Jihočeši úspěšní - ME ve sjezdu na divoké vodě v Srbsku

Po prvním seznámení s tamní kuchyní v podobě vydatné snídaně se všichni účastníci vypravili okusit místní vody. V poledne už první nedočkavci nastupovali do lodí, předcházející dny pršelo, takže vody v řece bylo víc než dostatek, jen na naše poměry byla dost špinavá (nejen kvůli dešti), ale to nikoho neodradilo od prvních záběrů. Po pár stech metrech od startu už číhala první zrádnost – soutěska, ale díky vyššímu stavu vody prý pouštěla víc než dny předtím. Následoval zajímavý úsek řeky, kde se střídaly hezké vlny s relativně klidnými rovinkami, aspoň při pohledu ze silnice tak vypadaly, při jízdě jsme zjistili, že tomu tak vůbec není, voda tekla svižně dolů a při rozlití do šířky se točila, jak jen mohla, vytvářela víry a karfioly, neboli jak to nazývají vodáci „ožralá voda“. Dalším těžším úsekem byl takzvaný Jánošík, pravotočivá zatáčka, nad níž se na skále tyčila socha místního hrdiny. Toto místo dělalo chvíli vrásky na čele hlavně trenérovi, protože tam bylo více možností, kudy jet a nějakou trvalo, než jsme vyzkoušeli, která cestička je ta nejrychlejší, protože v závodě jde často o setinky. Nakonec však našli tu nejrychlejší, bohužel byl úsek dost kamenitý, takže občas lodě plakaly, ale s přibývající vodou se bouchat přestávalo.

Pondělí i úterý propršelo a voda stoupala dál. Úterek byl ve znamení posledního seznamování s řekou za vyššího stavu a zároveň odpočinkový před středečním dlouhým sjezdem, proto byl trenink jen jednofázový. A ve středu už na nás přišla řada. Voda stále stoupala, soutěska trápila závodníky čím dál víc, vlny vyrostly a lodě přes ně často létaly i vzduchem. Poslední treninková jízda a šlo se na start. Tonda Haleš nastoupil do kategorie C1 muži s číslem 17 na hrudníku a dopádloval do cíle na krásném sedmém místě s časem 17:53.50 se ztrátou na čtvrtého pouze tři sekundy, mezi českými sinlgíři byl Tonda nejlepší a nominoval se tím do naší hlídky v této kategorii.

Hana Peterková vyjela do závodu úplně jako poslední, měla tudíž všechny své soupeřky před sebou. Tady neskutečně zapracoval doprovodný tým na břehu, který hlásil náskok či ztrátu na soupeře. Na čtyřech místech postupně hlásili, že naše singlířka snižuje náskok zatím vedoucí francouzské závodnice Myléne Blonde z původních deseti sekund, když na posledním mezičase zůstávala pouze jedna vteřinka. V tu chvíli zabojovali všichni, kteří už dojeli svůj závod a doprovázeli fanděním českou singlířku až docíle, kde Hana Peterková nakonec zvítězila s náskokem sedmi vteřin a odvážela si tím své první zlato z Mistrovství Evropy!

Ve čtvrtek se jely hlídky, do závodu nastoupily vždy tři lodě v každé kategorii. Jak již bylo napsáno, Tonda nastoupil do naší singlířské hlídky, společně s Tomášem Kejklíčkem a Petrem Veselým a vybojovali pro naše barvy krásnou, i když trochu smutnou, bramborovou medaili. Hanka přesedlala pro tento den na kajak a doplnila tak jediné dvě české kajakářky, které na toto mistrovství vyrazily, Klárku Paďourovou a Aničku Zástěrovou. I přes to, že to není vůbec její disciplína a při treninku i v závodě jí nevyšla soutěska a musela tam otáčet eskymáka, dokázaly holky vypádlovat pátou pozici.

Po dni závodního volna přišli na řadu sprinty, které končily pár desítek metrů pod soutěskou, která ten den dělala divy, vlny pulzovaly, jak se jim zlíbilo; některé lodě pouštěla bez povšimnutí, jiné nemilosrdně zalévala vodou. Tonda se s ní ale porval bravurně a po dvou vyrovnaných jízdách obsadil osmé místo. Z Čechů ho předstihl pouze jeho trenér, Lukáš Novosad. Lulu po první jízdě ztrácela dvě vteřiny na Meléne Blonde, ta však v druhé jízdě neunesla tlak, několikrát chybovala a nakonec vyplavala. Pochytala však své věci a též do cíle dorazila, takže to pro oddíl Hanace podruhé cinklo zlatou medailí.

Do nedělního závodu hlídek nastoupil Tonda Haleš s Lukášem Novosadem a Tomášek Kejklíčkem. Po první jízdě krásné čtvrté místo jen s minimální ztrátou na ostatní týmy. Druhá jízda byla hlavně o psychice, kdo tlak ustojí a projede zákeřná místa, a kdo podlehne. Tondovi však prý do teď zní v uších slova jeho trenéra: „Striktně doprava!“, bylo totiž potřeba, aby všechny tři lodě projely soutěsku naráz, každá loď jela svou stopu a na Tondu padla ta pravá. Bohužel si ale vzal tato slova až moc k srdci, průjezd se mu nepodařil a dostal hodiny. Neztrácel však hlavu, rychle se seznámil se situací a vyrazil jako o život do cíle a udržel tak pro českou hlídku singlkanoistů čtvrté místo. Hana Peterková pro tento den do kajakářské hlídky nenastoupila kvůli potížím s rukou, proto se boj v této kategorii pro nás nekonal.

Zbývalo už jen vyhlášení, kde pro toto mistrovství zazněla česká hymna dokonce čtyřikrát (ještě pro deblový tým Šrámek-Tomek a kajakářskou hlídku ve sprintu). Po vyhlášení Češi vyrazili na cestu a po obtížích s převodovkou se po víc jak 29hodinách dostali zpět do svých domovů, kde je nyní čeká příprava na další velké závody, tentokrát Mistrovství světa v německém Augsburgu, které se bude konat začátkem června.

autor : Hana Peterková