Počasí dnes8 °C, zítra6 °C
Pátek 19. dubna 2024  |  Svátek má Rostislav
Bez reklam

Jihočeským tenistům pomáhá mezi špičku Mikeš

Práce sportovního ředitele není jednoduchá v žádném sportovním týmu. Své o tom ví i Vladimír Mikeš, který tuto pozici zastává u tenisového klubu LTC TONSTAV-SERVICE České Budějovice. Že ji ale umí dělat pořádně, o tom svědčí následující rozhovor, ke kterému si ho Budějcká Drbna pozvala.

Pane Mikeši, jak hodnotíte poslední sezonu českého tenisu?
Obrovský úspěch. Když vezmeme chlapy, tak ti zase bojovali o finále Davis Cupu, děvčata dokonce Fed Cup vyhrála. A už potřetí během čtyř let. Ale máme i úspěchy v individuálních disciplínách, takže si myslím, že se povedla a určitě jsme se neztratili. Patříme mezi absolutní špičku na světě.

Mně se ale zdá, že u žen máme daleko větší potenciální šanci na úspěchy, ta základna kvalitních hráček je širší. Proč tomu podle vás tak je?
Já bych řekl, že u chlapů je těžší se prosadit, protože těch hraje daleko víc. Je absolutní špička pěti šesti hráčů, pak je tak dvě stě dalších, kteří mohou být na sedmém místě. Děvčat přece jen není takový nápor, tam je momentálně trochu snazší se prosadit. Je pravda, že když se podíváme na současný tenis, tak se neustále zrychluje. Já jsem pomáhal Vlaďce Uhlířové, která byla svého času na 18. místě světového žebříčku WTA deblistek. Je štíhlá, malá a nedávno u mě byla, takže jsme spolu ženský tenis probírali. Říkala mi: „Já už nemám šanci, ta děvčata jsou sto devadesát centimetrů vysoká, sedmdesátikilová...“ (směje se)

Byl jste se letos podívat na nějaké vrcholné akci?
Nebyl. Pozvaný jsem byl, protože jsem ve výboru Jihočeského tenisového svazu, ale sledoval jsem to pouze v televizi. Přiznám se, že čím jsem starší, tím jsem také pohodlnější. (směje se) Takže já si to nahrávám, pouštím... Letos mě však mrzelo, že jsem na finále Fed Cupu nejel, jelikož ta atmosféra byla famózní. Co tam ti lidé připravili, to muselo být opravdu něco.

A používáte ty záznamy z utkání při trénování?
Některé používám. Pořád sleduji vývoj tenisové techniky, která se pochopitelně mění, protože já už trénuji přes čtyřicet let. Všechno je daleko rychlejší. My jsme ještě hrávali se dřevěnými raketami, dnes už se to nedá srovnávat. Míčky, rakety, povrchy... Proto sleduji, kam se tenis ubírá, abych věděl a mohl to uvádět v klubu do praxe.

Jak byste vlastně zhodnotil sezonu v klubu LTC TONSTAV-SERVICE České Budějovice?
Hmm... Tady se nám letos u dospělých nepovedla. Spadli jsme z druhé ligy do divize po hodně dlouhé době. Pro mě jako kapitána je to poprvé, co mi spadlo družstvo z ligy. To se mi za celý život nikdy nestalo. Ale bohužel. Jenže jsme vedle Rakouska a je to podle mého i tím, že chlapi i ženský dávají přednost hraní za peníze v zahraničí. Já mám tým, který by mohl postoupit z fleku do první ligy, ale nedám ho kvůli tomu dohromady.

Proč si myslíte, že hráči takhle ve velké míře upřednostňují zahraničí?
Protože jim tam dávají více peněz. Já jen pro srovnání - ode mě dostane tenista za vyhraný zápas ve druhé lize pět set korun, v Rakousku je to stejné, jen jde o sumu v eurech. A to je obrovský rozdíl, proto mi takhle utíkají. Už mi to dělají i dorostenci.

Ve srovnání s ostatními kraji u nás si ten náš stojí jak?
Jihočeský kraj je na tom léta špatně. Přitom nevím, proč nejsme schopni vytvořit rodičům a dětem takové podmínky, jaké vytvořili v Prostějově nebo v Praze. Zažil jsem to tu jedinkrát, asi na přelomu posledního tisíciletí, to jsme hráli první ligu a bojovali jsme o postup do extraligy. Měli jsme všechny přeborníky v družstvech a i na mistrovství republiky dorostenců jsme skončili na třetím místě. Tehdy tu hráli Vlaďka Uhlířová, Jan Maxa nebo Robert Royth, ti mi drželi tým v první lize. A tady byly podmínky! My jsme rodičům přispívali sedmdesáti procenty nákladů na tréninky, což bylo vynikající. Teď jim přispíváme tak, a to musím pochválit vedení klubu, že se to tu zase zvedá, že dáváme závodním hráčům laciněji halu a o víkendech sparingy všem dětem od devíti do patnácti hodin zdarma. Mají tři kurty a mohou hrát podle svých kategorií.

