Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Je prakticky nemožné, aby pyl řepky „ožlutil“ auto nebo lavičku, vyvrací fámu zemědělci

 
středa, 9. května 2018, 06:59

Žluté parapety, auta i prádlo na šňůrách. Česko na přelomu dubna a května zasypal jemný žlutý prášek z kvetoucích stromů. Způsobil to rychlý nástup jara, kdy vykvetlo téměř vše najednou. O tom, že pyl nepochází z Čechy tak neoblíbené řepky a také dalších fámách pohovořil s Drbnou Robert Erlebach, předseda Regionální agrární rady Libereckého kraje.

Auta i parapety pokryl v minulých týdnech jemný žlutý pyl. Co je vůbec to otravné, co teď všude leží a dráždí naše sliznice?
Samozřejmě všichni víme, že se jedná o pyl. Každý rok v tomto období začíná pylová sezona, někdy v menší a někdy ve větší míře. Letošní nástup je větší díky jarnímu teplému počasí, kdy nakvetlo téměř vše najednou. A aby toho nebylo málo, borovice a smrky, které jsou u nás v hojné míře a nekvetou každý rok, mají podle Pylové informační služby silnou sezonu a vykvetly zároveň s ostatními stromy. Ostatně, kdo chodí na procházky, v těchto dnech v lesích nemohl tento fakt přehlédnout. Uvědomme si, že Česká republika patří mezi země s významným zalesněním. Lesní pozemky zabírají téměř 2,7 milionu hektarů, což je zhruba jedna třetina celého území. Jak tvrdí odborníci, pyl borovic a smrků je téměř nealergizující, ale pyl jehličnanů může podobně jako jemný prach mechanicky dráždit naše sliznice.  

Čím je tedy nezvyklá situace způsobena?
Přirozeností rostlin je produkovat pyl. Jeho význam pro pohlavní rozmnožování rostlin si určitě pamatujeme ze školních lavic, stejně jako fakt, že je zdrojem medu, propolisu, mateří kašičky a dalších, pro lidskou výživu, medicínu i kosmetiku potřebných produktů. Bohužel na druhou stranu pyl patří mezi alergeny, který značně znepříjemňuje život mnohým lidem. Kdesi jsem se dočetl, že například bříza vyprodukuje až 5,5 milionu pylových zrn v jedné jehnědě. Jak jsem již řekl, v letošním roce podle odborníků za žlutou záplavu mohou borovice a smrky, které vykvetly s ostatními stromy.

Kdy můžeme počítat s tím, že se situace zlepší?
Nejsem odborník na pylovou problematiku, ale snad se shodneme, že situace z minulého a předminulého týdne již opadá. Na druhou stranu žijeme v přírodě a příroda díky bohu žije s námi, má svůj rytmus a ten prostě neovlivníme. Některé druhy stromů, jako citované jehličnany nebo břízy dokvétají, jiné naopak začínají. Je před námi, pro mnoho alergiků noční můra, období kvetení trav a obilovin, kterých máme v ČR dohromady téměř 2,5 milionu hektarů a které potrvá prakticky až do poloviny léta. Díky mé zkušenosti z rodiny vím, čím alergici v takových obdobích procházejí. A proto je pro mě pylem zaprášené auto nebo okna žehrajících hospodyněk naprosto nepodstatné. 

Je to částečně způsobeno i řepkou?
Bohužel často pod vlivem známého rčení „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ lidé podléhají tvrzení, že alergii jim způsobuje pyl řepky. Samozřejmě i řepka, jako jiné rostliny produkuje pyl. Má však jedno velké „ale“. Je prakticky nemožné, aby pyl řepky „ožlutil“ auto, lavičku, nebo třeba náměstí uvnitř města, čehož jsme byli svědky v posledních dvou týdnech.  Pyl řepky je těžký a lepivý, takže po uvolnění z květu se usazuje v nejbližším okolí pole. Největší nebezpečí je tak maximálně do několika stovek metrů od řepkového pole, na rozdíl od menších pylových zrn. Zůstává tak jediné, co lze řepce vytknout, že má intenzivnější vůni, chcete-li že někomu smrdí. To intenzivnější je zejména při její sklizni. Jako člověk, který celý profesní život prožil v zemědělství, ale nikdy nepěstoval řepku, mám zkušenosti, kdy zejména v posledních více jak dvaceti letech v rámci mnou vítaného přesunu lidí z měst na venkov, jsem slyšel zejména stížnosti, že smrdíme. Dodal bych jen: „No lidi, když my občas nebudeme smrdět, pak vy budete mít hlad

Je pravda, že je řepky na českých polích víc, než je zdrávo a neprospívá krajině, zvířatům a také podzemní vodě?
Řepka patří mezi tradiční evropské olejniny. Asi nemáme v našich podmínkách příliš na výběr. Ve světě pěstované olejniny jako je sója, bavlníkové semeno, podzemnice olejná nebo palmová jádra, nám jsou logicky zapovězeny. Z možností, které nám zůstávají, je na části území pěstování slunečnice nebo tolik kriticky přetřásané řepky. U nás pěstujeme řepku na plus mínus 400 tisících hektarech.

Proč jí nepěstovat? Protože je žlutá? V době kdy kvete má tu smůlu, že je prostě vidět. Je to jedna z mála komodit, která má pro zemědělce dobré ekonomické výsledky a ty jsou i konkurenceschopné s okolními státy. Máme s ní přestat a uvolnit trh zase někomu okolo nás, jako je tomu téměř ve všem, co v zemědělství prosperovalo? Jestli nás nezačne zajímat skutečnost, že nejsme v současnosti již soběstační vůbec v ničem a stali se závislými na dovozu, pak jednoho dne nemusíme dopadnout dobře.

