SERIÁL O MISTROVSTVÍ SVĚTA V KARATE 5: Veithová obsadila 9. místo a výkonnostně jde stále nahoru

1. DÍL: Šampionát zakončily karatistky z TJ Karate soutěží týmů. Vypadly s Íránem
2. DÍL: Mikula vedl a mohl rozhodnout. O postup přišel svými chybami
3. DÍL: Crhonková útočila v divokém zápase na třetí kolo
4. DÍL: Halodová prohrála s Makedonkou a do repasáže se těsně nedostala

Francouzka Lucie Ignacová vyhrála poslední dvě mistrovství světa. Jak se na takovýto duel připravit?
S Lucií jsem se poprvé setkala před čtyřmi roky na světovém akademickém šampionátu. Je to de facto v karate můj idol. Od 18 let vyhrála mistrovství Evropy i světa. Každý rok se dovede připravit tak, že je strašně těžké proti ní uspět. Před čtyřmi lety jsem byla za celý turnaj jediná, kdo proti ní skóroval. Sice jsem prohrála 2:6, ale nikdo jiný proti ní body neuhrál. Tenkrát jsem se prosadila kopem na záda. V Linci jsem si věřila, že bych ji mohla porazit. Den před zápasem jsem si to v hlavě od rána do večera srovnávala. Do utkání jsem pak nastoupila bez respektu, i když jsem zápasila proti svému vzoru.

Což bylo i vidět. Diváci nepoznali, kdo by měl být na tatami dominantní. Podle mě jste byla ve druhé polovině zápasu aktivnější a lepší. Začátek utkání byl ale až do vzájemného napomínání hodně pasivní.
Na začátku jsme ani jedna nechtěly udělat chybu. Rozhodčí nás správně napomenuli a asi to zápasu i prospělo. Bylo důležité, že jsem ji nepustila do vedení. Psychicky šla trošku dolů a nepředvedla to, co by chtěla. Asi měla se mnou problém, protože nevěděla, jak mě dostat.

Do vedení jste šla naopak vy a to pouhých 19 sekund před koncem zápasu. Ignacová ale za pět sekund rychle srovnala a navíc za další čtyři sekundy stav otočila.
Naštěstí se mi povedlo v samém závěru srovnat a v poslední sekundě jsem ještě měla jeden útok. Trenér ale bohužel už vyčerpal kartu pro přezkoumání u videa. Je otázka, jestli by to rozhodčí vůbec uznali. Nevím, z jakého úhlu by to viděli. Tohle už nemá cenu rozebírat.

Útok jste asi zkusit musela. Těžko se dalo čekat, že by rozhodčí vyřadili na praporky mistryni světa. Souhlasíte?
Měla jsem ze zápasu dobrý pocit a vnitřně mi to potvrdil i jeden rozhodčí, který zvedl praporek pro mě. Vždycky je co zlepšovat, ale ze zápasu jsem odešla se vztyčenou hlavou.

Ignacová postoupila do finále a vytáhla vás tím do repasáže. Pokud jste chtěla získat medaili, musela byste projít přes čtyři kola.
Vzhledem k tomu, že jsem byla na univerzitních šampionátech, kde jsem prošla také několika koly, byla jsem po fyzické stránce na tom dobře. Spíš jsem se bála, aby mi nevytuhly nohy. Vyhovuje mi, když jsem tlačená a mohu kontrovat.

V prvním kole jste porazila Merillelu Arreolaovou z Mexika 3:1.
To byl přesně ten zápas, kde jsem byla pasivnější, ale těžila jsem z protiútoků.

V dalším kole jste prohrála s Ukrajinkou Anitou Seroginovou 0:1, která pak získala bronzovou medaili. Bod jste inkasovala jen pět sekund před koncem zápasu.
Anita je právě opak než Mexičanka. Je obranář, takže jsem já musela tlačit. Měla jsem trošku pocit, že jsem mohla udělat více, ale trenér mi řekl, že jsem zápas odbojovala dobře.

V závěru zápasu jste byla hodně aktivní a tlačila se na soupeřku. Asi jste nechtěla čekat opět na praporky stejně jako proti Francouzce, že?
Nechtěla. Asi by to nevyšlo, aby rozhodčí dali praporky mě. Bylo to takovéto buď anebo… buď bych dala bod, nebo inkasovala.