Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Není doloženo, že by lidé dříve chodili na náměstí Přemysla Otakara II. na pivo

 
čtvrtek, 5. února 2015, 12:10

Vždy ve čtvrtek bude rubrika Drbna historička patřit sondě do minulosti. Českobudějovický historik Jan Schinko postupně představí různá zákoutí města, příběhy domů, lidí, kteří v nich žili, či dobové fotografie. První díl vás zavede do srdce jihočeské metropole - na náměstí Přemysla Otakara II.

Na titulní fotografii je zachycena část severní a východní strany českobudějovického náměstí ve 20. letech 20. století s novorenesanční záložnou na rohu a obchodním domem Lukeš vlevo. Na ploše dlážděné kočičími hlavami se tyčí secesní kandelábry, podél obou stran vedou tamvajové koleje. Foto: archiv Jana Schinka

Půdorys českobudějovického náměstí vyměřil před rokem 1265 rytíř Hirzo. Osobní jméno bylo zapsáno písařem vzdělaným hlavně v latině. Přesně se neví, jak se to tenkrát hovorově vyslovovalo. Pravděpodobné je i to, že rytíř se jmenoval česky Hýř. Ještě předtím, než „vykolíkoval“ náměstí, odvodnil poněkud zamokřený soutok Vltavy a dvou ramen Malše. Ramena Malše propojil novým korytem mezi koncem dnešní ulice Karla IV. podél současného Biskupského gymnázia a hereckých domů, čímž vzniklo jádro města obklopené ze všech stran vodními toky.

Rytíř Hirzo zakládal město pro krále Přemysla Otakara II. Nezachovala se zakládací listina nebo příkaz k založení. Ani se neví, jaké měl o městě král představy. Jen z neobvykle velkého náměstí, které má rozlohu 1,78 hektaru a jehož plocha je větší než kterýkoliv domovní blok, lze usoudit, že se předpokládalo město skutečně královské. Také, aby omezilo rozšiřování panství Rožmberků, kteří podle historiků majetkem krále ohrožovali. Byla už tehdy doba, kdy se majetkem mohlo ohrožovat.

Zachovala se písemnost z března roku 1265, ve které se praví, že rytíř Hirzo z pověření krále Přemysla Otakara II. předává bratřím řádu kazatelů prostor pro stavbu areálu kláštera v západní části budoucího města. Rok 1265 se proto uvádí jako rok založení města. Náměstí bylo od začátku pro každého (historické jádro v hradbách mělo asi 4000 obyvatel). Kromě domácích rodinných událostí se na náměstí odehrávalo skoro všechno ostatní. Na náměstí bývala městská studna, masné krámy a chlebové krámy, konaly se trhy. Na náměstí nechával rychtář, později purkmistr, vybubnovávat oznámení a nařízení.


Současná podoba náměstí Přemysla Otakara II. Snímek byl pořízen při Budějovickém adventu 2014.

Když už nešel občan města na náměstí pro chleba nebo pro maso, bylo v jeho zájmu, aby věděl, co se na náměstí děje. Zajímavé bylo, že není doloženo, že by se na náměstí chodilo na pivo. Ve městě byly právovárečné domy, takže si měšťané často vařili pivo sami. Později se to upravilo tak, že se pivo vařilo jen v některých označených domech. V domě, kde se vařilo, byla také obvykle malá hospoda.

Uprostřed na náměstí stával pranýř a opodál šibenice. Na nároží radnice je dosud zazděn vídeňský loket jako měřítko délky, kde si mohl občan změřit zakoupený délkový materiál, nebyl-li ošizen. Obchodník, který šidil, byl připoután k pranýři. Podle dobových rytin stávaly kolem pranýř lavice. Asi poctiví obyvatelé posedávali a pozorovali nepoctivé na pranýři. Za těžší přestupky byli provinilci vsazeni do koše a mácháni v Malši v místech dnešního Savoye.

Provoz krámů na ploše náměstí, zvláště masných, musel být přitom, že nebyla žádná kanalizace a odpad se splachoval vodou do stružek, kde jistě v letních vedrech bujela mikro a makrofauna, minimálně nehygienický. Karel IV. při návštěvě města v roce 1364 vida následky činnosti krámů nařídil řezníkům a pekařům, aby se z náměstí odstěhovali. Pekaři se poté rozptýlili po městě a řezníci se soustředili v nových centrálních masných krámech v Krajinské.

Náměstí bylo nejen komunikačním uzlem pro obyvatele, ale též křižovatkou tradičních obchodních cest sever - jih (Praha, Linec, Itálie) a východ - západ (Vídeň, Morava, Plzeň, Sasko). Přispělo k tomu privilegium Přemysla Otakara II., že každý projíždějící obchodník musí na náměstí vyložit či nabídnout své zboží. Veliké společensky a obchodně frekventované náměstí se podílelo na vzestupu města, které se brzy vyrovnalo a překonalo význam rožmberských měst.

Napsal Jan Schinko

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • VIDEO: Spor o Krajinskou ulici: Doprava do...

  • Rozloučení je velmi silným okamžikem. A...

  • Notně opilý jedenatřicetiletý muž budil...

  • Řidička dostala na namrzlé silnici smyk a s...

Reklama
 
 

Kam dál?

Trenér Bělohlav: Chceme dojít co nejdále, ale na extraligu ještě nejsme připraveni

čtvrtek, 5. února 2015, 11:10

Letošní základní část v první hokejové lize vyšla budějckého týmu ČEZ Motor České Budějovice parádně. Oproti předchozí...

VIDEO: Vizitka města má finální podobu. Jejím cílem je lákat turisty na návštěvu Budějc

čtvrtek, 5. února 2015, 09:14

Prezentační videoklip Českých Budějovic má svou konečnou podobu. Upravenou vizitku, ve které můžete vidět oproti již...

Dramatickou derniéru Motor vyhrál. Vyřazovací boje začne doma s týmem z předkola

středa, 4. února 2015, 20:47

Utkání 52. kola hokejové první ligy uzavřelo základní část ročníku 2014/2015. Duel mezi ČEZ Motorem a Stadionem...