Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Radnice, na jejímž nádvoří se dříve porážela kůzlata, měnila tvář s politickými režimy

 
čtvrtek, 5. března 2015, 00:41

I v dalším díle se budějcký historik Jan Schinko pohybuje po náměstí. Čtenářům nyní nabízí informace o radnici. Píše o její výstavbě, o tom, jak se v průběhu let měnila, ale i o tom, co se v jejím okolí dělo.

Budějckou radnici na náměstí Přemysla Otakara II. postavil Pavel Kolečný z Třeboně podle projektu Antona Erhardta Martinelliho, Itala pobývajícího ve Vídni ve službách Schwarzenbergů, v letech 1727 až 1730. Pavel Kolečný také navrhl radnici, ale jeho projekt radní neschválili. Realizoval tak alespoň Martinelliho barokní dílo. V hrubé stavbě byla radnice dokončena podle pamětního listu v makovici už 30. června 1729, ale pro veřejnost otevřena v následujícím roce.

Radnice v roce 1730 vypadala téměř jako dnes. Při poslední opravě fasády se zjistilo, že nejstarší omítka byla modrošedá, proto se v roce 1995 zase „udělala“ radnice modrošedá, i přes různé dohady, protože nikdo šedou nebo modrou barvu nepamatoval. Měla vždy odstíny žlutohnědé. Šedý byl palác Fénix. Dnes je palác Fénix žlutohnědý a radnice šedá.

Původně byly tři věže radnice spojeny řetězovým závěsem. Na střední a nejvyšší radniční věži postavila roku 1905 slavná pražská firma Heinz hodiny. Při poslední rekonstrukci radnice seřizoval hodiny Karel Hebík, přičemž zaujal o hodinách firmy Heinz jadrné stanovisko: „O těch strojích říkám, že jsou odolné proti bombám i proti blbcům. Je to stará dobrá česká práce a kus pořádného kumštu. Když vidím třeba nějaké staré Heinzovy hodiny, jejich mašinu, je mi dobře.“

Nad makovicí střední věže nechali vždy politici, kteří právě radnici obsadili, umístit symbol toho politického režimu. Pomohli jim k tomu dobrovolníci, kteří hned, jakmile režim padnul, symbol shodili. Dne 5. listopadu 1918 dvouhlavého rakouského orla, dne 5. května 1945 hakenkrajc a 13. prosince 1989 pěticípou hvězdu. Těžký a jeden metr vysoký hakenkrajc společně hodili do slepého ramene. Dne 27. července 1945 byla na vrchol osazena opravená makovice a nad ní pozlacený český lev.


Současná podoba.

Martinelli se rozhodl pro tři věže radnic zřejmě proto, že město má tři věže ve svém znaku. Předchozí renesanční radnice z roku 1555 měla jen jednu věž na rohu Radniční ulice. Stará radnice se však úplně nezbourala, jak je dnes zvykem. Co bylo dobré, nechalo se. Dokonce se ponechaly i gotické části zdiva. V průjezdu na nádvoří vlevo nahoře je zachované gotické okénko zvané jeptiška. Nádvoří stále vypadá více renesančně než barokně.

V podloubí radnice pronajímali radní obchody. Ve dvorním traktu byly byty, vzadu věznice. Bydleli tam například ředitel stavebního úřadu Mrkvička a ředitel městského důchodu Lacina. Zvláště řediteli Lacinovi věnovaly noviny v roce 1933 značnou pozornost. Zejména poté, co se ředitel Lacina v bytě na klice u dveří na řemenu oběsil. Nalezla ho hospodyně, když mu nesla snídani. Noviny mapovaly, co dělal večer. Zjistily, že se vrátil z kavárny až ráno po třetí hodině. Ani neulehl do postele. Příčinou byly dle novin rodinné problémy.

Leccos se dělo i na nádvoří radnice. V roce 1924 se radnice rozhodla, že se kůzlata v kůzlečí sezóně nebudou zabíjet na trhu na náměstí, ale výhradně na nádvoří radnice. Okresní správa politická schválila na nádvoří přístřešek, kde se kůzlata mordovala. Před porážkou se na trhu vybíral jateční poplatek z kůzlat na náměstí přinesených. Vybíráním poplatků byl pověřen městský strážník František Apfelthaler. Prokazatelně se kůzlata zabíjela na radnici ještě v roce 1927.

Ve stejném období vyplácela radnice 40 haléřů za jeden litr chroustů a 80 haléřů za jeden litr chroustích ponrav. Výplata ihned z obecní pokladny, přičemž polovina byla hrazena z prostředků zemských. Chrousti se ale nenosili na radnici, odevzdávali se v městském zahradnictví.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

Když ještě na náměstí stával novorenesanční palác Záložny...

pátek, 27. února 2015, 11:08

Českobudějovický historik Jan Schinko ani v dalším díle Drbny historičky neopouští srdce jihočeské metropole. Tentokrát zaměřil...

Drbna historička: Výročí narození fenomenální pěvkyně Emy Destinnové

čtvrtek, 26. února 2015, 11:14

Fascinovala posluchače po celém světě. A vlastně fascinuje dodnes. Operní diva Ema Destinnová vládla pevným hlasem a obrovským...

Kohouti upozorňují na původní název Zvonu. Přebýval tam i Karel...

pátek, 20. února 2015, 09:24

Další díl seriálu v rubrice Drbna historička věnuje českobudějovický historik Jan Schinko domu na náměstí Přemysla Otakara II.,...

Severní chodník pro vojáky, služky a nižší vrstvy obyvatel ostatní...

pátek, 13. února 2015, 01:06

Jan Schinko připravil další díl seriálu zabývajícího se historií Českých Budějovic. Stejně jako minulý týden se prostřednictvím...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

SOUTĚŽ: Na původu záleží. České kuře, Vodňanské kuře

Valí se na vás ohromná množství reklam snažící se zaujmout vaši pozornost? Rádi byste vybrali to nejlepší, ale přestáváte se v nabídce orientovat? Jak poznat zaručeně český výrobek, aniž byste trávili dlouhé chvíle luštěním etiket? Kuře s rodokmenem, jak už z názvu vypovídá, se hrdě hlásí ke svému českému původu, otevřeně ho přiznává a nestydí se za něj. Každý ví, že jedině Kuře s rodokmenem má garantovaný původ, vyrůstá na českých farmách, zobe české krmivo, je pod neustálým veterinárním dohledem a zpracovává ho tým zaměstnanců české společnosti Vodňanská drůbež.

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).