Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Paranormal tým: Víra v posmrtný život tu bude vždy

 
neděle, 25. ledna 2015, 08:00

Zkoumají paranormální jevy, hledají odpovědi na otázky, zda je život po životě a tak dále. Českobudějovický Paranormal tým se věnuje oblastem, které mohou být pro některé lidi děsivé, pro jiné zase nesmírně přitažlivé. Lhostejné jsou však málokomu.

Na otázky odpovídal zakladatel a koordinátor týmu Ondřej Bezouška. Jelikož je tématika paranormálních jevů nesmírně zajímavá, rozhodli jsme se naše povídání rozdělit na dvě části. V té první se věnujeme představení organizace a obecnějším záležitostem. Ve druhé části, kterou přinese v dalších týdnech, se již budeme zabývat konkrétními případy z Českých Budějovic a blízkého okolí.

Můžete zavzpomínat na začátky Paranormal týmu? Samozřejmě se nabízí otázka, zda prvotním impulsem byla zkušenost s paranormálními jevy...
Začátky Paranormal týmu se datují k červnu 2013, kdy se rozpadla budějovická pobočka EPRV777 a na jejím místě vznikly dvě skupiny. Jednou z nich byl právě Paranormal tým. Zkušenosti s paranormálními jevy zde již byly. Šlo v té době hlavně o zajímavé EVP (z anglického Electronic Voice Phenomena – můžeme přeložit jako Fenomén elektronického hlasu, tedy hlasu, který neuslyšíme ušima, ale pouze skrze elektronické přístroje, jako je například diktafon), nebo zaznamenané odchylky v elektromagnetickém poli. Kinetické paranormální úkazy se měly teprve odehrát. Nutno podotknout, a budiž nám to odpuštěno, tyto začátky byly ovlivněné esoterikou. Postupem času jsme se však postavili mimo ni a zcela se vůči ní vyhranili jako čistě objektivní, co nejvědečtější spolek. Ale to předbíhám událostem.

Složení týmu je od začátku stejné? Bylo těžké nalézt podobně zaměřené nadšence, nebo se připojili spíše kamarádi?
Složení týmu se postupem měnilo. Rád zde mluvím o několika fázích spolku, kterými jsme si prošli. Nutno podotknout, že členové této skupiny zprvu silně ovlivňovali její směřování. Proto první fáze byla čistě o esoterickém výzkumu, kde prim, kromě moderní techniky, hrály i subjektivní pocity, karty a kyvadlo. Tato fáze skončila 31. 12. 2013, kdy se staré složení skupiny rozpadlo.

Druhá fáze Paranormal týmu přišla od března 2014 a trvala do června téhož roku. Podařilo se mi v té době dát dohromady osoby, s nimiž jsme v minulosti spolupracovali, ale byli mezi nimi i přátelé. Paranormal tým měl v té době okolo osmi členů, což bylo nejvíce v celé jeho historii. Ovšem utopistická politika: přijmeme všechny, co jeví zájem, ať jsou odkudkoliv, narazila hned z počátku na mantinely reálného světa. Problém s komunikací, neochotou některých členů se vyjadřovat k existenciálním nebo fundamentálním otázkám skupiny a velké vzdálenosti mezi členy, zapříčinilo, že jsme byli velice neefektivní. Paradoxně se však v této fázi podařilo vytvořit oficiální logo naší skupiny, autorem je Veronika Kratochvílová, a zformovat první verzi pozdějších oficiálních stanov, kterými se dnes řídíme.

Od září 2014 začínal Paranormal tým personálně skoro od nuly. Jeho členem se krom mé maličkosti stal Karel Novák, vysokoškolský student archeologie, a Kateřina Běhanová, vysokoškolská studentka oboru všeobecná sestra. Oba též z Českých Budějovic. V tomto složení dnes provádíme výzkumy, natáčíme videa a připravujeme různé články. Od ledna 2015 jsme zřejmě první oficiálně registrovaný spolek objektivně zkoumající paranormální jevy.

