Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

RECENZE: Ztracený Tim Burton a Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné filmy

 
neděle, 9. října 2016, 12:15

Úspěšný bestseller Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti se dočkal filmové adaptace. Režii dostal na starost Tim Burton, který snad nemohl hledat látku, která by víc seděla k jeho stylu. Podívejme se, jak se Burtonova tvorba změnila od dob neúspěšných Temných stínů.

Stojím před kinem a přemýšlím, chci vidět Anthropoid nebo Sirotčinec slečny Peregrinové? Stojím, nevím, přemýšlím. Kouknu na plakát a ještě jednou si přečtu jméno režiséra. Tim Burton. Je rozhodnuto. Vlastně jsem na film šel jenom kvůli tomu, že ho režíroval právě Burton. Něco málo jsem o předloze věděl, kousek jsem i četl, ale hlavním argumentem bylo právě jméno režiséra.

Zajímalo mě, jak šílený Tim adaptuje fantaskní hororovku z pera Ransoma Riggse. Burton je typický svým osobitým stylem, strašidelnou atmosférou doplněnou o humor a vizuálním orgasmem v podobě architektury a palety monster, které v jeho dílech můžeme vidět.


Riggsův Sirotčinec mi připadal jako perfektní látka, ve které by mohly vyniknout všechny výše zmíněné Burtonovy přednosti. Jsou tam strašidelné děti, opuštěný zábavní park, netvoři pojídající oči dětí, opuštěný sirotčinec a mnoho dalších věcí, u kterých byste čekali, že zrovna Burton se na nich náležitě vyřádí.

Bohužel, opak je pravdou. Potenciál, který předloha nabízela, nebyl využit tak, jak bych u někoho, kdo se v perfektních vizuálech a ponuré atmosféře přímo vyžívá, čekal.

Místo očekáváného jsem dostal o něco horší X-Meny. Děti se zvláštními schopnostmi žijí ve velkém sirotčinci pod taktovkou vychovatelky Evy Green. Green nedostala moc prostoru, za celý film řekla zhruba pět vět, no co se dá dělat, když jste půlku filmu pták, navíc pták v kleci.

Kdo ví, jak by role sedla Heleně Bonham Carter. Před natáčením se ale s Timem rozešli, tak už nic nebude.

Jednoho dne do sirotčince příjde nový "X-Men", kterého tam nasměroval jeho senilní dědeček. Nejdříve si myslí, že žádné schopnosti nemá, ale postupně zjišťuje, že jeho schopnost je jediná, která dokáže sirotčinec a jeho obyvatele ochránit před šíleným vědcem AKA Samuel L. Jackson - jako šílenec, pojídající dětské oči, vypadá opravdu luxusně.

Mimochodem, víte, proč se to možná trochu podobá X-Menům: První třídě? Protože scénář psala Jane Goldman, která právě na X-Menech spolupracovala.

Příběh se může zdát trochu komlikovaný, jelikož se tam cestuje časem a vytvářejí časové smyčky, které se neustále opakují, ale postupně začnou mizet a hrdinové se musí složitě dostávat do různých dob, aby vyhledali svou smyčku. Pro oko diváka prostě a jednoduše CHAOS.

Děti v sále, snažící se film pochopit, by možná při pozorném sledování, zajišťovali větší zábavu, než samotný film. Já jsem se kupodivu neztratil a jakž takž jsem chápal.

Co mně ale nesmírně vadilo, byla nedovysvětlenost. Občas se ve filmu něco stane a vy nerozumíte tomu, jak se to stalo, jak je to ve světě příběhu možné. Veškeré podobné otázky jsou ve snímku nezodpovězeny, to je škoda. Potom už vám ani nepříjde divné, že létající dívce vybuchnou její olověné boty, ale v další scéně, už je opět vesele nosí. Asi magie.

