Olltega: Každá kapela je něčím originální

Ollteze se podařilo loni vydat první dlouhohrající album. Jaké z něj máte s odstupem času pocity a co plánujete dál?
Pravda je, že nám trvalo, než jsme album vůbec začali nahrávat. Chtěli jsme do všeho jít v kompletní sestavě a nedělat vše na etapy. Měli jsme po delší dobu problém se stálým obsazením postu basáka. Střídalo se to u nás jako ponožky. Každopádně nyní jsme spokojeni, a to nejen se stálým obsazením chybějícího článku, ale i proto, že jsme na album nahráli všechny věci, které si to po všech těch letech i dost zasloužily. Tlustá čára za první etapou Olltegy je tedy vytvořena. Nyní nás čeká nová éra a jistě bude zajímavá.

Co do zvukové stránky?
Upřímně, se zvukem je to v Čechách složitější. Naše snaha o zámořský zvuk lahodící uchu se maličko přiblížila, ale ještě to není úplně ono. Nebo jsme asi hodně nároční.

Ke skladbě Lyric jste natočili klip, objevil se někde jinde, než na YouTube? Má dnes smysl točit klipy v rámci undergroundu?
Ano, klip se objevil i na TV Rebel v rámci pořadu Czech Blade, poté klasika Facebook, Bandzone. Klip vnímáme jako takové dotažení celého alba... „Třešnička na dortu“, která k tomu taky patří. Natáčení klipu jako takového byla pro nás nová záležitost, ale už teď se těšíme na další.

Vaše texty jsou zajímavé. Kdo je jejich autorem a co se jimi snažíte sdělit? Zde se i zeptám, zda jste nepřemýšleli o přednesu v mateřském jazyce?
Autorem textu jsem já a zpěvák a kytarista Pager, který mimo jiné všechno převádí do anglického jazyka. Texty vznikaly několik let, to znamená, že měly čas se vykrystalizovat. V textech najdete to, co nás zasáhlo, co se nám (ne)líbilo. Každopádně v bookletu jsou všechny do posledního slovíčka uvedeny. V anglickém jazyce má ta naše hudba úplně jiný přednes… Pasuje to. Mimo to už dnes mluví/umí anglicky každá druhá osoba.

Máte ambice se dostat za hranice naší země?
Ano, ambice máme. Musíme nasbírat ještě nějaké šikovné kontakty a pak už tra-dá. (smích)

Metal-core má celkem silnou základnu fanoušků, ale mám pocit, že už se stal ohraným stylem vzhledem k tomu, že ho tady hrají všichni stejně bez nějaké výraznější invence. Snažíte se dělat něco jinak, být v něčem originální?
Každá kapela je něčím originální.

Jak jakožto zástupce něžného pohlaví snášíte impertinentní poznámky z řad muzikantů a fanoušků? Nemyslím to nikterak zle, ale vím, s kým hrajete a jací jsou fanoušci rockové muziky šprýmaři...
V pohodě. Nikdy jsme nebyla pohoršena či něco podobného. Asi jsem to nikdy neřešila, nějaké srandičky k tomu přece patří. Spíš se nyní setkávám s laskavými slovy od mužů i žen, což je fajn. Víte s kým hraju? Tak to se určitě shodneme, že jsou to opravdu galantní muži. (smích) Mimo to jsou to ti nejlepší parťáci na podiu při koncertech, na večírcích, ale i v osobním životě, a to i přesto (nebo právě proto), že jsme každý naprosto jiná osobnost.