Ale věřím tomu, že za pět let znovu budeme nejlepší v kraji a prosadíme se i celorepublikově. Klub, který momentálně prochází přestavbou, pochopitelně nemůže nyní připlácet na trenéry, tedy to, co bylo. Ještě se ale vrátím k té celorepublikové úrovni. Za mě dřív bylo, že v každém kraji byl některý z klubů vynikající. Dnes je to I. ČLTK Praha, Sparta Praha a Prostějov. To jsou tři kluby se špičkovými podmínkami a oni už dělají s desetiletými dětmi smlouvy. Najdou si v jiném kraji hráče a smluvně si ho přetáhnou do svého oddílu.

Máte někoho takového?
U nás v klubu konkrétně ne, ale po kraji je spousta dětí. Jenom v Prostějově je jich z Jihočeského kraje asi deset. Myslím si, že tím trpí úroveň i nižších soutěží. Je výborná extraliga, kde jsou tři týmy a je jasné, že ji vždy vyhraje Prostějov, který si zaplatí světové hráče. A my dole nedostáváme od svazu žádné peníze, abychom podporovali mládež. Dostaneme na zaplacení kurtů při krajských přeborech, pak dostáváme od svazu příspěvek na Jihočeské tréninkové středisko mládeže (Vladimír Mikeš je šéftrenérem - pozn. autora), kde musí hráči a hráčky splnit určité podmínky... No a já tam mám letos šest dětí, což je zoufale málo.

Co dělat proto, aby mládežníci neutíkali z kraje do těch tří zmíněných týmů?
Mým cílem, než odejdu z klubu, protože už taky nejsem nejmladší, je postrčit jej zase o trochu dál. Abychom skutečně měli dospělé zpátky ve druhé lize, ale hlavně, aby byla široká členská základna a z ní aby vzešly nějaké budoucí naděje. To bych si hrozně moc přál. A je to také o tom, že budeme muset i my trenéři shánět sponzory, pomoci s tím trochu klubu. Ono to není jednoduché, víme moc dobře, jak je to s podporou sportu. Ta mládež také není stejná. Nechci nad nimi lámat hůl, někteří jsou vynikající, ale mají daleko více možností než za nás. Počítače, spousta věcí kolem... Hodně mladých odpadlo a přestalo sportovat. Tenis není nejlevnější věc, takže se to rozmělňuje a situace je taková, jaká je.

Pořádáte v LTC TONSTAV-SERVICE České Budějovice nějaké celorepublikové turnaje?
Jistě. Letos jsme měli „áčkové“ turnaje, to je druhá nejvyšší kategorie u nás, měli jsme dorost, starší žáky, pravidelně něco pořádáme. Mám za to, že v kraji patříme k těm, kteří jich pořádají nejvíce. Já jsem to počítal a za rok 2014 jsme uspořádali celkem dvacet zimních a letních turnajů.

Funguje vám při nich i nějaká forma scoutingu?
Ne, tady u toho to nefunguje. Trenéři samozřejmě sledují své svěřence na turnajích, dělají si přípravy, jak dál pokračovat v trénincích. Já osobně sleduji hráče ze střediska, případně ty, kteří by tam mohli být. Ale hlavně ze širšího pohledu. Jinak ten klasický scouting u nás není.

Co dělá LTC TONSTAV-SERVICE České Budějovice pro žebříčkový růst svých svěřenců?
V nedávné době jsme vymysleli právě ty sparingy, kdy dáváme mladým zdarma halu a platíme trenéra, jenž to celé řídí. Letos poprvé vybereme za celou sezonu čtyři pět nejlepších dětí, kterým klub poskytne materiální pomoc. Víc pro ně zatím udělat nemůžeme.

A u dospělých?
Ti také dostávají sparingy zdarma. Třeba ligoví hráči měli v této sezoně třikrát v týdnu možnost jít do haly bez placení, pokud byla volná, v sobotu dostali na dvě hodiny tři antukové kurty. To všechno dotoval klub.

