Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Není doloženo, že by lidé dříve chodili na náměstí Přemysla Otakara II. na pivo

 
čtvrtek, 5. února 2015, 12:10

Vždy ve čtvrtek bude rubrika Drbna historička patřit sondě do minulosti. Českobudějovický historik Jan Schinko postupně představí různá zákoutí města, příběhy domů, lidí, kteří v nich žili, či dobové fotografie. První díl vás zavede do srdce jihočeské metropole - na náměstí Přemysla Otakara II.

Na titulní fotografii je zachycena část severní a východní strany českobudějovického náměstí ve 20. letech 20. století s novorenesanční záložnou na rohu a obchodním domem Lukeš vlevo. Na ploše dlážděné kočičími hlavami se tyčí secesní kandelábry, podél obou stran vedou tamvajové koleje. Foto: archiv Jana Schinka

Půdorys českobudějovického náměstí vyměřil před rokem 1265 rytíř Hirzo. Osobní jméno bylo zapsáno písařem vzdělaným hlavně v latině. Přesně se neví, jak se to tenkrát hovorově vyslovovalo. Pravděpodobné je i to, že rytíř se jmenoval česky Hýř. Ještě předtím, než „vykolíkoval“ náměstí, odvodnil poněkud zamokřený soutok Vltavy a dvou ramen Malše. Ramena Malše propojil novým korytem mezi koncem dnešní ulice Karla IV. podél současného Biskupského gymnázia a hereckých domů, čímž vzniklo jádro města obklopené ze všech stran vodními toky.

Rytíř Hirzo zakládal město pro krále Přemysla Otakara II. Nezachovala se zakládací listina nebo příkaz k založení. Ani se neví, jaké měl o městě král představy. Jen z neobvykle velkého náměstí, které má rozlohu 1,78 hektaru a jehož plocha je větší než kterýkoliv domovní blok, lze usoudit, že se předpokládalo město skutečně královské. Také, aby omezilo rozšiřování panství Rožmberků, kteří podle historiků majetkem krále ohrožovali. Byla už tehdy doba, kdy se majetkem mohlo ohrožovat.

Zachovala se písemnost z března roku 1265, ve které se praví, že rytíř Hirzo z pověření krále Přemysla Otakara II. předává bratřím řádu kazatelů prostor pro stavbu areálu kláštera v západní části budoucího města. Rok 1265 se proto uvádí jako rok založení města. Náměstí bylo od začátku pro každého (historické jádro v hradbách mělo asi 4000 obyvatel). Kromě domácích rodinných událostí se na náměstí odehrávalo skoro všechno ostatní. Na náměstí bývala městská studna, masné krámy a chlebové krámy, konaly se trhy. Na náměstí nechával rychtář, později purkmistr, vybubnovávat oznámení a nařízení.


Současná podoba náměstí Přemysla Otakara II. Snímek byl pořízen při Budějovickém adventu 2014.

Když už nešel občan města na náměstí pro chleba nebo pro maso, bylo v jeho zájmu, aby věděl, co se na náměstí děje. Zajímavé bylo, že není doloženo, že by se na náměstí chodilo na pivo. Ve městě byly právovárečné domy, takže si měšťané často vařili pivo sami. Později se to upravilo tak, že se pivo vařilo jen v některých označených domech. V domě, kde se vařilo, byla také obvykle malá hospoda.

Uprostřed na náměstí stával pranýř a opodál šibenice. Na nároží radnice je dosud zazděn vídeňský loket jako měřítko délky, kde si mohl občan změřit zakoupený délkový materiál, nebyl-li ošizen. Obchodník, který šidil, byl připoután k pranýři. Podle dobových rytin stávaly kolem pranýř lavice. Asi poctiví obyvatelé posedávali a pozorovali nepoctivé na pranýři. Za těžší přestupky byli provinilci vsazeni do koše a mácháni v Malši v místech dnešního Savoye.

Provoz krámů na ploše náměstí, zvláště masných, musel být přitom, že nebyla žádná kanalizace a odpad se splachoval vodou do stružek, kde jistě v letních vedrech bujela mikro a makrofauna, minimálně nehygienický. Karel IV. při návštěvě města v roce 1364 vida následky činnosti krámů nařídil řezníkům a pekařům, aby se z náměstí odstěhovali. Pekaři se poté rozptýlili po městě a řezníci se soustředili v nových centrálních masných krámech v Krajinské.

Náměstí bylo nejen komunikačním uzlem pro obyvatele, ale též křižovatkou tradičních obchodních cest sever - jih (Praha, Linec, Itálie) a východ - západ (Vídeň, Morava, Plzeň, Sasko). Přispělo k tomu privilegium Přemysla Otakara II., že každý projíždějící obchodník musí na náměstí vyložit či nabídnout své zboží. Veliké společensky a obchodně frekventované náměstí se podílelo na vzestupu města, které se brzy vyrovnalo a překonalo význam rožmberských měst.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

Drbna historička: 25 let od amnestie Václava Havla

čtvrtek, 8. ledna 2015, 18:54

Z politických změn v naší zemi se před více než pětadvaceti lety radovali i obyvatelé věznic. Hned na začátku ledna totiž čerstvý...

Vzpomínka na smutný osud Anny Letenské

pátek, 24. října 2014, 09:13

Zatímco se blíží výročí vzniku Československa 28. října, Budějcká Drbna ve svém seriálu Drbna historička zavzpomíná na podstatně...

Drbna historička: Vznik Horské služby na Šumavě

pondělí, 20. října 2014, 15:34

Po roce 1948 byla zástupci ONV Klatovy, ústředí Horské záchranné služby ve Vrchlabí a ministerstva školství a kultury založena na...

Masné krámy slaví. Dříve se nacházely na náměstí

pondělí, 15. září 2014, 15:24

V Krajinské ulici bylo v závěru minulého týdne živo. Není divu, vždyť Masné krámy si v letošním roce připomínají hned dvě...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Zafranović chystá film o Dubčekovi, Brežněva ztvární Depardieu

Slovenský scenárista Karol Hlávka a chorvatský režisér Lordan Zafranović připravují celovečerní film o hlavní osobnosti pražského jara 1968 Alexandru Dubčekovi s názvem Lidská tvář. Zatím není jasné, kdo bude hrát hlavní roli. Jako nejvyšší představitel Sovětského svazu Leonid Brežněv by se měl ve filmu objevit francouzský herec s ruským občanstvím Gérard Depardieu. Novinářům o tom informoval producent Andrej Antonio Leca. Natáčení filmu je plánované na rok 2021, o rok později by měl mít světovou premiéru.

Denně dělám i třináct operací, říká plastický chirurg Měšťák

I třináct operací denně stihne plastický chirurg Jan Měšťák, který v pondělí oslaví 75. narozeniny. Za rok jich udělá kolem pěti stovek, pracuje i v sobotu, řekl v rozhovoru. Nejnáročnější a nejzodpovědnější pro jsou podle něj operace nosů, lidem ale nejvíc mění život.

Cibule stojí dvojnásobek než loni, zdražil i květák či brambory

Cibule stojí v obchodech dvojnásobek než loni, o více než polovinu zdražily květák, brambory a zelí. Kromě zeleniny ale spotřebitelé platí více také za vepřové maso, pečivo a těstoviny. Proti loňskému červenci naopak zlevnily máslo, vejce, cukr a ovoce. Vyplývá to z červencových průměrných cen, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistici každý měsíc sledují a zveřejňují ceny šesti desítek potravin.