Mluvil jste o problémech, které korespondovaly s přijetím všech zájemců. Kdyby se chtěl dnes někdo připojit, bylo by to možné?
Jsme skupinou, která vyšetřuje paranormální jevy, ale vedle toho pracujeme na různých článcích či videích, které se o záhady a tajemno spíše otírají. Ovšem posilují motivaci členů k vlastní tvorbě. A to je důležité. Rozšíření řad našeho spolku je možné u členů, kteří nechtějí být jen nějakou mrtvou vahou týmu, ale i aktivně participovat na vlastní či skupinové tvorbě. Pokud by měl někdo zájem o vstup do našeho spolku, mělo by se jednat o člověka, co je týmový hráč, objektivně – skepticky zaměřený, zdravotně způsobilý a komunikativní, ideálně z Českých Budějovic a jeho okolí. Případně u dále bydlících jedinců navazujeme externí spolupráci, která se nám v minulosti osvědčila a své plody přináší i v tomto roce.

Už jste to sice načrtl, ale co pro vás bylo na začátku prioritou? A podařilo se jít po vytyčené cestě, nebo jste se nakonec začali věnovat spíše jiným záležitostem?
Jak jsem výše uvedl, dříve jsme k výzkumu přistupovali zcela jinak než současně. Původní vize odpovídala hledání důkazů existence posmrtného života. Automaticky jsme předpokládali, že paranormální jev se rovná duch. Až seznámením se s profesorem Milanem Nakonečným, jeho knihami a přednáškami, se začal odvíjet více odborný přístup k této problematice. Začali jsme klást důraz na přesnou definici základních pojmů. Maximálně jsme upozadili subjektivní pocity a soustředili se na získání co možná nejvíce objektivních dat. Tím se naše původní cesta změnila a z cíle získání důkazů se stalo monitorování paranormálních jevů a jejich co nejpřesnějšího výkladu. Dnes pro nás není EVP hlas ducha, pohyby předmětů nepředstavují duchovní snahu o komunikaci. Toto vše představuje nějaké energetické anomálie paranormálního původu, jehož objasnění je stále hudbou budoucnosti. Taková je naše současná cesta, po které kráčíme. Jsme však skupinou, která se nadále různě vyvíjí, tak nemohu říci, jak čas tuto cestu a cíle ještě pozmění. Je to jedna z krás výzkumů a je důležité reagovat na získané poznatky a nové objevy co nejefektivněji.

Na svých webových stránkách uvádíte, že nikdy nedáte odpověď na to, co je po životě... Přesto by mě zajímal váš názor. Čemu věříte?
Tady je důležité rozlišit osobní názor od toho skupinového. Většina členů Paranormal týmu věří v posmrtný život, protože nám to pomáhá vypořádat se s otázkami okolo smrti. Ovšem jako vyšetřující spolek nesmíme tyto sympatie do výzkumu zatahovat. Pojí se to s odpovědí na vaši předchozí otázku. Jakmile začneme do výzkumu zapojovat osobní sympatie nebo antipatie k otázkám existence duchovna, reinkarnace a tak dále, nebude výzkum založen na objektivních výsledcích, ale na subjektivní prezentaci víry jednoho nebo více členů spolku. To by šlo proti základním pilířům, na nichž dnes stojíme.

Říkal jste, že jste zřejmě první oficiálně registrovaný spolek objektivně zkoumající paranormální jevy v ČR. Jsou tady ale i jiné podobně zaměřené týmy? Spolupracujete spolu?
Víme minimálně o čtyřech skupinách podobně zaměřených jako my. Z nich jsme my tou nejskeptičtější. Občas spolu na větších výzkumech spolupracujeme, pomáháme si, dokonce se i výjimečně pohádáme kvůli například použití některých přístrojů, které naše skupina nebere jako vhodné pro objektivní výzkum. Hodně se tam pak míchají různé přístupy a přesvědčení, které ovlivňují získané zkušenosti těchto skupin. Je to ale ku prospěchu práci ostatních sledovat i spolupracovat. Více různých metod v součinnosti se rovná větší efektivita v době budoucí.