Vzešel z klubu nějaký hráč, který se prosadil celosvětově?
To byla jedině Vlaďka Uhlířová. Teď máme venku Barboru Božkovou a Pavla Mojhu, kteří studují ve Spojených státech. Bára je tam momentálně trenérkou a vede špičkové hráče. Ještě tady vzešla vlastně Zuzana Linhová, která byla v nejlepší pětistovce na WTA žebříčku jednotlivkyň. Ta toho nechala, což mě neskutečně mrzí. Hraje nám druhou ligu, ale světového tenisu se vzdala.

Předpokládáte, že by se někdo z těch, které teď máte v klubu, mohl takto někdy probojovat?
Jsou tady v mladších a starších žácích nadějní tenisté, kteří se mi jeví, že by se mohli probojovat.

Jistě je spousta rodičů, jež by ráda chtěla, aby se jejich dítě věnovalo tenisu. Co byste jim doporučil?
Rodičům bych doporučil především obrovskou trpělivost. Musí jezdit s dětmi na turnaje, to zabere dost času, ale hlavně jejich dítě musí ten tenis milovat. Bez toho a té spolupráce rodič - trenér to nikdy fungovat nebude.

Jak si vedou vaše mládežnické kategorie v Jihočeském kraji?
V současné době patříme na druhé až třetí místo. Předběhl nás Tábor, mrzí mě to docela dost. Jen jeden tým postupuje na mistrovství republiky v každé kategorii, letos to byl právě on a Písek. Tábor dostal v dorostu 0:9, Písek ve starším žactvu 1:8 a u mladšího 0:9. Bohužel.

Podporuje nějak Český tenisový svaz mládežnická družstva?
Pouze to mládežnické středisko, kde máme aktuálně šest dětí. Jinak se hraje o Pohár prezidenta ČTS a každé družstvo, které se ho v mládežnické kategorii zúčastní, dostává sedm tisíc korun. Ale žádná zásadní podpora od svazu není.

Ivo Kaderka je jako prezident Českého tenisového svazu dlouholetou stálicí. Jaký na něj máte názor?
Pochopitelně jsem s ním přišel do kontaktu, protože jsem byl u svazových voleb. Spolu u nás předáváme ceny nadějím, on sem pravidelně jezdí a zúčastňuje se. Já osobně bych některé věci řešil z jeho pozice jinak, ale to je jeho věc, on je úspěšný manažer. Finance sežene, to se musí nechat.

Nadějný hráč. To je spojení, které se dost často používá. Ale jak se doopravdy pozná?
Jsme trenéři, kteří to děláme léta, tak už poznáme, jestli dítě má odhad na balon, jak míč trefí, jestli se dobře postaví. Vidíme jeho veškeré vlastnosti. Pak musíme také zkoumat, co rodiče. Pokud tlačí dítě do tenisu a to k tomu není, tak je to problém. Když k tomu dítě je, ale rodiče jej k nám odloží jako do školky, tak to také není dobře. Takže musíme zjišťovat nejenom motorické schopnosti, ale i ty psychické, protože o té psychice tenis je především. Tohle vše dáváme dohromady a po půl roce se dá říct, i když se můžete splést, že to dítě k tomu je. Ale není to nikde stoprocentně psáno. Jakmile s ním však pracujeme, tak to jde.

Možná se zeptám blbě, ale kolik stojí provoz mládežnického tenisty za jednu sezonu?
To je různé. Záleží na tom, kolikrát chodí na trénink. Závodníci, kteří chodí dvakrát v týdnu, vyjdou rodiče tak na šedesát tisíc, tedy třicet tisíc v létě a třicet tisíc v zimě. Když se k tomu připočítají turnaje, zastaví se třeba u sto tisíc korun.

Kolik má LTC TONSTAV-SERVICE České Budějovice, když to laicky řeknu, tenistů?
Členů klubu je v současné době na sto padesát. V tom jsou zahrnuti dospělí i děti. Tenisová škola má asi osmdesát dětí. Tréninkový proces má nastaveno přibližně sedmdesát hráčů. Závodně jich hraje valná většina.

Dostává klub nějaké finanční dotace na úpravu areálu?
Ani od města, ani od kraje, ani od svazu. Vůbec nic. Je to všechno jen o spolupráci se sponzory. Musíme si na sebe vydělat. To je celý kámen úrazu. Vedení klubu by rádo dalo hráčům větší podporu, ale není jednoduché sehnat koruny navíc.

Foto: www.tenis.velesin.cz

Štítky tenis, LTC TONSTAV-SERVICE České Budějovice, Vladimír Mikeš, rozhovor, trenér, tenista, České Budějovice, Drbna.cz, Prostějov, Český tenisový svaz, Billie Jean King Cup, Praha

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Jihočeským tenistům pomáhá mezi špičku Mikeš  |  Ostatní sporty  |  Sport  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.