Budějčtí vodáci diktují raftové Evropě

Raftaři z Hanace se mezi silnou konkurencí 21 posádek neztratili a i když to po prvních třech disciplínách nevypadalo úplně dobře, ukořistili cenné body v poslední disciplíně a vyhráli tak celý podnik.

Budějcká Drbna vám nyní přináší exkluzivní rozhovor s kapitánem posádky Antonínem Halešem, který mimo jiné závodí jako sjezdař na divoké vodě v oddílu SK Vltava Český Krumlov.

Tondo, jaký je to pocit vyhrát ME v raftingu z pohledu kapitána?
Myslím, že úplně stejný pocit jako z pohledu každého jiného člena týmu. Do funkce kapitána jsem pasován hlavně proto, že se celkem obstojně domluvím anglicky, takže chodím na kapitánské meetingy, dělám rozhovory a slízávám tu mediální smetanu. (smích) Jinak to v raftu bereme jako u kulatého stolu, jeden bez druhého bychom to prostě nezvládli.

Celé ME jste v jednotlivých disciplínách brali horší místa a nevypadalo to dobře. Jak to, že pak stačil jeden závod a vyhráli jste?
Nebylo to úplně tak, že bychom brali horší místa. Začali jsme sedmým a šestým místem v prvních dvou disciplínách (sprint a H2H), sice to nejsou medailová umístění, ale není to tak daleko od stupňů vítězů a v konkurenci 21 raftových týmů je to pořád dobrý výsledek. Do karet nám také ještě hrálo, že první dvě disciplíny jsou bodově hodnoceny méně než nadcházející slalom a sjezd. Ve slalomu jsme pak ukázali, že jsou Češi výborní technici a umí zúročit své zkušenosti z kanoistiky. V této disciplíně jsme se umístili na druhém místě hned za kluky z RK Troja. Vítězstvím ve sjezdu jsme pak dovršili naše snažení a dostali se bodově na první místo. To byla neskutečná euforie a hlavně radost, protože jsme potvrdili naší výkonnost pro start na mistrovství světa, které se pojede v prosinci v Indonésii.

Co bylo hlavním faktorem, který zapříčinil vítězství ve sjezdu?
Hlavním faktorem byl určitě vodní terén, na kterém se sjezd jel a naše tréninková příprava. Téměř všichni v raftu jsme sjezdaři a tohle je přesně to, co celý rok v kanoistice trénujeme. Trať vedla po přibližně 45 minut dlouhém úseku mírně tekoucí vody, takže se jednalo o neskutečně silově náročný závod. Tady jsme zúročili naše naježděné kilometry. Chyby soupeřů asi žádné nebyly, po hromadném startu jsme se zhruba po osmi minutách bojů ujmuli vedení a pak už jen drželi tempo, hecovali se a zvyšovali si náskok na soupeře.

Jak jste na ME trénovali a jaká vládla během šampionátu nálada?
Každý se v našem týmu věnuje zároveň kanoistice, ať už sjezdu na divoké vodě, nebo slalomu. Po většinu času se tedy každý připravuje sám. Dohromady se pak s kluky scházíme na soustředěních, kde se hovorově spádlováváme dohromady a ladíme společnou techniku. Co se týká nálady, tak ta byla během šampionátu výborná. Nejsme jen raftový tým, ale také parta opravdu dobrých kamarádů, takže si každý společný výjezd opravdu užíváme a je to vždycky parádní čas strávený s přáteli.

Co na úspěch říkají kamarádi, rodina a vaši partneři?
Samozřejmě jsou na nás všichni hrdí a gratulují nám, takže pocity jsou krásné. V téhle otázce se asi hodí i poděkovat právě všem kamarádům, rodině, partnerkám (já konkrétně mojí přítelkyni Bjétě), za jejich podporu v přípravě i během šampionátu, protože bez jejich vstřícného přístupu by to určitě taky nešlo.

Jak jste titul oslavili a co vás čeká v nejbližších dnech?
Titul jsme oslavili prozatím jen tak rychle cestou domů v autě, protože jsme chvátali zpět do ČR. Na oslavy teď není moc času, červen je nabitý závody. Hned v sobotu zase odjíždím zpátky na místo činu, v Banja Luce, kde se konal raftový šampionát, se další týden bude konat další, ale tentokrát v kanoistice, kterého se také účastním. Do toho se snažím ještě vklínit zkouškové období ve škole, takže mám celkem napilno. Nicméně se těšíme, až budeme mít program trochu volnější a budeme moct vše oslavit. Pak už se ale začneme pomalu připravovat na mistrovství světa v raftingu, které, jak už jsem říkal, bude v prosinci v Indonésii.

Složení posádky Hanace Rafters

Antonín Haleš - kapitán - pravý háček
Martin Novák - levý háček
Jiří Irain - pravý střed
Jan Zdráhal - levý střed
Michal Cuc - pravý zadák
Libor Peška - levý zadák

Systém závodu

Mistrovství je rozděleno na čtyři disciplíny - sprint, head to head, slalom a sjezd, přičemž je celkem ve hře 1000 bodů. Nejmíň bodů bere vítěz sprintu (100), H2H je ceněno na 200 bodů, slalom na 300 bodů a sjezd na 400 bodů. Jednotlivé posádky bojují jak o medaile za jednotlivé disciplíny, tak hlavně o body, které na konci rozhodují o celkové úspěšnosti.

Foto: Jan Homolka / SVoČR