Záchranářem může být i voříšek, říká světová šampionka z jihu Čech

Jak se dá titul Kynolog roku získat?
Do ankety jsou účastníci nominování na základě sportovních úspěchů kompetentními lidmi. To znamená někým, kdo se v kynologii pohybuje a je v dané oblasti odborníkem. Navrhovaní lidé jsou pak ještě posuzováni odbornou porotou, která vybere, koho z nominovaných do soutěže zařadí.

Jaké úspěchy máte na kontě?
S Bixi jsme už podruhé vyhrály mistrovství světa záchranných psů. Celkem se dá soutěžit ve čtyřech kategoriích – stopování, plošné vyhledávání, vyhledávání v sutinách a Top. Vždy je navíc hodnocena i poslušnost. My jsme vyhrály v kategorii Top, která je nejnáročnější, protože pes musí podat excelentní výkony ve všech uvedených disciplínách, ne pouze v jedné. Celkově se musí splnit hodně kritérií a konkurence je veliká. Za jeden z osobních úspěchů považuji i to, že jsem měla svůj pořad na Stream.cz a také v televizi.

Co baví Bixi nejvíc?
Kromě vyhledávání ji nejvíc baví různé triky. Závody jsou jen jednou za čas a specializovaných sutin pro tréninky není mnoho, tak čas vyplňujeme jinými aktivitami. Bixi mi také pomáhá při převýchově problémových pejsků.

Záchranářství není tak rozšířené jako například agility nebo dog dancing. Jak jste se k tomuto koníčku vlastně dostala?
Od dětství jsem žila se psy a učila se od taťky s dědou. Ti mě k tomu přivedli. Oba se záchranařině věnují, děda dokonce založil Jihočeskou záchrannou brigádu kynologů, což je také spolek záchranářů s nejdelší historií v České republice.

Jaké plemeno je pro záchranářství nejvhodnější?
Líbí se mi, že toto je asi jediný sport, u kterého nezáleží na rase psa. Nejsou plemena, která by byla lepší nebo horší. Tomuto sportu se mohou věnovat lidé se všemi psy, ale ti samozřejmě musejí mít určité předpoklady. Psi nesmí být například extrémně malí nebo velcí. Musejí být dobře pohybliví, bystří, temperamentní, mít výborný nos a musí jít dobře motivovat. Velkou výhodou je, když je pes žravý.

Je tento sport vhodný i pro takzvané voříšky?
I přes to, že větší pravděpodobnost úspěchu je u psů s průkazem původu, kteří pocházejí z dobrých chovů, mistrovství často vyhrají psi z útulků. Já jsem s takovým psem začínala a připsali jsme si řadu úspěchů v rámci České republiky.

Dostanete se i do terénu k opravdovým zásahům?
Pro každého záchranáře je potřebná praxe a díky sportovní kynologii jsem se svými psy měla možnost se účastnit i takzvaných ostrých zásahů. Většinou jsme pomáhali hledat pohřešované lidi, kteří se ztratili v lese.

Je tato činnost nějak finančně ohodnocena?
Ne, peněžní odměny nedostáváme, věnujeme se tomu jako dobrovolníci. Někdy se mě kamarádi ptají, proč to vlastně dělám, když za to nedostávám zaplaceno, ale je to můj koníček.

Máte nějaké zajímavé historky ze zásahů?
Jednou jsem měla jít pomáhat policistům s pátráním po pohřešovaném. To jsem ještě pracovala s křížencem Assym, který byl jako štěně v útulku. Když jsem přijela na místo, policisté mi řekli: „Holčičko běžte si toho pejska venčit jinam.“ Musela jsem jim vysvětlit, kdo jsem.

Kdo je váš vzor?
Oba muži, které už jsem jmenovala. Táta a děda.