají vinici. To vše včetně detailů krojů jen v několikacentimetrových velikostech. Čím víc jeho obrazy pozorujete, tím větší chuť máte do nich vstoupit, pobýt v té klidné idylické krajině.“

Ferdinand Runk byl velký turista a propagátor objevování hor. Při výběru motivu vystoupal na nějaký vrch, který mu umožnil zasadit do široké krajiny veduty zámků a měst. „Jeho obrazy měly být jakousi pozvánkou k návštěvě zobrazované krajiny. Ačkoliv maloval na zakázku majetková sídla svých mecenášů, maloval je tak, že zobrazované objekty byly v krajině jen doplňkem, nikoliv cílem,“ uvedla Mája Havlová.

Není divu, že si Ferdinand Runk vydobyl uznání. Za zmínku určitě stojí, že byl velmi vzdělaný, o čemž svědčí i fakt, že hovořil minimálně třemi jazyky. S lidmi z okolí knížete Arnošta Schwarzenberga také založil spolek „krasoduchů“, v německých zemích „biedermannů“. Společně se pustili do projektování zahrady v Aigenu, která měla povzbuzovat i vychovávat jak šlechtice, tak prosté lidi k lepšímu náhledu na svět.

Vlastní sběr obrazů a informací z archivu trval autorce dva roky. Celá kniha, kterou vydal Národní památkový ústav v Českých Budějovicích, je pojata tak, aby byla přístupná i široké veřejnosti, nejen odborníkům. „Chtěla jsem napsat knihu nikoliv vysoce odbornou, kterou by si přečetlo jen pár odborníků, ale knihu pro ty, kteří se rádi dozvědí nějaké informace o svém kraji a lidech, kteří v něm žili. Nakolik se mi to podařilo, je už na posouzení čtenářů.“

A jaká díla Ferdinanda Runka má Mája Havlová nejraději? „Chtějte na matce, která má hodně dětí, aby určila to nejmilovanější. Všechny Runkovy obrazy jsou cenný ikonografický pramen. Doporučovala bych ale například podívat se na velký pohled na Český Krumlov od řeky, s odsvěceným kostelem sv. Jošta, přeměněným na pavlačový dům, a zadívat se na život prostých krumlovských obyvatel od vody. Nebo na Pouť na Lomci s poutníky, kupujícími si svaté obrázky, občerstvujícími se u soudku s naloženými okurkami a podobně. Já sama miluji obraz Opatovický rybník, se sluncem prosvítajícím listím mohutných dubů a zrcadlící se hladinou rybníka. Tam vidím předstupeň budoucí imprese.“

V letošním roce se Mája Havlová k žádné další publikaci nechystá. „Budeme připravovat v letních měsících velkou výstavu z děl Ferdinanda Runka, kam bych ráda získala i některé obrazy z liechtensteinských panství, které Runk vytvořil po smrti kněžny Pauliny pro tento významný moravský rod, ostatně se Schwarzenbergy spřízněný sňatky,“ zakončila.

 


 

Kam dál?

„My jsme ONI,“ bude znít v pátek večer Slavií

čtvrtek, 29. ledna 2015, 09:09

Tři hlasy, kytary a dechy, české texty, živelná rytmika. To jsou ONI - pětice výlupků českobudějovické hudební scény, která se v...

Studenti můžou slavit pololetní prázdniny v klubech

středa, 28. ledna 2015, 08:31

Pololetní prázdniny klepou na dveře a nudit se o nich rozhodně nebudete. Program si přichystal Café Klub Slavie, kde dojde k...

Výstava znetvořených lidí ve vás vyvolá hrůzu i soucit

pondělí, 26. ledna 2015, 13:55

Clementine Deleit, Chang Woo Gow či Lola Ferrari. V této vybrané společnosti se můžete ocitnout i vy! Naštěstí jen na chvíli....

Třetí ročník Pivního diskoplesu se přesouvá do Gerbery

úterý, 20. ledna 2015, 08:55

V Kulturním domě Gerbera se nadcházející sobotu 24. ledna od 19:30 uskuteční již třetí Pivní diskoples. Předchozí ročníky...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Souzený zvukař tvrdí, že policie o protestu proti Zemanovi věděla předem

Zvukař Jaroslav Hensl, kterého zadržela policie kvůli narušení mítinku prezidenta Miloše Zemana, řekl dnes u soudu, že o formě protestu předem informoval policisty z útvaru na ochranu ústavních činitelů. Věřil tedy tomu, že nedělá nic nepovoleného. Hensl strávil přes dvě hodiny na policejní služebně poté, co hlasitě přehrál skladbu Modlitba pro Martu. Žalobou se domáhá toho, aby soud označil zásah jako nezákonný.

Podle Tvrdíka Slavia jedná o partnerství s arabským zájemcem

Fotbalová Slavia Praha by brzy mohla získat nového arabského sponzora. Předseda představenstva Jaroslav Tvrdík potvrdil, že červenobílí jednají s blíže neurčeným arabským zájemcem o generálním partnerství. Podle médií by mělo jít o zámožnou aerolinii Qatar Airways. Tvrdík zároveň uvedl, že menšinový vlastník klubu čínská firma CITIC počítá s tím, že nadále zůstane ve Slavii.

Zeman v dopise požádal čínského prezidenta o další spolupráci

Prezident Miloš Zeman ve středu v dopise požádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby pokračovaly projekty česko-čínské spolupráce. Zmínil například rozvoj přímých leteckých spojení mezi zeměmi nebo obnovení plnohodnotné kulturní spolupráce. Hrad informaci zveřejnil na webu. Zeman v dopise uvedl, že nemá pochopení pro konání pražských komunálních politiků a že česká vláda plně respektuje politiku jedné Číny.