Počasí dnes16 °C, zítra21 °C
Čtvrtek 28. března 2024  |  Svátek má Soňa
Bez reklam

Rybní ulice městu schází. Byla plná řemesel

Historik Jan Schinko opustil náměstí a začíná popisovat různá budějcká zákoutí. V dalším díle Drbny historičky popisuje Rybní ulici, která už z mapy jihočeské metropole zmizela. Stačila však napsat spoustu zajímavých příběhů.

Na pohlednici pořízené po roce 1910 je zachyceno panorama města z věže německého dívčího lycea (budova lycea později sloužila jako rozhlas). Dvoupatrový dům ve střední části snímku je jižní boční strana muzea. Vlevo je zahrada německého domu (armáďáku). Shluk různě vysokých, v půdorysu dlouhých a krátkých klasicistních domů v pravé části snímku patří do Rybní ulice. Celá tato čtvrť byla zlikvidována v letech 1952 až 1965. Nejdéle vzdoroval dům c. k. policejních kasáren z roku 1876, známý ve městě jako policajtský dům.

Vpravo je vidět protáhlý objekt biografu Royal, který má přední průčelí situované k sirotčinci, kde byla ulice názvů Spolková, Muzejní, Gottwaldova a dnes Jirsíkova. Za Royalem trochu vyčnívá část pekařství Josefa Cvacha. Středověká Rybní ulice vznikala postupně na levém břehu levého ramene Mlýnského potoka. V řadě domů v jedné linii bydleli původně rybáři, kteří léta pohodlně chytali ve stoce ryby a dávali je před prodejem do haltýřů. Až ve 20. století jim lidi ryby z haltýřů kradli.


Fotografie z archivu Českého rozhlasu.

Ulice měla české jméno Rybní, německé Fischgasse a budějckou němčinou Fiškostna. Podle pamětníků ve tvarech - bydlím na Fiškostně, jdu na Fiškostnu, nikoliv - bydlím ve Fiškostně. Rybní měla dva vstupy od města, jeden u policajtského domu, druhý za mostem u Cvachů a končila přibližně u dnešního mostu u Říhárny. Na konci stál dvorec z 18. století. Rybní byla poměrně dost obydlená a plná řemesel. Od knihařství po známý dům se slečnou Mici a z hlediska vrstev obyvatel od profesora a ředitele školy po zvěřináře Kakeše a jeho ženu Pampelišku.  

Policajtský dům původně patřil městu, které v něm ubytovalo mužstvo městské policie. V nezjištěném čase převzal dům erár a přeměnil na c. k. policejní kasárny. Po 1. světové válce bydlelo v domě s rodinami pět obvodních inspektorů, čtyři nadstrážníci a jeden strážník buď v činné službě, nebo ve výslužbě. Také úředníci a soukromníci. Mohlo by se říci, že to byl v tom čase lepší dům. Jenže asi 50 let se neopravoval. Vyměnili se obyvatelé tak, že v 50. letech 20. století sídlili v domě méně majetní až nemajetní. Jen na vysoké boční stěně odolávala dobře udělaná úderná reklama - Pění, mydlí, neubývá, Helada, Ota Rakovník.


Fotografie z archivu Českého rozhlasu.

Policajtský dům se nelíbil několika garniturám radních. Jako důvod uváděli, že stojí před muzeem a překáží mu. Několikrát radnice projednávala, co s ním, a rozhodla o jeho zboření, ale dům vyhrožování radnice ustál. Ve skutečnosti pozdně klasicistní c. k. dům za nic nemohl. Ani to, že překážel muzeu. Stál na svém místě o 20 let dříve než muzeum a muzeum vlastně překáželo jemu. Městský stavební úřad, v té době německý, vydal před rokem 1900 stavební povolení k výstavbě muzea bez ohledu na historický půdorys města.

Muzeum, převážně také německé, bylo postaveno za hradbami a nevedla k němu žádná cesta, natož ulice. Hlavní vchod byl zřízen těsně za policajtským domem, který tam normálně léta stál a projektant si ho mohl, tedy měl by, všimnout. Podsaditý policajtský dům se nemohl noblesní novorenesanci muzea rovnat, to je zřejmé, ale je třeba připomenout, jak se situace vyvíjela. Protože nevedla k muzeu z města žádná ulice, povolila radnice prorazit hradby, zbořit hradební věž Mandu a klasicistní Procházkův dům (bývalý soud) a ze Široké a Kněžské ulice se tak kolem roku 1911 otevřela „výpadovka“ do pozdější Havlíčkovy kolonie.


Současný pohled do bývalé Rybní ulice.

Zvěřinář Kakeš z Rybní ulice nabyl určitého vzdělání, zejména v dějepisu, čehož využíval v období 1. republiky, kdy se zastavoval před policajtským domem a hlasitě do oken přednášel kapitoly z historie. Hlavně o Janu Žižkovi z Trocnova. Inspektoři, nadstrážníci a strážníci rychle zavírali okna.

Foto: Jan Homolka
Napsal Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, Rybní ulice, policajtský dům, Royal, dům, muzeum, řemeslo, radnice, Český rozhlas, první světová válka, Jan Homolka

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Rybní ulice městu schází. Byla plná řemesel  |  Historička  |  Drbna  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.