Počasí dnes16 °C, zítra21 °C
Čtvrtek 28. března 2024  |  Svátek má Soňa
Bez reklam

Královské město, královské náměstí. Ideální místo pro trh a obchod

V dalším díle Drbny historičky zůstává Jan Schinko hlavně na náměstí. Tentokrát se věnuje městským trhům. Těch zpočátku moc nebylo, ale později jejich počet narůstal takovým způsobem, že nebyly jen ve středu Budějc.

Rytíř Hirzo vyměřil před rokem 1265 pro budoucí královské město neobyčejně velké náměstí. Historik Karel Pletzer odhadoval, že město mohlo mít na začátku existence nejvýše 4 000 obyvatel. Spíše mělo ještě méně. Rozkládalo se jen v hradbách, což je dnes historické jádro mezi Malší, slepým ramenem a Mlýnskou stokou. Při úvaze, že ve městě bylo ve 13. století asi 200 domů (některé ulice neměly plnou zástavbu), v každém 10 lidí, vychází počet obyvatel na 2 000. Když maximálně 300 domů, žilo by ve městě 3 000 lidí. To mají dnes města Lišov nebo Hluboká.

K otázce, proč tak obrovské náměstí, se nabízí vysvětlení, že šlo o město královské, a tudíž i náměstí určené pro trh a obchod muselo být královské. Relativně moderní, kdy přímo na náměstí vedly ulice z městských bran a do nich zase obchodní cesty. Rožmberská města tak velká náměstí neměla. Největší obchodní událostí na náměstí byly výroční trhy. V Budějcích za Karla IV. jeden výroční trh, za Ladislava Pohrobka dva, za Rudolfa II. tři a za Marie Terezie čtyři - tříkrálový, velikonoční, švestkový a martinský. V 19. století už byl velký trh každý měsíc.

Výroční trh trval 14 dní. Uvádí se, že v roce 1839 bylo na náměstí 60 boud a 600 stánků. Z dobových novin se dá vyčíst, že se na trhu či jarmaku dost kradlo. Podle Jihočeských listů bylo více kapesních krádeží než krádeží zboží z pultů. Informovalo se detailně. Debata v roce 1922 mezi ovocnáři Františkem Kadlecem a Tomášem Šumanem vyvrcholila tím, že Šuman udeřil Kadlece kilovým závažím a zranil ho do krve tak, že musel být přivolán doktor Šimša. Než se lékař dostavil, udeřil Šuman závažím i Kadlecovu ženu. Není ale zjištěno, o co šlo.

Dobytčí trhy se konaly na jiných místech (nejprve u plynárny, potom u nádraží, také na Senovážném náměstí). Roku 1922 bylo na dobytčí trh přivedeno 364 koní (12 hřebců, 113 valachů, 177 kobyl a 62 hříbat). Vepřového dobytka celkem 512 kusů. Hovězího dobytka 265 býčků, 840 volů, 385 krav, 85 jalovic a 17 telat. Překvapuje 840 volů. Asi to souviselo se zvyšováním počtu nákladních automobilů, na vsi i prvních traktorů, a s novými dopravními předpisy, které dělaly volům potíže.

Od roku 1922 platily pro umístění tržišť ve městě nové předpisy stanovené usnesením městské rady ze dne 25. srpna 1921. Na hlavním náměstí zůstal prodej ovoce a zeleniny v malém, prodej ve velkém byl přeložen na prostranství mezi muzeem a biografem Royal. Trh na hliněné, smaltované, železné a skleněné zboží byl přestěhován ke klášteru. Stánky s galanterním zbožím zůstaly na náměstí. Trh na holuby, králíky a drobné zvířectvo byl přeložen od městské váhy (na Senovážném náměstí) na starou Lineckou silnici před hostinec U Zlaté husy.

Trh na seno a slámu byl umístěn na starou Lineckou silnici za most z Divadelní. Není ale jasné, kde se fůry sena vážily, když městská váha byla na Senovážném náměstí a potom přeložena na Novohradské poblíž tabáčky. Trochu v tom byl chaos, poněvadž ovoce se prodávalo také u kláštera, u pošty a pod Černou věží. Houby v Piaristické. V době jarmarků byla městská policie v pohotovosti. Do roku 1929 sídlila na radnici, potom v Kněžské ulici v zadním traktu domu U Tří kohoutů.

K trhům také patřili kejklíři, kouzelníci, jasnovidky, vykladačky z karet a mastičkáři. Vzhledem k tomu, že tyto „služby“ se provozovaly na každém trhu, měly jistě zákazníků dost. Ve 20. století trvaly výroční trhy už jen jeden den, nejčastěji v pondělí. Na trhu se prodávalo všechno. V paměti zůstal turecký med, pendreky, sladké dřevo (lékořice) a okurky v láku přímo ze sudu. Pamětníci nejvíce vzpomínají právě na okurky vytahované ze sudu dřevěnými kleštěmi. Okurky zpola zabalené v papíru se jedly na místě a při chůzi.

Napsal Jan Schinko

Štítky trhy, historie, náměstí Přemysla Otakara II., výroční trh, České Budějovice, Karel Pletzer, Senovážné náměstí, Marie Terezie Habsburská, Karel IV. Lucemburský, Rudolf II., Malše, Ladislav Pohrobek, Mlýnská stoka (České Budějovice), Lišov

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Badaxe Kocour

Ten počet obyvatel je asi podceněn. Dům tedy jedna gotická parcela byla sice poměrně úzká, ale naopak dost dlouhá a krom vlastního domu na její frontální části (do ulice) pokračovala obvykle hospodářským zázemím. Krom vlsatní rodiny majitele, obvykle řemeslníka nebo kupce, což samo o sobě bylo nějaýck 6 - 8 osob, zde je nutno připočíst další lidi jako učně, tovaryše případně děvečky. Takže v domě zřejmě bylo spíše kolem 15 osob, ne-li více. Klidně zapomeňme na to že by všichni měli vlastní postel, to ještě několik dalších století nebylo ani zdaleka běžné. Takže pokud budeme brát že koncem 13. století bylo postaveno kolem 300 domů (+ klášter a další stavby) je odhad kolem 4000 lidí zcela reálný. navíc zde musely být hostince a jiná místa k přenocování pro návštěvníky trhů, která se samozřejmě nepočítají do běžných počtů.

Čtvrtek, 12. března 2015, 16:57Odpovědět

Královské město, královské náměstí. Ideální místo pro trh a obchod  |  Historička  |  Drbna  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.