Tunel z Dobrovodské na Průmyslovou? Možnost je reálná

V původním návrhu byla odsouhlasena varianta, v níž se tyto dvě ulice spojí obloukem přímo. Změna se týká napřímení podjezdu a jeho zkrácení. Ústit by měl na západní straně na křižovatce ulic Mánesova, Průmyslová a Nádražní, v Suchém Vrbném na křižovatce ulic Dobrovodská a U Lávky.

Lidé, vesměs všichni z Pětidomí, se začali scházet už čtvrt hodiny předem a živě v zasedací místnosti zastupitelstva diskutovali.

„Když mluvíte s lidmi z Budějovic, tak je jim to samozřejmě jedno, protože jsou rádi, že budou moct jezdit rychle a ne stát pod viaduktem. Ale těm, kteří tam bydlí, to určitě vadí, že tam povede taková silnice,“ shrnul názor většiny zúčastněných jeden z přítomných.

Občané si přišli stěžovat, ale nebylo na co

Jak se později ukázalo, kardinálním problémem celého jednání byl fakt, že si občané Pětidomí přišli stěžovat na konkrétní věci, ale tím se veřejné projednávání změny územního plánu vůbec nezabývalo. V pondělí šlo jen o to schválit výše zmiňovanou změnu napojení.

Před 17. hodinou nabralo jednání na dramatičnosti a padaly otázky typu: „Kolik to dosud stálo?“ Ale zůstávaly bez odpovědi. Později k tomu náměstkyně Popelová dodala: „Rozpočet pro samotný podjezd počítá s náklady okolo osmi set milionů korun.“

Společně se zánadražní komunikací se náklady v případě realizace vyšplhají na dvě miliardy. Kolik bylo dosud vynaloženo na projektovou dokumentaci, to přítomní zástupci města dohromady nedali.

Stavět se možná vůbec nemusí

Zajímavé věci si všiml jeden z přítomných mužů v důchodovém věku. Bylo vidět, že mluví o něčem, co odpozoroval v poslední době. Že se Dobrovodské ulici dopravně ulevilo. Stačilo postavit propojku z Rudolfovské na Vrbenskou, která odklonila kamiony směřující do firem, které hustě osidlují právě Vrbenskou ulici.

„Fronty pod viadukt už nejsou takové. Až se dostaví propojka i na druhou stranu, bude to určitě ještě lepší. Myslím, že by se podjezd vůbec stavět nemusel,“ překvapil všechny přítomné. „Pokud se to prokáže, tak nemusíme stavět, nebudeme zbytečně utrácet,“ odpověděla Ivana Popelová. S tím nesouhlasil Ing. Michal Šram z útvaru hlavního architekta. „Podjezd je druhou nejdůležitější stavbou pro město,“ odmítl návrh všímavého občana.

Po pondělním projednání a vyřešení písemných námitek ze strany občanů a firem vejde změna územního plánu v platnost. „Je to podle nás optimální varianta jak po stránce ekonomické, tak z hlediska dopravního,“ ujistila přítomné Ivana Popelová a dodala: „Změna územního plánu neznamená, že se bude stavět. Ale když se bude stavět, bude se stavět podle tohoto plánu.“

Co mohlo přítomné lidi z Pětidomí uklidnit, bylo ujištění architekta Jiřího Brůhy, že se u nich rozhodně nebude nic bourat. „Podle toho, co je tu napsáno v dokumentech, se v Pětidomí bourat nic nebude,“ odpověděl na dotaz inženýra Veselého.

Projednávání tak spělo ke svému závěru, rozladění občané nebyli příliš spokojeni s jeho průběhem. Pokud si někdo z nich myslel, že něco změní právě „tady a teď“, tak se škaredě zmýlil. Magistrát města svoláním veřejného projednávání k podjezdu v podstatě jen učinil zákonu zadost. Ten taková jednání nařizuje. „To se tady dneska nemáme vlastně o čem bavit,“ zvolala z publika jedna žena. „Už ani moc ne,“ připustila Jana Sládková, vedoucí oddělení územního plánování, čímž vlastně veřejnou schůzi uzavřela.

Hláška dne

Ivana Popelová k tomu, jestli je varianta podjezdu nejoptimálnější: „Ideální (pro dopravu ve městě - pozn. redakce) by bylo, kdyby v autech jezdili jen ti, kteří to potřebují, a ne ti, kteří to nepotřebují.“