Tajemno lidi láká odjakživa. Přesto, když se mu věnujete aktivně, nenahání vám občas „husí kůži“? Neříkáte si někdy, že bude lepší dát „ruce pryč“?
Záhady a tajemno často vyvolávají v lidech strach. A strach je ve vyspělých kulturách jistým fenoménem zábavy. Můžeme to pozorovat již od dob antiky. Stejně to funguje i dnes. Jde však vždy o individuální záležitost. Každý pociťuje strach subjektivně. Kde pocity jednomu signalizují nebezpečí, druhý se cítí v bezpečí. Kromě různých osobních fobií to ovlivňují i zkušenosti. Člověk, co si prošel deseti výzkumy paranormálních jevů, se již nebude bát tajemných a záhadných míst v noci tolik, jako osoba, která je na svém prvním celonočním vyšetřování.

Ještě před tím, než zkoumanou lokalitu navštívíme, vyhodnocujeme její stav, přístupnost a samozřejmě i bezpečnost. Kateřina Běhanová, naše zdravotnice, je pověřená zakázat jakékoli vyšetřování v oblasti, v níž reálně hrozí nebezpečí úrazu. Ve stanovách jasně máme řečeno, že zdraví je na prvním místě. Pokud nejsme schopni zajistit bezpečí našich členů, výzkum přerušujeme.

Otázkou samozřejmě je, jak moc můžeme zaručit bezpečnost na místech s možnou paranormální aktivitou. A jak sama paranormální aktivita tento fakt ovlivňuje. Bezpečí nikdy není stoprocentní. To platí vždy a všude. Pokud by se nám objektivně potvrdilo, že výzkum paranormálních jevů může člověka dlouhodobě zdravotně ovlivnit, okamžitě zrušíme veškerý výzkum paranormálních jevů na dobu neurčitou.

Plno lidí věří v duchy a nadpřirozené bytosti. Názory se ale hodně liší... Kdo vlastně duchové jsou? Co po lidech chtějí?
Předně si nejprve vyjasněme, co to duch je. Duch z latinského Anima, řeckého Psýche, je chápán jakýmsi nositelem života. Nehmotnou substancí existující po smrti člověka. Řada filozofů dob minulých se tomuto tématu věnovala, a proto je toto téma docela dobře definované, ač značně rozdílně. Tomáš Akvinský psal, že Bůh stvořil člověka jako jednotu duše a těla. Duše potřebuje tělo pro získání pozitivních zkušeností, které ji směřují k bohu. V tomto spíše teologickém pohledu můžeme spatřovat jistou paralelu s Platónem a jeho naukou o duši, která po smrti směřuje do světa idejí. Naopak jeho žák Aristoteles oponoval, že po smrti dochází k reinkarnaci.

Na téma duše by šlo pořádat sáhodlouhé přednášky, neboť jde o tématiku, na níž nejen zmínění učenci napsali knihy. Jejich názory na ni se často v mnohém liší, a to třeba i ve fundamentálních otázkách týkajících se v jejím složení. To bychom se dostali do debat mimo rámec vašeho dotazu.

My jako Paranormal tým nedokážeme dát jasnou odpověď na to, jestli duchové jsou, nebo ne. Víme, že existuje paranormální aktivita. Duchové jsou možné vysvětlení této aktivity. Pokud by za ní opravdu stáli, již nepůjde o paranormální aktivitu, ale o duchovní aktivitu. Čas, věda a technika jednou získají upřesňující fakta na otázku, jestli život po životě a duchové existují. A mnohým lidem se dané odpovědi nebudou líbit. Ať již proto, že budou mít depresi z konečnosti, nebo nekonečnosti. Každopádně víra v posmrtný život tu bude vždy, protože víra důkazy nepotřebuje. A jelikož je víra subjektivní, tak každý věří v tu svou pravdu. A tak to má být. My nikomu jeho přesvědčení brát nechceme a ani nebudeme. Patří k životu člověka stejně neodmyslitelně jako osobnost, s níž se úzce pojí.

Souhlasíte, že jsou místa, ve kterých zůstala zachována energie? Ať pozitivní, tak i negativní?
Z našich výzkumů usuzujeme, že energie je přítomna všude, ale jen někde její koncentrace může vyvolat paranormální úkaz nebo smyslové klamy. Pan profesor Milan Nakonečný vyslovil tezi, že člověk může být na některých místech konfrontován s jinými dimenzemi. A tyto konfrontace mohou silně ovlivnit naši psychiku.

