Pondělí, 28. ledna 2013, 15:27
Na konci září loňského roku vyhlásila rada města České Budějovice architektonickou soutěž o nejlepší návrh plánovaného Centra halových sportů, které by v příštích letech mělo vyrůst na místě současné sportovní haly.
O pohled odborníka Budějcká Drbna požádala člena projektu CBArchitektura, architekta Mirka Vodáka.
Proč by měla být, podle vašeho názoru, vybudována nová sportovní hala?
„Otázka, proč a co stavět, je v první řadě pro politiky. Oni dělají rozhodnutí a nesou tím zodpovědnost za rozvoj města. Vzhledem k tomu, že podobné stavby patří k největším a nejdražším, které zde máme, je třeba takovou investici zdůvodnit občanům ve veřejné diskuzi nad rozpočtem a strategickým plánem. Já předpokládám, že takové rozhodnutí prošlo důkladnou analýzou a rada města ho zvážila ve všech souvislostech. Z toho, co jsme mohli slyšet - je zde nedostatek sportovních ploch a stávající hala nevyhovuje současným technickým ani sportovním parametrům. Má například nízký strop, malou kapacitu, nevyhovující obvodový plášť a technologie.“
Podaří se sehnat dostatek finančních prostředků na realizaci tohoto projektu?
„V rozpočtu města je na tuto akci vyčleněno v následujících dvou letech zhruba čtvrt miliardy. Není v něm zahrnuta demolice a parkovací stání. Je to na dolní hranici toho, kolik podobné stavby stojí a rozpočet je jednoznačně pro architekty nejvíce limitní. Otázkou je, zda v tuto chvíli relativně levnější řešení je výhodné i dlouhodobě. To je otázka širšího kontextu, co vlastně naše město potřebuje, jak a kde se lidé chtějí bavit a kde utrácet peníze. Architektura vždy existuje v nějakých souvislostech.“
Na podobu haly byla vypsána architektonická soutěž. Jaká platí pro účastníky pravidla?
„Architektonická soutěž je podle České komory architektů nejlepší a nejtransparentnější způsob pro zadání veřejné zakázky o návrh stavby. Má několik výhod, z nichž největší je možnost výběru nejlepšího projektu z velkého počtu přihlášených návrhů, které jdou mezi sebou porovnávat podle daných kritérií - estetických, ekonomických a technických. Žádné jiné výběrové řízení toto neumožňuje. Způsob vypsání této soutěže na sportovní halu je anonymní, nadpoloviční většina poroty má odborné architektonické vzdělání a je nezávislá na vypisovateli. Jsou tam lidé, kteří za sebou mají podobné projekty a mohou politikům poradit v poměru ceny a kvality. Anonymita návrhů zaručuje vysokou transparentnost rozhodování, omezuje možnost korupce a dává všem účastníkům stejné šance.“
Kolik architektů zaslalo svůj návrh a jaký bude soutěž probíhat?
„Přihlásilo se 51 soutěžících, což je slušné číslo. Do druhého kola postoupilo šest návrhů a jejich autoři je mají možnost upravit a dopracovat podle připomínek. Město by si ale mělo uvědomit, že účast dobrých architektů není samozřejmá a je třeba o ni usilovat, jako tomu je třeba v Litomyšli. Pokud je například zadání v některých bodech nejasné nebo kontroverzní (například rozpočet nebo územní plán), tak se někteří architekti prostě nepřihlásí, protože riskují porušení soutěžních podmínek a vyřazení ze soutěže. Uvědomte si, že z těch padesáti přihlášených dostane nějakou odměnu pouze zlomek, jsou to stovky hodin práce a náklady ateliérů se pohybují v desetitisících. “
Jak bude autor vítězného návrhu odměněn?
„Odměny pro soutěžící by měly být zhruba jedno procento z ceny realizace. V našem případě je to méně - pouze 1,5 milionu - z čehož vítězný tým dostane 750 tisíc. Může se to zdát hodně, ale pokud se jeho návrh bude skutečně realizovat, tato částka se strhne z ceny za projekt. V tomhle smyslu je to pro město velmi výhodné a naopak pro architekty takřka likvidační. Přesto jsou to právě oni, kdo dnes a denně přesvědčují politiky o tom, že pořádání soutěží má smysl.“
Co musí hala splňovat, jaké bylo zadání před vypracováním projektů?
