Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Mlýnská stoka se radním dříve nelíbila. Chtěli ji zasypat

 
čtvrtek, 9. dubna 2015, 16:44

Další čtvrtek znamená další díl Drbny historičky. Jan Schinko se rozhodl popsat historii Mlýnské stoky. Ta dřív byla potokem. V oblibě moc nebyla. Nejprve ji radní chtěli zasypat, poté ji lidé začali znečišťovat. Přestože to bylo trestné, strážníkům se nedařilo hříšníky trestat.

Řeka na snímku pořízeném před rokem 1908 je Mlýnská stoka na Senovážném náměstí v záběru po proudu k městu. Předtím to byl Mlýnský potok a původně pravé rameno Malše, ne-li sama Malše. Zesnulý okresní konzervátor Karel Kakuška často provokoval tím, že Mlýnská stoka je vlastně Malše a dnešní Malše stoka. Doložit, anebo vyvrátit, se to nedá, protože se neví a už těžko zjistí, jak tekla obě ramena Malše před rokem 1265. Lokátor města rytíř Hýř (latinsky Hirzo) jen upravil pravé rameno Malše tak, aby přibližně od Senovážného náměstí k Zadnímu mlýnu obklopovalo město a vytvářelo tak překážku pro nepřítele. Nejspíše narovnal v tom úseku meandry. Aby voda zcela obtékala město, obě ramena Malše mezi Senovážným náměstím a budoucím divadlem propojil.  

Čas, který obraz zachycuje, lze přibližně určit podle toho, že ještě nestojí první budějcký biograf Royal a naopak stále stojí stará nemocnice v místech dnešní hlavní pošty. Břehy Mlýnské stoky jsou jako louky. Hospodyně z Rybní ulice a okolí na nich bílily prádlo (druhé bělidlo se nacházelo u slepého ramene, které ovšem tenkrát nebylo slepé, tekla tudy Vltava). Mlýnská stoka se však nelíbila některým radním. Jihočeské listy ze dne 14. března 1900 referovaly o poradě na radnici, která se mimo jiná zabývala návrhem zasypat Mlýnskou stoku od dnešní teplárny po ústí do Vltavy. Získalo by se spoustu místa (komerčního samozřejmě). Naštěstí byl návrh, který prosazoval c. k. Šumandl z Prahy, nadpoloviční většinou zamítnut.

Levé nábřeží od ulice Karla IV. po proudu bývalo živou rázovitou enklávou. Ferdinandovy lázně měly proti sirotčinci jistou úroveň, ale následovalo několik obchodů a služeb chvalně i nechvalně známých. Konzervativní Jihočeské listy ze dne 11. dubna 1900 informovaly o rozhodnutí radnice: „Odstranění bordelu. Jak se nám sděluje, vyhověno bylo konečně četným důvodným žádostem za odstranění bordelu u Mlýnské stoky. Majitel bordelu dostal nařízení, aby se od měsíce června vystěhoval se svým salonem jinam.“ Kam, to se nepodařilo zjistit.


Aktuální podoba Senovážného náměstí. Foto Jan Homolka

Slovo bordel se nepovažovalo za nespisovné. List Budivoj komentoval bordel konkrétně a neprodleně: „V důvěrné schůzi purkmistrovského úřadu dne 13. března 1900 bylo rozhodnuto o rekursu Emilie Grollové, majitelky domu č. 88 Na Mlýnské stoce proti opatření, aby byl odstraněn v jejím domě trpěný bordel.“

Mlýnský potok (budějckou němčinou mýlboch) se začal měnit ve stoku zejména v období 1. světové války a poté. Do stoky se házelo všechno. Služky do ní sypaly popel a metaři šmelc z ulic. Největšími bytovými předměty ve stoce byly strožoky a otomany. V lednu 1928 oznámil policejní úřad, že bude přísně trestat jakékoliv znečišťování Mlýnské stoky. Stráž bezpečnosti bude původce stíhat a zavede proti nim trestní řízení. Uhlídat to nešlo, tolik strážníků město nemělo. Navíc hladina byla asi o 1,5 metru výše než dnes a nebylo vidět, co je na dně. 

