Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Není doloženo, že by lidé dříve chodili na náměstí Přemysla Otakara II. na pivo

 
čtvrtek, 5. února 2015, 12:10

Vždy ve čtvrtek bude rubrika Drbna historička patřit sondě do minulosti. Českobudějovický historik Jan Schinko postupně představí různá zákoutí města, příběhy domů, lidí, kteří v nich žili, či dobové fotografie. První díl vás zavede do srdce jihočeské metropole - na náměstí Přemysla Otakara II.

Na titulní fotografii je zachycena část severní a východní strany českobudějovického náměstí ve 20. letech 20. století s novorenesanční záložnou na rohu a obchodním domem Lukeš vlevo. Na ploše dlážděné kočičími hlavami se tyčí secesní kandelábry, podél obou stran vedou tamvajové koleje. Foto: archiv Jana Schinka

Půdorys českobudějovického náměstí vyměřil před rokem 1265 rytíř Hirzo. Osobní jméno bylo zapsáno písařem vzdělaným hlavně v latině. Přesně se neví, jak se to tenkrát hovorově vyslovovalo. Pravděpodobné je i to, že rytíř se jmenoval česky Hýř. Ještě předtím, než „vykolíkoval“ náměstí, odvodnil poněkud zamokřený soutok Vltavy a dvou ramen Malše. Ramena Malše propojil novým korytem mezi koncem dnešní ulice Karla IV. podél současného Biskupského gymnázia a hereckých domů, čímž vzniklo jádro města obklopené ze všech stran vodními toky.

Rytíř Hirzo zakládal město pro krále Přemysla Otakara II. Nezachovala se zakládací listina nebo příkaz k založení. Ani se neví, jaké měl o městě král představy. Jen z neobvykle velkého náměstí, které má rozlohu 1,78 hektaru a jehož plocha je větší než kterýkoliv domovní blok, lze usoudit, že se předpokládalo město skutečně královské. Také, aby omezilo rozšiřování panství Rožmberků, kteří podle historiků majetkem krále ohrožovali. Byla už tehdy doba, kdy se majetkem mohlo ohrožovat.

Zachovala se písemnost z března roku 1265, ve které se praví, že rytíř Hirzo z pověření krále Přemysla Otakara II. předává bratřím řádu kazatelů prostor pro stavbu areálu kláštera v západní části budoucího města. Rok 1265 se proto uvádí jako rok založení města. Náměstí bylo od začátku pro každého (historické jádro v hradbách mělo asi 4000 obyvatel). Kromě domácích rodinných událostí se na náměstí odehrávalo skoro všechno ostatní. Na náměstí bývala městská studna, masné krámy a chlebové krámy, konaly se trhy. Na náměstí nechával rychtář, později purkmistr, vybubnovávat oznámení a nařízení.


Současná podoba náměstí Přemysla Otakara II. Snímek byl pořízen při Budějovickém adventu 2014.

Když už nešel občan města na náměstí pro chleba nebo pro maso, bylo v jeho zájmu, aby věděl, co se na náměstí děje. Zajímavé bylo, že není doloženo, že by se na náměstí chodilo na pivo. Ve městě byly právovárečné domy, takže si měšťané často vařili pivo sami. Později se to upravilo tak, že se pivo vařilo jen v některých označených domech. V domě, kde se vařilo, byla také obvykle malá hospoda.

Uprostřed na náměstí stával pranýř a opodál šibenice. Na nároží radnice je dosud zazděn vídeňský loket jako měřítko délky, kde si mohl občan změřit zakoupený délkový materiál, nebyl-li ošizen. Obchodník, který šidil, byl připoután k pranýři. Podle dobových rytin stávaly kolem pranýř lavice. Asi poctiví obyvatelé posedávali a pozorovali nepoctivé na pranýři. Za těžší přestupky byli provinilci vsazeni do koše a mácháni v Malši v místech dnešního Savoye.

Provoz krámů na ploše náměstí, zvláště masných, musel být přitom, že nebyla žádná kanalizace a odpad se splachoval vodou do stružek, kde jistě v letních vedrech bujela mikro a makrofauna, minimálně nehygienický. Karel IV. při návštěvě města v roce 1364 vida následky činnosti krámů nařídil řezníkům a pekařům, aby se z náměstí odstěhovali. Pekaři se poté rozptýlili po městě a řezníci se soustředili v nových centrálních masných krámech v Krajinské.

Náměstí bylo nejen komunikačním uzlem pro obyvatele, ale též křižovatkou tradičních obchodních cest sever - jih (Praha, Linec, Itálie) a východ - západ (Vídeň, Morava, Plzeň, Sasko). Přispělo k tomu privilegium Přemysla Otakara II., že každý projíždějící obchodník musí na náměstí vyložit či nabídnout své zboží. Veliké společensky a obchodně frekventované náměstí se podílelo na vzestupu města, které se brzy vyrovnalo a překonalo význam rožmberských měst.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

Drbna historička: 25 let od amnestie Václava Havla

čtvrtek, 8. ledna 2015, 18:54

Z politických změn v naší zemi se před více než pětadvaceti lety radovali i obyvatelé věznic. Hned na začátku ledna totiž čerstvý...

Vzpomínka na smutný osud Anny Letenské

pátek, 24. října 2014, 09:13

Zatímco se blíží výročí vzniku Československa 28. října, Budějcká Drbna ve svém seriálu Drbna historička zavzpomíná na podstatně...

Drbna historička: Vznik Horské služby na Šumavě

pondělí, 20. října 2014, 15:34

Po roce 1948 byla zástupci ONV Klatovy, ústředí Horské záchranné služby ve Vrchlabí a ministerstva školství a kultury založena na...

Masné krámy slaví. Dříve se nacházely na náměstí

pondělí, 15. září 2014, 15:24

V Krajinské ulici bylo v závěru minulého týdne živo. Není divu, vždyť Masné krámy si v letošním roce připomínají hned dvě...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

SOUTĚŽ: Na původu záleží. České kuře, Vodňanské kuře

Valí se na vás ohromná množství reklam snažící se zaujmout vaši pozornost? Rádi byste vybrali to nejlepší, ale přestáváte se v nabídce orientovat? Jak poznat zaručeně český výrobek, aniž byste trávili dlouhé chvíle luštěním etiket? Kuře s rodokmenem, jak už z názvu vypovídá, se hrdě hlásí ke svému českému původu, otevřeně ho přiznává a nestydí se za něj. Každý ví, že jedině Kuře s rodokmenem má garantovaný původ, vyrůstá na českých farmách, zobe české krmivo, je pod neustálým veterinárním dohledem a zpracovává ho tým zaměstnanců české společnosti Vodňanská drůbež.

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).