„Zadáním je centrum halových sportů splňující současné i budoucí požadavky na vrcholový i rekreační sport a umožňující pořádání dalších společenských akcí. Kapacita hlavní haly má být zhruba 3000 diváků s hrací plochou o rozměru minimálně 48x29 metrů a výškou 12,5 metru, což splňuje požadavky většiny sportovních federací na mezinárodní zápasy. Ve druhé etapě by se měla přistavět tréninková plocha a lehkoatletický koridor. Samozřejmě, že architekti si musí poradit s celým provozem, který zahrnuje foyer, šatny, toalety, občerstvení, prostory pro média a gastronomii, sklady, technické provozy a tak dále. Návrh sportovní haly vysvětlí také urbanistické zapojení haly do struktury města a uvažování v širších souvislostech - ve vztahu k historickému centru, k řece nebo ke Stromovce. Jsem zvědavý, jak si soutěžící poradí například s orientací hlavního vstupu, zda bude situován směrem do města, anebo k silnici a prostoru pro parkování.“
Kdy bude uveřejněn vítězný návrh, případně v jakém časovém horizontu se začne s výstavbou haly?
„Vítěz bude znám v únoru. Pokud půjde vše hladce, tak by teoreticky do konce roku mohl být projekt a vydané stavební povolení. Stavba trvá zhruba 15 až 18 měsíců. Otázkou jsou případné komplikace, které se u podobně velkých projektů objevují, a také, zda se při prvních potížích politici k záměru neotočí zády. Návrh bude veřejnosti představen na výstavě, kde proběhne i prezentace ze strany v té chvíli už neanonymních autorů. Součástí soutěží bývá i katalog, který slouží jako reference pro podobné záměry. Právě to je vedlejší a neméně důležitý efekt. Často se stane, že některý neoceněný návrh nesplní zadání, ale má takovou kvalitu, že slouží jako inspirace pro podobné stavby v jiných souvislostech.“
Co se stane s původní halou?
„Soutěžní zadání nepočítá se zachováním původní haly. Je to rozhodnutí, které udělala rada města, a zastupitelstvo schválilo rozpočet. Dnes už málokdo pamatuje, že sportovní hala byla pouze první etapou rozsáhlejšího sportovního areálu. Druhá etapa na místě kurtů pro beachvolejbal měla být zhruba třikrát větší, s dalšími plochami pro gymnastiku, stolní tenis, posilovnu a několik venkovních hřišť. Naproti plaveckému stadionu pak měl stát nový 400metrový atletický ovál a dále tenisová hala a kurty. Před třemi lety město uvažovalo o další, modernější dostavbě, ale byl pouze jeden návrh. Proč se nerealizoval, nevím. Po skončení soutěže ho můžeme porovnat s vítězným projektem.“
Architekt Mirek Vodák je jedním z členů projektu CBArchitektura, který se věnuje současné architektuře v kontextu veřejných staveb a veřejného prostoru. Více na www.cb-arch.blogspot.cz.
V rozhovoru jsou zveřejněny nesoutěžní návrhy budějckého Centra halových sportů od pražského studia Vision Architecture.
„Jelikož se nám v zadání soutěže nezdálo, že na parcele současné haly mají být dvě hrací plochy, tribuny pro tři tisíce lidí, běžecká dráha, parkoviště, technická zabezpečení budov, restaurace a podobně, podali jsme na vyhlašovatele soutěže dotaz s tím, že se nám tam všechno nevejde.
Do země jsme jít nechtěli kvůli spodní vodě a dělat hřiště nad sebou bylo z hlediska dynamiky zatížení rizikové. Odpověď jsme však nedostali, protože už bylo po termínu, kdy mohli soutěžící posílat dotazy. A tak jsme účast v soutěži vzdali.
Stejně ale stavba vycházela na 700 milionů korun, což je třikrát více, než je stanovený limit. Naše šance na výhru by tak byla nulová,“ řekl Budějcké Drbně Ing. arch. Radek Vopalecký z ateliéru Vision Architecture.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
