Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Vizuální smog trápí i Budějce. Regulace reklam není jednoduchá, není ale nemožná

čtvrtek, 12. září 2019, 07:11

Reklamou přeplněné centrum Budějc, ale i další části města. Někteří lidé vizuální smog podle svých slov nevnímají. Podle odborníků nás ale reklama ve veřejném prostranství ovlivňuje. Kromě toho také snižuje hodnotu daného místa. Jak se na vizuální smog dívá budějcký architekt a předseda komise pro architekturu a územní rozvoj Miroslav Vodák? A jak podle něj může město vizuální smog ovlivnit?

Vizuální smog není jen o reklamě. Spadat do této problematiky mohou podle architekta Miroslava Vodáka také prvky technické infrastruktury nebo řešení fasád domů. „Pokud jde o reklamní zařízení, tak jde v podstatě o něčí záměr získat vaši pozornost, a to bez ohledu na to, jestli o to stojíte nebo ne. Zatímco v televizi nebo rádiu můžete přepnout, na ulici to tak jednoduše vyřešit nejde a dá se říci, že jste nuceni tento smog vstřebat. Mně osobně to vadí, ale chápu to jako součást společenského vývoje. Je to jedna z věcí, které stále dělí Evropu na východ a západ," popisuje Vodák.

Absurdní množství reklam a tragická kvalita

Problematika velkého množství někdy až agresivních reklam se bohužel týká i Budějc. V předchozím článku jsme ukázali fotografie, na kterých jsme zachytili vizuální smog v praxi. Snímky byly především z centra města. Problém se ale týká mnohem více lokalit. „Prostor kolem křižovatky Dlouhá louka, příjezdy z Litvínovic nebo Borku, ale poněkud překvapivě i prostor před Metropolem nebo hlavním nádražím jsou na tom nejhůře. Zvláštní kapitolou jsou sportovní stavby a plochy a reklamy na utkáních. Reklam je zde často tolik, že je lidé ani nevnímají, protože to množství informací nejsou schopni vstřebat. Za vizuální smog lze považovat i některé akce a výstavy na hlavním náměstí, výjimečně i umělecká díla," vysvětluje architekt.

Regulace není jednoduchá, ale není nemožná

Jak ale problém vizuálního smogu vyřešit? Jakákoliv snaha o regulaci, případně sjednocení, je zatím stále veřejností vnímána jako omezování. „Pokud si reklamu na své prodejně zaplatím, investuji do ní, tak proč by mi měl někdo nařizovat, jak by měla a neměla vypadat? To už by člověk nesměl opravdu nic," myslí si Martina Jelenková z Budějc. V některých evropských městech ale regulace funguje běžně. „Volnost umístit cokoliv kamkoliv si paradoxně spojujeme se svobodou, přitom některá města ve Švýcarsku nebo Německu mají tak přísnou regulaci, že by u nás byla považovaná za nezákonnou,“ popisuje Vodák.


Řešení vizuálního smogu ve francouzském Toulouse. I velké světové značky sjednotily svůj design.

Podle náměstka primátora Tomáše Bouzka jsou právní nástroje na snížení vizuálního smogu v centru města omezené, ale existují a město je využívá. „Zábor veřejného prostranství města, například pro reklamní stojky, podléhá schvalování odboru správy veřejných statků a zpoplatnění. Nepovolené se odstraňují. To ovšem neplatí pro podloubí, která jsou v majetku vlastníků domů. I tam ovšem město může do určité míry regulovat podobu vystavování zboží před obchody, a to na základě zmocnění živnostenského zákona, například formou tržního řádu,“ uvedl Bouzek.

POLITICKÁ KORIDA: O vizuálním smogu se baví i politická scéna. Názory na řešení situace jsou ale různé

úterý, 20. srpna 2019, 06:57SpolečnostPolitikaČeskobudějovicko
 

Vizuální smog. Spojení, které možná někteří lidé ani neznají nebo ho ignorují. Podle odborníků nás ale denně ovlivňuje. Regulace a řešení reklamy (a jejích podob) se všude ve světě řeší, v Česku ale zatím k žádným velkým krokům nedochází. Jak...

 

Nejlépe tak může město začít tím, že ovlivní reklamu na svém majetku. „Pokud by to zvládlo a šlo tak příkladem, tak se pak může věnovat těm soukromým. To jde dělat jednak vyhláškou, což je direktivní a poměrně složitě vymahatelné, pokud má protistrana dobrého právníka. Anebo může postupovat například propagací a podporou pozitivních příkladů, ať už soukromých nebo veřejných,“ popisuje budějcký architekt.