Co se týče nás jako subjektu, můžeme některé energie vnímat pozitivně, jiné negativně. Objektivně však těžko můžeme prokázat, jestli vůbec existuje dobrá nebo špatná energie. Machiavelli napsal, že svět je reálný, nikoli však morální. Jinak řečeno: když vznikl člověk, narodil se do reálného světa, v němž si vytvořil dobro a zlo a tedy i morální dimenzi bytí. Proto otázka na pozitivní či negativní energii je spíše založená na pocit každého z nás. Souhlasíme s tím, že někde se cítíme lépe, jinde hůře. Ovšem spíše v tomto jde o komplexní psychologickou problematiku, kterou ovlivňuje jak evoluce, tak sociální prostředí a individualita. A ne energie v okolí se vyskytující.

Pokud jde o otázku existence nějaké hlubší paměti v prostoru a čase, nedokážeme z prozatímních výsledků určit, že taková paměť vůbec existuje. Pokud ano, pak je vázána na znalosti jedinců, kteří s historií daných míst jsou obeznámeni. A tedy, jak bylo řečeno výše, váže se na subjektivní prožívání.

 


 

Kam dál?

Primátor: Výsledky naší práce uvidíte za půl roku

pátek, 23. ledna 2015, 12:08

Volební emoce utichly a nová budějcká čtyřkoalice řídí krajské město už dva měsíce. Kanceláře na magistrátu obsadila spousta...

Budějce, hlavní město mužského volejbalu

čtvrtek, 22. ledna 2015, 12:52

Vzácnou návštěvu viděla ve středu budějcká Sportovní hala. Na utkání Jihostroje s Innsbruckem zavítal předseda Českého...

Můj sen? Vyhrát Českou Miss, směje se budějcké želízko

úterý, 20. ledna 2015, 09:20

„Kdybych nebyla modelkou, byla bych určitě fotbalistkou.“ Zcela jistě by bylo skvělé vidět dvaadvacetiletou Nikol Švantnerovou na...

Vyrovnání s Hradcem Králové přinese mládeži miliony

pátek, 16. ledna 2015, 13:48

Prezident HC České Budějovice Milan Janoušek hovoří o vyrovnání pohledávek vůči budějckému hokejovému klubu po odchodu HC...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Nejstarší MHD v Česku slaví 150 let. Česká pošta vydala k výročí městské dopravy v Brně speciální známku

Město Brno si letos připomíná 150. let koněspřežné tramvaje v Brně. K výročí vytvořila Česká pošta ve spolupráci s Klubem filatelistů Alfonse Muchy novou poštovní známku. Hlavním motivem se stala právě tramvaj zvaná koňka. Zájemci si mohou známku zakoupit na kterékoli přepážce, a to až do vyprodání zásob.

Babišova vláda po 17 hodinách jednání ustála hlasování o nedůvěře

Vláda ANO a ČSSD ustála i druhé hlasování o nedůvěře. Opozici, která schůzi iniciovala kvůli unijním auditům na téma střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), se podobně jako před půl rokem nepodařilo sehnat ve Sněmovně potřebných 101 hlasů proti kabinetu. Kromě poslanců ANO a ČSSD podpořili vládu také poslanci KSČM, kteří se zdrželi hlasování. Pro vládu i proti ní hlasovalo 85 zákonodárců. Zasedání začalo ve středu dopoledne a skončilo ve čtvrtek v ranních hodinách, trvalo zhruba 17 hodin.

FOTO: Greenpeace vtrhlo na valnou hromadu ČEZ. Jedna z aktivistek přišla v převleku za uhlí

Dnešní valnou hromadu energetické společnosti ČEZ přerušil na 45 minut protest aktivistů ekologické organizace Greenpeace. Do sálu kongresového centra Cubex, kde se akce koná, vniklo ve 12:45 šest aktivistů. Další dvacítka zůstala stát v přísálí nad schodištěm. Protestovali proti možnému prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady. Na výzvu policie budovu v poklidu opustili.