Vodní toky jsou výrazným výtvarným prvkem každého města, což radnice ve 20. letech 20. století pochopila, avšak přišla před rokem 1928 s projektem, poměrně zajímavým, zakrýt stoku na Senovážném náměstí a postavit tam velkou městskou tržnici. Usiloval o to starosta města Albín Dlouhý, ale projekt se nerealizoval. V noci v roce 1950 vyvrátili u muzea mladí architekti v bujaré náladě základní kámen nového divadla a dovalili ho zde do Mlýnské stoky. Věděli, že nové divadlo nebude, i když politici pokrytecky tvrdili, že bude. V roce 1958 se začala stoka na Senovážném náměstí regulovat a překládat betonovými panely. Po roce 1990 oživil levý břeh za poštou stánkový prodej zvaný Mexikoplatz.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

V Budějcích obnovili snahu o výstavbu Kaplického Rejnoka

čtvrtek, 9. dubna 2015, 14:25

Jihočeská společnost přátel hudby obnovila myšlenku na stavbu Koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka, takzvaného...

Domácí dvojzápas pravděpodobně rozhodne. Jako první přijede v pátek...

čtvrtek, 9. dubna 2015, 13:26

Po dvoudenní pauze přichází na řadu už osmý barážový zápas Motoru. K dalšímu boji o účast v příští extraligové sezóně přijíždí HC...

Krokodýli ozvláštňují letošní výstavu orchidejí v Metropolu

čtvrtek, 9. dubna 2015, 10:40

Krása a křehkost, kterou v sobě skrývají okouzlující barevné květiny, kontrastují na výstavě orchidejí v DK Metropol s akvárii s...

Šarmantní Ladislav Zibura bavil divadelní scénu DK Metropol

středa, 8. dubna 2015, 19:21

Ladislava Ziburu asi není třeba dlouho představovat. Člen organizačního týmu Budějovického Majálesu, student Fakulty sociálních...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Evropská komise nebude vyplácet dotace do vyřešení Babišova případu

Dokud nebude vyjasněna situace okolo možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše, nehodlá Evropská komise vyplácet firmám spojovaným s předsedou vlády žádné dotace. Prohlásil to dnes komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger během debaty v Evropském parlamentu. Řekl rovněž, že od začátku srpna, kdy platí nová pravidla posuzování střetu zájmů, nebyly v souvislosti s firmou Agrofert žádné dotace vyplaceny.

Pátrání po čtyřleté Marušce pokračuje. Matka se brání proti nařčení otce, redakce získala znalecký posudek

Policisté od pátku 7. prosince pátrají po čtyřleté Marii Žiškové. Podle jejich informací se dívenka nachází neznámo kde s otcem Vladimírem Žiškou. Ten v současné době rozesílá prostřednictvím organizace Family for Liberty tiskové prohlášení, ve kterém napadá matku mimo jiné ze sexuálního zneužívání a týrání dcery. Ve vyjádření matky Marušky, které redakce Olomoucké Drbny získala, však její máma popírá, že by k něčemu takovému docházelo. Navíc redakce získala znalecký posudek, ze kterého vyplývá, že Vladimír Žiška nemá předpoklady k výchově dítěte.

Psychiatři: Syndromem vyhoření trpí každý pátý Čech

Syndromem vyhoření trpí podle odborníků každý pátý Čech. Nejohroženější jsou vrcholoví manažeři, lékaři, zdravotníci, učitelé, policisté a soudci. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Takzvaný syndrom vyhoření je reakcí na dlouhodobý stres, který se projevuje především únavou a ztrátou pocitu ze smyslu vykonávané práce.