Jedno z míst, kde se tento problém podařilo vyřešit, je plot vazební věznice. „Neprůhlednou reklamní ohradu stavebního dvora zde nahradilo oplocení a je vidět do nové zahrady. To byla iniciativa konkrétních lidí, ale trvalo to zhruba tři roky," říká Vodák. 

Město nemusí vymýšlet nic nového

Vizuálním smogem se v Česku zabývá například Veronika Rút Nováková. Pro Brno vytvořila ve spolupráci s dalšími odborníky speciální Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven. Podobný manuál by mohly podle náměstka primátora Ivo Moravce aplikovat i Budějce. „Pokud chceme zodpovědně pečovat o veřejný prostor, měli bychom reklamní smog eliminovat. Manuál nastavuje jednotná a v praxi velmi variabilní pravidla designu pro označování provozoven a outdoorovou reklamu a je velmi inspirativní,“ řek Moravec.

Inspirací Brnem potvrzuje i Vodák. „Zajímavé je, že třeba obchodní centra mají striktní regulace a pokud tam jdete do nájmu, tak dostanete poměrně přísný manuál toho, co smíte a nesmíte. Je to výhodné pro obě strany a je to právě oboustranná dohoda. Podobný manuál by mohlo mít i město, alespoň pro historické centrum. Pokud by ho na začátku respektovala polovina subjektů, pak by to byl dobrý začátek. Tak postupuje například Brno, takže Budějovice nemusí vymýšlet nic nového,“ uzavírá Miroslav Vodák.

 
 

Vizitka autora

 

Elmira Talířová

Šéfredaktorka portálu Budějcká Drbna

kontakt: talirova@budejckadrbna.cz

Budějcká Drbna je v prvním z regionálních zpravodajských webů projektu Drbna.cz

 
 


 

Kam dál?

Inspekce pokutovala firmu Orlík nad Vltavou za lesní hospodaření

úterý, 27. srpna 2019, 07:02

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila pokutu 200 tisíc korun firmě Orlík nad Vltavou kvůli špatnému hospodaření v...

Myslivci chtějí, aby vlk přestal být přísně chráněné zvíře

pondělí, 26. srpna 2019, 20:01

Myslivecká komise Agrární komory (AK) České republiky doporučuje, aby v novele zákona o myslivosti byl vlk přeřazen z kategorie...

Odstranění zábradlí stavební úřad nedoporučil. Není to závazné...

pátek, 23. srpna 2019, 16:03

Jen málo činů radnice vyvolalo tolik reakcí, jako odstranění části zábradlí u slepého ramene Malše. Nejdříve se lidé obávali, že...

Místo jedné haly dvě. Město uvažuje o stavbě dalšího sportoviště

středa, 21. srpna 2019, 15:29

V Budějcích by mohly během tří let stát dvě sportovní haly. Město po problémech, které se kolem stavby nového multifunkčního...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Podle studií je na internetu závislá polovina mladých

Některé studie uvádějí, že na internetu je závislá až polovina teenagerů. Na sociálních sítích jsou závislí i dospělí. V tiskové zprávě o tom informovala Česká koalice proti tabáku, která provozuje bezplatnou Národní linku pro odvykání. Novou společenskou hrozbou se podle odborníků stávají netolismus, tedy potřeba neustálého připojení k internetu, a závislost na hraní her.

ČSSD zrušila licenci většině místních organizací v Ostravě

Většina ostravských místních organizací přišla o licenci. Rozhodlo o tom dnes předsednictvo strany, řekl novinářům ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Návrh na zrušení 17 z 26 organizací v Ostravě předložila moravskoslezská ČSSD, zdůvodnila ho špatným výsledkem strany v posledních komunálních volbách a obavou, že mají mezi členy takzvané černé duše. Ostravská ČSSD tvrzení označila za účelová, její předsedkyně Jana Vajdíková řekla, že většina z 293 dotčených členů do jiných organizací jít nechce, a strana tak zřejmě ve městě ztratí většinu členů.

TÉMA: Mafie se od 1989 posunuly od krádeží aut k ekonomické kriminalitě

Organizovaný zločin v České republice se za posledních 30 let posunul od krádeží aut, prostituce a drog k ekonomické trestné činnosti. Mafie se nyní vedle tradiční kriminality zabývají zejména praním špinavých peněz, daňovými podvody, zneužíváním dotací, zakládáním fiktivních firem či manipulacím s tendry, řekl ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) Miroslav Scheinost. K ruským a ukrajinským skupinám, které v ČR působí podle institutu v podstatě již od sametové revoluce, přibyly záhy české a po roce 2000 i albánské a vietnamské gangy.