Říkáte, že nejsme v tomto směru soběstační. Nenajde se nějaká výjimka, v čem jsme soběstační?
Jediným soběstačným jsme u hovězího masa a to pouze proto, že se spotřeba snížila z 27 kilogramů na hlavu na pouhých sedm kilogramů. Mluvíme přeci o strategii a bezpečnosti, kam potraviny patří.

Jsme zemí s jednou z největších výměr zemědělské půdy na obyvatele a přesto riskujeme závislost na dovozu potravin. Na orné půdě pěstujeme obiloviny, kterých vyprodukujeme každý rok téměř 7 milionů tun a polovinu musíme vyvážet. Není pro to využití.

Ve vepřovém mase jsme soběstační na zhruba necelých čtyřicet procent. Obdobná situace je u drůbežího masa. Každý ví, že obiloviny tvoří právě u prasat a drůbeže základ krmné dávky.

Jaká je nyní vůbec zemědělská politika země?
Zemědělská politika od devadesátých let snížila počet krav na necelých 400 tisíc z původních téměř 1,3 milionu. Na orné půdě, kde se dnes pěstuje tolik kritizovaná řepka se pro býložravce pěstovaly krmné plodiny jako je jetel, trávy, vojtěška. Pokud se nevrátí živočišná produkce do zemědělství, nemůže být takový model uplatněný. Není, co krmnými plodinami vypěstovaných na orné půdě krmit.

A jak je to s tou řepkou?
Není pravdou, že řepka jednoznačně zhoršuje stav půdy. Je náročná na živiny, ale díky tomu, že se kromě řepkového semene celá zaorává, zůstává po ní organická hmota v půdě a tím i zhruba devadesát procent živin, které pro svůj růst z půdy odebrala s výjimkou dusíku. Tvrdit, že je jí mnoho a kam se podívám tam je žluto, není přeci také pravda.

Orné půdy v České republice máme tři miliony hektarů a řepka je tak na třinácti procentech. Agrotechnika říká, zpět na stejné pole vrátit řepku nejdříve za čtyři, ještě lépe pět let. To znamená, že by se mohla pěstovat až na dvaceti procentech orné půdy. Zemědělské půdy máme 4,2 milionů hektarů a v tomto již řepka zaujímá 9,5 procenta. A když vezmu celé území s téměř 7,9 milionu hektarů včetně lesů, vodních ploch a zastavěných území, pak to, kam se podívám je žluto, představuje ve skutečnosti pět procent.

Už raději nečtu komentáře odborníků, kteří nám radí například model Rakouska, které má nesmyslnými zásahy do systému zemědělství na celém svém území pouze 17 procent ploch s ornou půdou a my téměř 40 procent. Ať někdo konečně poradí, co s ornou půdou. Hlavně ať za tento existující stav nekritizují zemědělce, ty dělají možné i nemožné, aby vůbec přežili.   

Napsal(a) Michael Daněk | Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

Naše práce obnáší víc, než jen počítání opakování, říkají osobní...

úterý, 8. května 2018, 19:43

S osobními trenéry se v poslední době roztrhnul pytel. Se zvyšující se oblíbeností fitness a zdravého životního stylu se není...

Roudenský srdcař Zdeněk Zuntych slaví šedesátku

úterý, 8. května 2018, 18:01

Právě dnes, v úterý 8. května, slaví významné životní jubileum, nádherné šedesáté narozeniny, Zdeněk Zuntych, dlouholetý...

Loni při nehodách zemřelo 44 cyklistů. Pomoci má kampaň Na kole jen s...

úterý, 8. května 2018, 16:23

Osmý ročník kampaně Na kole jen s přilbou osloví celé Česko. S cyklohlídkami se budou moci setkat cyklisté nejen na horách, ale i...

KULTURNÍ TIPY: Nezmaři oslaví 40 let koncertem v Budějcích. Ožije...

úterý, 8. května 2018, 14:49

Kulturní týden otevře v úterý 8. května univerzitní zavírák, na jehož programu se podíleli samotní studenti Jihočeské univerzity....

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Díky sbírce vydala Iva Volková knihu. Pomůže pejskům v útulcích po celé republice

Díky sbírce na internetovém portálu Hit Hit mohla Iva Volková, majitelka dočasného domova pro týrané pejsky Rafael o.p.s, vydat knihu Příběhy statečných. Peníze z prodeje pomůžou registrovaným útulkům v České republice hradit například nákladné operace.

Do České republiky se dostalo na deset tisíc pstruhů z Itálie se zakázanou látkou

Veterináři zjistili, že deset a půl tisíce pstruhů z Itálie mělo ve svalovině zakázanou leukomalachitovou zeleň, povolený limit vzorky přesáhly sedmkrát. Se zbytky této látky se veterináři v posledních letech setkávají spíše sporadicky, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Na Srí Lance zrušili po útocích zákaz vycházení, obětí je již 290

Úřady na Srí Lance dnes ráno zrušily zákaz vycházení, který byl vyhlášen v neděli kvůli atentátům. Při nich zemřelo na 290 lidí a dalších asi 500 bylo zraněno. Policie v této souvislosti zadržela 24 lidí, k útokům se ale zatím nikdo nepřihlásil. Agentura AP s odvoláním na forenzního odborníka uvedla, že útoky podle dosavadního vyšetřování spáchalo sedm sebevražedných atentátníků. Před cestami na Srí Lanku varovaly své občany USA, podle nichž na ostrově hrozí další útoky.