Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Vylízat, hlásily budějcké tramvaje, které jezdily až do roku 1950

 
čtvrtek, 23. dubna 2015, 16:15

S dalším čtvrtkem přichází prostor pro novou část seriálu o budějcké historii - Drbna historička. Jan Schinko se rozhodl zavzpomínat, jak to v krajském městě vypadalo v období, kdy jím projížděly tramvaje. Ty začaly svůj provoz v roce 1908.

Oficiálně se na českobudějovickém náměstí prvně objevily tramvaje s cestujícími dne 2. prosince 1908 a naposled dne 28. února 1950. Jezdily jistě zkušebně i v listopadu 1908 a do června 1950, kdy podle pamětníků jezdila pracovní tramvaj, která odstraňovala staniční stojany a podobně. To Budějčáci pořád věřili, že se tramvaje, zatím podle šířených zpráv z radnice půjčené do Mostu, vrátí. Dne 2. prosince 1908 jezdily tramvaje u příležitosti oslav 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. propagačně zadarmo od nádraží na náměstí. Jezdily na dynamo, protože ještě nebyla v provozu městská elektrárna.

Pravidelná doprava byla zahájena dne 15. června 1909. Zájem byl velký, v neděli 20. června 1909 se svezlo celkem 6673 osob. Tramvaje provozovala vídeňská elektrická společnost. Vlastenecké Jihočeské listy ji kritizovaly za špatnou češtinu. V tramvaji totiž zřízenec vídeňské společnosti vždy hlásil vystupování - VYLÍZAT! Jihočeské listy to komentovaly: „Připomínáme jim, že takto libozvučný termín není správný. Obecenstvo elektrickou dráhu používající do vozu neleze, ani nemá chuť tramvaj vylízat, ale že vystupuje a nastupuje.“

Radnice připravovala pouliční kolejovou dopravu už od roku 1888. V roce 1889 udělila vláda městu povolení na zřízení koňské tramvaje a skutečně se na konci roku 1889 koňská tramvaj vyměřovala. Radnice ale začala otálet v souvislosti s tím, že koňské tramvaje technicky končily (v Brně v roce 1884, v Praze ještě pokračovala). V roce 1894 radnice rozhodla, že tramvaj bude parní. Zase se otálelo, rozhodovalo, dementovalo a vymlouvalo, mezitím už v Budapešti měli metro, až pod tlakem elektřiny radnice roku 1899 rozhodla, že tramvaj bude jezdit na elektřinu. Radnice vůbec nenápadně elektřinu potlačovala, protože měla prosperující městskou plynárnu, která výhodně zajišťovala osvětlení města.

Plán linek tramvají byl připraven v roce 1904, ale definitivní rozhodnutí padlo až na schůzi zastupitelstva dne 12. října 1907, kdy se městská rada zplnomocnila k uzavření smlouvy na provoz tramvají s vídeňskou společností. Proti tramvajím právně obratně vystoupil August Zátka. Zdůraznil, že z úst odborníků slyšel vážné námitky proti elektrickému podniku, a proto bude pro udělení plné moci hlasovat jen s podmínkou, že tato plná moc neznamená ještě povolení k platnému uzavření smlouvy. Ale žádné konkrétní námitky proti tramvajím neuvedl. Neuspěl a městská rada byla zastupitelstvem zplnomocněna k uzavření smlouvy o tramvajích.

Tramvaje měly sice nástupní plošinu uzavřenou dvířky, ale dalo se naskočit za jízdy a dvířka otevřít. Podle pamětníků hrál na konci 2. světové války, kdy se ještě hrál hokej za klášterem na slepém rameni, ve městě známý pražský hokejista Václav Roziňák (později v úderném reprezentačním útoku Konopásek - Zábrodský - Roziňák). Ale Budějčákům se hra Roziňáka nelíbila. Po utkání si to s ním chtěli vyřídit. Počkali si na něj, hnali ho Piaristickou ulicí na náměstí, Václav Roziňák byl rychlejší, naskočil u Zvonu na jedoucí tramvaj k nádraží a zmizel.

Na rozdíl od jiných srovnatelných měst (Most, Liberec, Plzeň, Olomouc aj.) chystala radnice zrušení tramvají už od roku 1946. Politici z takzvaného Vítězného února 1948 to jen urychlili. Hlásali, že trolejbus nepotřebuje koleje a vyřeší ve městě dopravu pracujících do práce. Nepotřebuje, to ano, ale nevyřešil. Tramvaje, navrhované i do Čtyř Dvorů, měly velkou nevýhodu - ulicemi vedla pouze jedna kolej a to ještě o rozchodu jen 1 metr. I tak se však čekalo, že nám z Mostu tramvaje vrátí.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

Kanovnickou jezdily trolejbusy, přestože byla poměrně úzká

čtvrtek, 16. dubna 2015, 13:36

Ani další čtvrtek nemůže chybět pravidelná rubrika Drbna historička. Jan Schinko se rozhodl přiblížit historii Kanovické ulice,...

GLOSA: Rudolf Hrušínský vháněl slzy do očí, uměl rozesmát i způsobit...

pondělí, 13. dubna 2015, 16:50

Na dnešní den připadá jedno smutné výročí... Ačkoliv není nikterak kulaté, jistě stojí za připomenutí. Před 21 lety zemřela jedna...

Mlýnská stoka se radním dříve nelíbila. Chtěli ji zasypat

čtvrtek, 9. dubna 2015, 16:44

Další čtvrtek znamená další díl Drbny historičky. Jan Schinko se rozhodl popsat historii Mlýnské stoky. Ta dřív byla potokem. V...

Krajským městem mohl být Tábor. Nakonec se národní výbor umístil do...

čtvrtek, 2. dubna 2015, 08:18

Se čtvrtkem přichází na Budějckou Drbnu další díl oblíbené Drbny historičky. Jan Schinko zamířil na Lineckou silnici, kde byl na...

 

Komentáře

Badaxe Kocour

Koloval i vtip že linky se jmenují L a P protože jedna jede "Lanksam" a druhá Pomalu :-) , i když samozřejmě byly nazvány že jedna jezdila na Linecké a druhá na Pražské předměstí.

pondělí, 27. dubna 2015, 15:44
 
 
 
 

O čem píše Drbna.cz

STATISTIKA: Řidiči ve špatném zdravotním stavu způsobí tisíc nehod ročně

Přes tisíc dopravních nehod ročně je zapříčiněno špatným zdravotním stavem řidičů. Motoristé podle zdravotníků často svůj fyzický i psychický stav podceňují, pětina z nich například řídí i přes únavu. Na dnešní tiskové konferenci na to upozornila Asociace Záchranný kruh. Ta ve spolupráci s bezpečnostními složkami a Besipem spustí osvětovou kampaň.

Drtivá většina zrakově postižených osob jsou senioři, dotykové telefony nenaplňují jejich potřeby

Jan Šimík je jedním ze společníků mladé české firmy BlindShell, která se zabývá vývojem mobilních telefonů pro zrakově postižené. Jak vidí problematiku kompenzačních pomůcek pro slabozraké? A v čem je právě BlindShell jiný?

Škoda chce letos v Česku zvýšit prodej o desetinu na 93 400 aut

Škoda Auto letos plánuje v Česku prodat kolem 93 400 aut, což je o téměř 11 procent více než loni. V minulém roce automobilka v ČR prodala 84 172 osobních vozů. Na setkání s novináři to uvedl vedoucí českého zastoupení Luboš Vlček.