Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Mystická záře ve Vyšším Brodu

pátek, 2. srpna 2013, 11:55

Léto je v plném proudu a kromě pohody u vody k němu patří i výlety. Jeden takový si dopřála i Budějcká Drbna, která vyrazila do Vyššího Brodu na Českokrumlovsku, kde ji zaujala expozice, představující jedinečné klenoty.

„...v dávných stopách hledej nové cesty, poutníku a nech se jimi vést za poznáním nepoznaného ... V tiché pokoře a obdivu staň před klenotem historie české, křížem Závišovým, jež pro potěchu očí tvých i duše tvé zde vystaven jest...“

Snad sám Záviš z Falkenštejna láká poutníky a pocestné do kláštera ve Vyšším Brodě, kde je od května 2013 otevřena jedna z částí 1. zemské výstavy Jižní Čechy – Horní Rakousko 2013 Dávné stopy – nové cesty.

Vyšebrodská expozice představuje unikátní klenoty nejen české, ale i evropské historie – Závišův kříž – splendor mysticus (mystická záře), který je svou hodnotou srovnáván s Českými korunovačními klenoty. V roce 2010 byl vyhlášen národní kulturní památkou. Naposledy byl pro veřejnost vystaven v 70. letech minulého století.

Kroky poutníků, přesněji, návštěvníků výstavy v cisterciáckém klášteře vedou nejdříve do první části v gotickém klášterním sklepení, kde je instalována výstavní expozice s multimediální prezentací historických dat a souvislostí.

I když se názory historiků na původ vzácné památky liší, nejpravděpodobnější je verze, podle které kříž pochází z uherského královského pokladu Arpádovců a vznikl ve 20. nebo 30. letech 13. století v Ostřihomi v Uherském království jako korunovační klenot krále Bély IV.

Kříž je nazýván Závišovým, neboť jej měl v držení Kunhutin druhý manžel Záviš z Falkenštejna, z jehož rukou posléze přešel do vlastnictví vyšebrodského opatství.

Z expozice informační se pak návštěvníci vydávají k samotnému skvostu, který je umístěn v Rožmberském oratoriu v kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Cesta k legendě vede po velmi úzkých točitých schodech – a po otevření těžkých trezorových dveří se návštěvník ocitne v prostoru, jehož strohým klenbám a zdem kraluje Závišův kříž – ovšem v klimatizované schráně, zhotovené ze žuly a pancéřového skla.

A pak už pohled a vnímání patří jen 70 centimetrů vysokému, dvouramennému relikviářovému zlatému kříži, který je osazen drahokamy a perlami a také devíti medailony.

„Čelní stranu kříže zdobí 51 drahokamů, zadní straně dominuje devět smaltovaných medailonků světců byzantské provenience z 10. století. Do středu kříže je vsazena relikvie pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus Podle průzkumů je tento kus cedrového dřeva starý dva tisíce let a měří na výšku dvacet centimetrů. V Závišově kříži je také ukryto 25 ostatků,“ uvedl kurátor výstavy Jiří Franc.

Podobu Závišova kříže popsat lze. Vyjádřit ale nelze pocity, které pohled na klenot nejen české historie vyvolává. Obdiv k umění starých mistrů zlatnických, zážitek z krásy drahokamů a perel v jemném filigránu, dokonalost lilií, v které se rozvíjí konce ramen kříže... A především úctu a pokoru....

Obdiv a zájem návštěvníků ale může patřit i mnoha dalším pozoruhodným historickým a uměleckým cennostem v kostele i dalších částech kláštera.

Ať už jsou to slavné deskové obrazy Madony Vyšebrodské, Madony Zlatokorunské, Ukřižování z Vyššího Brodu a další gotické plastiky a malby. Výjimečnými uměleckými díly jsou i vitrážová okna, restaurovaný hlavní oltář a další pozoruhodnosti.

Zajímavá je také expozice na téma Rajská zahrada, která přiblíží podstatu myšlenky těchto zahrad i historii jejich vývoje. A historie, umění, krása i tajemství provází návštěvníky na všech místech, kterými v klášteře projdou.

Ano, projdi branou vyšebrodského kláštera, poutníku a věz, že zpátky jí budeš procházet bohatší –
o odlesk mystické záře...

 
 
 


 

Kam dál?

Hopsací radovánky od června i na Lipně

sobota, 1. června 2013, 08:31

Jistě nejeden rodič řeší občas dilema, jestli dopřát dětem řádění v Hopsáriu nebo je raději vzít na výlet, ven na kolo, do...

Česko–rakouská spolupráce aneb Slunce nositelem energie

pátek, 24. května 2013, 10:42

To, že Jihočeský kraj těsně sousedí s Rakouskem, není žádná novinka. Češi jezdí do Rakouska za prací, za nákupy. Jaké by to ale...

Slovenská kultura zaplavila České Budějovice

úterý, 19. února 2013, 10:21

Již minulou sobotu v Budějcích vypukly Dny slovenské kultury, které budou v průběhu tohoto týdne gradovat. V jejich rámci můžete...

Vaříme s Drbnou: Svíčková na pomerančích s chilli

sobota, 5. ledna 2013, 11:11

Pokud ještě netušíte, jakou ňamkou potěšit příbuzné či známé, mam pro vás zajímavý tip. Svíčkovou zná jistě každý a kdekdo ji...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Na budějckém vlakovém nádraží zasahovala...

  • Při tragické nehodě u Besednic zemřel...

  • Firma Schickaneder hledá nové řidiče. Nabízí...

  • Na nové protihlukové stěně v budějckém...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 76 let herec František Švihlík

Ve věku 76 let zemřel po dlouhé nemoci oblíbený český herec František Švihlík. Diváci si ho zapamatovali zejména rolí sympatického strážmistra-fotografa Čendy Němce v seriálu Četnické humoresky. Informaci sdělila České televizi hercova rodina.

Soud vyhověl žalobci, v kauze nelegálního lihu zvýšil tresty

Olomoucký vrchní soud dnes zvýšil tresty šesti ze sedmi obžalovaných v kauze odběratelů a distributorů nelegálního lihu podnikatele Radka Březiny, kteří byli spjati s Likérkou Drak. Z deseti na 11 let zvýšil soud trest jednateli distribuční firmy Verdana Robertu Sedlaříkovi, o 1,5 roku na 9,5 roku zvýšil trest tehdejšímu jednateli další distribuční firmy Dominikovi Nagymu. Majiteli likérky Pavlu Čanigovi soud potvrdil 11,5 roku, žalobce dnes stáhl odvolání v jeho neprospěch. Důvodem je Čanigova spolupráce při odkrývání této trestné činnosti.

V ČR se objevil nový škůdce tújí brouk krasec

Na území České republiky se začíná objevovat brouk krasec, který likviduje některé druhy okrasných dřevin, především túje nebo jalovce. Právě dovozem tújí se brouk začal šířit, přitom v minulosti nikdy v Česku nežil, řekl entomolog z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích Lukáš Čížek.