Někdy už se divák ani neptá, jak je to možné, proč? Nehledá motivaci postav, protože ve filmu je prostě možné úplně všechno. To je problém mnoha filmů a knih, které manipulují s časem. Když připustíte to, že se dá zabránit něčí smrti nebo oživit mrtvé, divák je ztracen. Rezignuje, jelikož počítá s tím, že stát se může všechno a každá chyba může být napravena. Nemá proč být zvědavý a napětí přestane fungovat.

Ve výsledku mě film nijak neurazil, byla to prostě příjemná rodinná fantasy oddechovka na sychravé sobotní odpoledne, ale já jsem od Burtna čekal víc. Čekal jsem víc z jeho stylu, krom několika odkazů na jeho dřívější filmy jsem nedostal nic. Čekal jsem víc řemeslné práce a méně CGI, jak bych u Burtona očekával, bohužel.

Rozhodně to nebylo špatné, jako Burtonův předchozí snímek Temné stíny, ale kvality jeho starších snímků Sirotčinec bohužel nedosahuje.

Někdy výjde k blockbusteru knížka, která čistě přepisuje děj filmu, většinou to není nic moc čtení. Zde máme určitou paralelu. Teď vyšel film ke knižnímu bestselleru, ale nebylo tam nic moc k vidění. Zvláštní.

Budějcká Drbna dává Sirotčinci slečny Peregrinové pro podivné děti 60 %
Napsal(a) David Lekeš | Foto Century Fox
 


 

Kam dál?

Krucipüsk: Posloucháme naprosto rozdílné styly

sobota, 8. října 2016, 12:33

Krucipüsk přitáhl na Pardálu před podium davy fanoušků a to i přes to, že hrál v odpoledních hodinách. Od toho momentu se...

Do Budějc přijíždí opět velká kapela – The Paranoid!

pátek, 7. října 2016, 13:34

V rámci festivalu Dead End se v klubu K2 uskuteční takzvaný Warm UP. Přijede slovenská kapela The Paranoid. Kapela ze Slovenska,...

SOUTĚŽ: Tomáš Klus se vrací do Budějc. Vyhrajte s ním osobní setkání

čtvrtek, 6. října 2016, 17:05

Tomáš Klus míří do Českých Budějovic! Ještě předtím však svým fanouškům v živém vysílání na svém facebookovém profilu sdělil,...

FILMOVÉ PREMIÉRY: Mysteriózní Dívka ve vlaku je ideální volbou pro...

čtvrtek, 6. října 2016, 13:41

V novém týdnu v CineStaru čtyři skvělé premiéry! Thriller, komedie, animák… Jaký bude váš favorit?

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Démon jménem „genderová ideologie“ v České republice

V návaznosti na článek o problematice zrušení genderových studií v Maďarsku a démonizaci genderu jakožto nepřítele tradičních hodnot se podíváme na situaci v České republice. Jak jsme na tom s genderem, tedy kulturně vzniklými rozdíly mezi muži a ženami u nás doma? Stáváme se tak moc obávanou “bezpohlavní” společností?

VIDEO: Ve Veletržním paláci se konala debata o SEFO. Řediteli Muzea umění bylo na konci debaty zabráněno vystoupit

V pondělí 18. března se konala ve Veletržním paláci v Praze odborná debata na téma Středoevropského fóra, projektu olomouckého Muzea umění. Ač se téma bezprostředně muzea týká, na debatu podle tiskového mluvčího Tomáše Kasala žádná pozvánka nedorazila, řediteli muzea navíc bylo v závěru debaty zabráněno vystoupit.

Zahráli si s Glenem Hansardem. Nyní brněnská kapela křtí novou desku, která rozhodně stojí za pozornost

Splnil se jim jejich životní i kariérní sen, když si je na své vystoupení pozval sám držitel Oscara Glen Hansard. Brněnská kapela The Shookies rozhodně stojí za pozornost. Zdobí je autentický projev zpěváka, unikátní zvuk i příjemný pocit z jejich hudby. Přesvědčit se o tom mohou lidé sami v Brně na Melodce, kde 21. března křtí novou desku Sooner or Later.