Počasí dnes16 °C, zítra21 °C
Čtvrtek 28. března 2024  |  Svátek má Soňa
Bez reklam

Plavební komora v Hněvkovicích je otevřena. Malé lodě mají otevřenou cestu z Budějc do celé Evropy

V sobotu 20. května byl slavnostně spuštěn provoz na plavební komoře na Hněvkovickém jezu. Plavidlům se tak otevřela téměř sto kilometrů dlouhá cesta z Českých Budějovic až na Orlickou přehradu. Menší lodě doplují ještě dál.

Lodě užší než tři metry a s výtlakem do 3,5 tuny mohou orlickou přehradu překonat výtahem, na slapské pak funguje převoz traktorem. Tyto lodě tak doplují až do Prahy, případně až po soutok s Labem a po Labi dále do říčních cest Evropy. Na Slapech i Orlíku chce Ředitelství vodních cest v budoucnu vybudovat velké výtahy také pro výletní parníky.

- Pro malá plavidla a vory byla Vltava splavná od nepaměti, podle některých pramenů již od sedmého století. Nejčastěji dopravovaným zbožím byla v té době sůl, dřevo a kámen.  Král Karel IV. přikázal 3. srpna 1366 stavět v jezech propusti pro usnadnění plavby vorů (stanovil minimální šířku propustí jezů na 20 loktů,tedy necelých 12 metrů).

 První splavňovací práce na střední Vltavě od Českých Budějovic k pražské Výtoni byly provedeny za vlády císaře Ferdinanda I. do roku 1550, kdy 28. října 1550 připlula první loď s nákladem soli do Prahy. Čilý plavební ruch po Vltavě probíhal s několika přestávkami až do 70. let 19. století, kdy většina zboží přešla na železnici. Zhruba po roce 1870 byl ale dál dopravován po vodě kámen a písek ze středního Povltaví do Prahy.

Vltava také stále méně vyhovovala nárokům rozvíjejícího se průmyslu a obchodu na plavbu. Za účelem plného splavnění Vltavy a Labe byla v roce 1896 ustanovena Komise pro kanalisování Vltavy a Labe v Čechách. Díky její práci bylo v krátké době vybudováno 11 zdymadel mezi Prahou a Německem, zaručujících po většinu roku plavební hloubku 2,1 metru a umožňujících plavbu lodí o nosnosti 1000 tun. Jezy byly vesměs pohyblivé, převážně slupicového typu.

V roce 1949 začala výstavba Slapské přehrady, jejíž staveniště přeťalo vltavskou plavební dráhu. Přehrada byla otevřena v roce 1954 a zcela dokončena v roce 1957. Tím skončila čtyřsetletá historie průběžné plavby po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy a dále.

Voroplavbě na Vltavě definitivně zamezila výstavba Vltavské kaskády, soustavy devíti vodních děl od Lipna po nádrž ve Vraném poblíž Prahy, která se začala budovat v 30. letech 20. století. Poslední vor proplul rozestavěnou Orlickou přehradou 12. září 1960.

Splavňovací práce mezi Českými Budějovicemi a Orlíkem byly zahájeny v říjnu 2008 rekonstrukcí zdymadla České Vrbné nedaleko Českých Budějovic, v roce 2012 byla dokončena plavební komora Hluboká nad Vltavou a nyní byla otevřena plavební komora vodního díla Hněvkovice.

V rámci slavnostního otevření se konaly různé akce pro celou rodinu na důležitých místech vodní cesty, tedy v Budějcích, na Hluboké, v Hněvkovicích a také v Týně nad Vltavou, kde proběhl i festival Vltava Open s hudebními hvězdami v čele s alternativní kapelou Mucha, písničkářem Jiřím Schmitzerem či budějckou folkovou kapelou Epydemye.

Otevření plavební komory Hněvkovice

Neděle, 21. května 2017, 10:53

Vltava Open - Epydemye
Vltava Open - Epydemye

Autoři | Foto Jana Kroneislová

Štítky České Budějovice, zdymadlo, Vltava, Hněvkovice, Vodní nádrž Orlík, Evropa, Praha, Labe, Vodní nádrž Slapy, Ředitelství vodních cest České republiky

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Plavební komora v Hněvkovicích je otevřena. Malé lodě mají otevřenou cestu z Budějc do celé Evropy  |  Kultura  |  Zprávy  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.