Neděle, 7. září 2014, 19:50
Odstartováno! Finští melancholici Vuolla vyrazili na evropské turné, jehož první zastávka se ve čtvrtek uskutečnila v Budějcích. Do jihočeské metropole přivezli smutek, zmar a beznaděj, přesně ty ingredience, které fanoušek doom metalu tak miluje. Bez zbytečného afektu a patosu.
Žánrové posluchače si tak v klubu Fabrika získali hned po prvním prohrábnutí strun. Když už jsme u posluchačů... Těch se sešlo, vzhledem k tomu, že byl všední pracovní den, poměrně dost. A co víc, dokázali, že když chtějí a mají zrovna chuť, umějí vytvořit naprosto skvělou atmosféru. Vuolla tak může být se startem turné naprosto spokojená!
O začátek večera se postarala domácí deathmetalová stálice Vihar, která snad konečně prolomila smůlu a s novým bubeníkem v zádech opět začíná naplno fungovat. „My už fakt doufáme, že nám to v této sestavě vydrží,“ usmál se baskytarista Michal Urban.
Kapela svůj set odehrála razantně a s chutí. Bylo evidentní, že z návratu mají kluci radost, a ačkoliv se sem tam nějaká chybka vloudila, napravili to pořádnou dávkou energie a hlavně naprosto sympatickým vystupováním. Na Vihar byla zkrátka radost koukat. A poslouchat samozřejmě!
Tato kapela je totální klasika a je jen škoda, že je na jihu Čech tak nedoceněná. Doba se ale holt mění a klasický death metal s doomovou příchutí je minoritou, na kterou jsou původní fanoušci již líní chodit a mladí mají jiné hrdiny. Čest výjimkám!
Na závěr koncertu se zavzpomínalo i na legendární budějcké Age Of Storm, což možná v řadě fanoušků vyvolalo nostalgii. Výborná tečka!
Vihar dohrál a sotva dozněly kytary, už po scéně pobíhali muzikanti z Vuolla. Na přestavbu pódia a zvukovku se vrhli skutečně s vervou a než se člověk nadál, už jeli naostro. Těžko říct, jestli je to ve Finsku standard, ale mnohé české kapely se mají skutečně co učit. Žádné hodinové zvučení, věčné přenastavování odposlechů, stěžování si na každý detail... Večer tak měl spád, protože přestávka mezi kapelami byla minimální.
Vuolla je poměrně mladá kapela, která má za sebou jen dvě krátké nahrávky. Naživo ale působí velmi sehraně a hlavně sebevědomě, ačkoliv je z muzikantů cítit klasický finský chlad a odtažitost.
Dlouhé a pomalé kompozice obsahovaly řadu úžasných momentů, které většinou gradovaly v nejtvrdších pasážích. Celkově dokázala Vuolla skvěle kombinovat snové okamžiky korunované éterickým zpěvem Kati Hämäläinen, se zatěžkanými riffy, díky čemuž byl celý koncert barevný a hlavně zábavný.
I tak je ale Vuolla, stejně jako většina doomových kapel, hlavně poslechovka, kterou si naplno užijete v pohodlí domova. Proto nezbývá než doufat, že Finové konečně natočí dlouhohrající fošnu. Materiálu mají dost, a jak ukázal dva roky starý singl Rivers in me, se studiem si Vuolla rozumí.
| Budějcká Drbna dává koncertu kapely Vuolla 70 % |
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
