Jiří Mádl: Točí, režíruje, píše scénáře a podniká

Jirko, jak vás vlastně máme oslovovat? Jako herce, režiséra, nebo podnikatele?
Pořád jsem hlavně hercem, ale časově mě teď nejvíce zaměstnává podnikání. A pokud se ptáte, co mě nejvíc baví, pak určitě psaní. Ale to právě potřebuje spoustu aktivit okolo, aby měl člověk z čeho čerpat.

Váš scénáristický a režijní debut sklidil velmi pozitivní kritiku v České republice i zahraničí, jakkoliv vám mnoho lidí nevěřilo a vnímalo projekt jako vrtoch znuděného herce, kterého pálí dobré bydlo. Cítil jste zadostiučinění, nebo jste o úspěchu filmu nepochyboval? 
Ani ne, cítil jsem úlevu. Cokoliv nad průšvih bych vnímal jako bonus. To, že to posbíralo ceny z festivalů skoro na každém kontinentě, je pro mě už něco opravdu nad rámec. Ale jestli to ode mě někdo vnímal jako rozmar, je to celkem pochopitelné. Často to tak totiž u mnoha lidí bývá. A kdo byl někdy u filmu, ví, že hranice mezi úspěchem a neúspěchem je hrozně tenká a neexistují žádné zaručené postupy, byť si to dost lidí myslí. Prostě nevyrábíme jogurty. Nezanedbatelný podíl na úspěchu Pojedeme k moři mělo štěstí.

Často zmiňujete, že vás psaní baví. Kdy se můžeme těšit na další scénáristicko-režisérský zářez na pažbě?  
Snad brzo. V ideální variantě začnu točit svůj druhý film v dubnu. Třetí teď jedu napsat do Německa. 

Pro fanynky a fanoušky přece jen zůstáváte hlavně hercem. Prozradíte, co se chystá, a kde vás uvidíme v nejbližší době?
Teď toho bude hodně. V říjnu má premiéru film CELEBRITY s.r.o., kde hraju hlavní roli. Je to pokračování spolupráce s režisérem Milošem Šmídmajerem, s kterým jsem natočil Probudím se včera. V prosinci pak bude na České televizi ještě k vidění film Správnej dres, kde hraju hokejistu a za manželku mám Táňu Kuchařovou. A na Vánoce budu v pohádce Jiřího Stracha s názvem Věneček. No, prostě v prosinci tu telku radši vypněte. (smích)

Divadlo vás neláká?
Divadlo teď nedělám. Měl jsem se objevit v Divadle Kalich, ale mou chybou to nedopadlo. Mrzí mě to, chovali se ke mně skvěle, vše mi přizpůsobovali, byli opravdu profesionální a já to prostě z mnoha důvodů nezvládl. Snad na mě nezanevřou a vyjde to příště.

Své jméno jste spojil i se zajímavým podnikatelským projektem elektrické koloběžky HUGO Bike. Očima externího pozorovatele: velmi atraktivní produkt, který se trochu zadrhl. Nebo se pletu? 
HUGO Bike roste, byť pomalu. Já už na něm ale vidím projet lidi všude možně a to je hezkej pocit. Firmu budeme určitě dál kultivovat, i když se poslední dobou s bráchou soustředíme na něco nového. 

Prozradíte, o co se jedná? 
Ale jo. Jedná se o podnikání přes internet, které má obrovský potenciál. Potenciál však neznamená, že by to mohl dělat každý.  Ten, kdo by to chtěl dělat, musí mít obchodního ducha a musí být opravdu pečlivý. To je ale na dlouhé povídání.

Jen povídejte, a hodně podrobně…
To bych právě neměl! (smích) Jedná se o unikátní know-how v podnikání na největším internetovém obchodě na světě. Spojili jsme se s kluky z gymplu, kteří se dlouhodobě v týhle oblasti vzdělávají a dokonce i úspěšně podnikají. Chceme zpřístupnit kurzy v téhle oblasti i českému a slovenskému trhu. Do téhle doby byly totiž zahraniční ekvivalenty zájemcům z našich zeměpisných šířek finančně i jinak nedostupné. 

Podobných „zaručených“ jízdních řádů k úspěchu je v digitálním světě celá řada. Světové univerzity zpřístupňují studijní materiály veřejnosti v online kurzech, vznikají školící centra, granty, evropské a národní fondy. V čem je zrovna váš projekt unikátní? 
Tento projekt nevznikl za přispění žádného fondu a není pod křídly žádné univerzity. Vznikl čistě jako soukromá iniciativa několika úspěšných podnikatelů, kteří předávají své praktické zkušenosti dále. Tento projekt na rozdíl od jiných může pomoci nastartovat podnikání na největším tržišti světa. A to ani nemusíte momentálně nic vyrábět a přeprodávat. Vytvořili jsme k tomu stránku Podníkání s Jirkou - tam se čtenáři mohou dozvědět daleko více.

Tak to rozhodně budeme bedlivě sledovat. Fanynky by nám určitě neodpustily poslední otázku - co osobní život?
Mám se fajn, sluníčko svítí, děti se rodí. Mám pocit, že hlavně v naší rodině, brácha Honza už je dvojnásobnej otec. A tak je všechno v pořádku. Taky jezdím často do Budějovic, což mě nabijí. A vždycky, když sem vyrazím, tak něco nového vznikne. Tady je prostě úrodná půda.