Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Krajským městem mohl být Tábor. Nakonec se národní výbor umístil do Okresního domu

 
čtvrtek, 2. dubna 2015, 08:18

Se čtvrtkem přichází na Budějckou Drbnu další díl oblíbené Drbny historičky. Jan Schinko zamířil na Lineckou silnici, kde byl na začátku 20. století vystavěn Okresní dům. Budova v secesním stylu zažila za více než sto let několik proměn.

V letech 1901 a 1902 byl na Linecké silnici mezi Zlatým mostem a továrnou firmy Stegmann postaven Okresní dům, spíše palác, secesní, elegantní, pařížský, a kdyby byl o patro vyšší, tak i monumentální. Projekt zpracoval sice Paul Brang z Vídně, ale jistě  předtím pobýval v Paříži a prohlédl si tam Grand Palais. Dům společně stavěli stavitelé z Budějc Josef Hauptovogel a Jakob Stabernack. V Okresním domě sídlilo okresní zastupitelstvo, velitelství četnictva, technické oddělení okresu, obchody a v traktu vpravo zaopatřovací ústav, stravovna a ubytovna pro tovaryše zvaná hovorově herberk s kapacitou 50 osob.

Herberk byl zrušen v roce 1932 a do celé budovy se nastěhoval okresní úřad, který do té doby sídlil v ulici 28. října. Okresní úřad získal od židovské obce sousedící pozemek, postavil na něm garáže a koupil dva parní válce na udržování a stavbu okresních silnic. K tomu vlastnil úřad 60 lomů. Pracovalo se pořádně. Řada okresních silnic byla tak kvalitní, že se na ně v nové době jen položil asfaltový koberec.

Mezi lety 1945 a 1948, kdy v domě sídlil ONV (Okresní národní výbor), se na velkém dvoře shromažďovala zkonfiskovaná německá auta, motocykly a zanechané vozy po Američanech a od UNRRA. Předseda ONV jezdil nejprve ve Steyreu 220, potom ve zlatém Buicku. Dostal se tam i americký kombajn, který byl později předán jednomu JZD, kde ještě léta plnil socialistické pětiletky.

Než se do budovy nastěhoval v roce 1932 okresní úřad, byl palác hrubě přebudován. Dobré jedině bylo, že se v suterénu zařídila kotelna a zavedlo ústřední topení. Zničila se ale fasáda. V rámci nepřiměřeného vlastenectví se dům, jak říkal konzervátor Karel Kakuška, zrazíroval. Vše, co připomínalo c. k., se otlouklo. Politici si jen netroufli na čelní sousoší Austrie s alegoriemi průmyslu a zemědělství. Nedávalo to smysl, stejně každý věděl, že nahoře je Austrie. Dům za to nemohl.


Okresní dům v současnosti. Foto Jan Homolka

Zvláštní situace nastala v roce 1948, kdy byly zřízeny kraje a Budějcům byl přidělen KNV (Krajský národní výbor) s platností od 1. ledna 1949. Ve městě nebyl v tom čase vhodný a hlavně volný objekt. Traduje se, že se do toho vložil Tábor, který takovou budovu měl, nabídl ji a začal usilovat o sídlo KNV a tím o titul krajského města. Není spolehlivě doloženo, co se dělo v kuloárech (něco se asi dělo), jen se od té doby z jedné či z druhé strany občas vznik KNV připomínal. Něco jako derby.

ONV byl do prosince 1948 z Okresního domu vystěhován do bývalé německé školy v Kněžské ulici a tím uvolnil místo pro KNV. Politické centrum v Praze mělo nějak dojem, že v Budějcích není pro KNV dost dobrých úředníků, proto dosadilo do nového KNV několik pražských úředníků a dokonce i pražského šoféra, který vozil předsedu KNV. Ti dostali na KNV byty.

Roku 1951 byl původní Okresní dům spojen mezistavbou s budovou Stegmannů, přičemž byly zrušeny obchody do Wilsonova náměstí. Do areálu se poté přestěhovaly referáty, které provizorně sídlily na pěti různých místech ve městě. V předstihu bylo zařízení továrny Stegmann a syn odvezeno do štítkárny u nádraží. V někdejší slévárně barevných kovů si KNV zařídil závodní kuchyni a jídelnu. Politikům se ale budova Okresního domu s Austrií a pařížským střihem politicky nelíbila. Navíc když KNV měl příliš západní adresu - Wilsonovo náměstí č. 225.

Připravil se projekt na nové KNV, což byla vysoká budova moskevského typu, která měla stát na Wilsoňáku. Už to bylo hotové, ale přišel rok 1953, zemřeli Stalin a Gottwald, Zápotocký tvrdil, že nebude měnová reforma (a hned příští den byla) a nový KNV zapadl. V roce 1960, kdy Praha nečekaně oznámila, že byl dovršen socialismus.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

K dřevěnému Dlouhému mostu se chodilo na romantické procházky

čtvrtek, 26. března 2015, 15:15

Další díl pravidelného čtvrtečního seriálu Drbna historička zavede čtenáře k Vltavě, konkrétně k Dlouhému mostu. Jan Schinko...

Před 70 lety se cílem spojeneckých náletů stala jihočeská nádraží

pondělí, 23. března 2015, 07:46

Přesně před sedmdesáti lety, tedy 23. března 1945, se odehrál jeden z nejtragičtějších náletů spojeneckých vojsk v jižních...

Rybní ulice městu schází. Byla plná řemesel

čtvrtek, 19. března 2015, 09:19

Historik Jan Schinko opustil náměstí a začíná popisovat různá budějcká zákoutí. V dalším díle Drbny historičky popisuje Rybní...

Královské město, královské náměstí. Ideální místo pro trh a obchod

čtvrtek, 12. března 2015, 12:14

V dalším díle Drbny historičky zůstává Jan Schinko hlavně na náměstí. Tentokrát se věnuje městským trhům. Těch zpočátku moc...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

STATISTIKA: Řidiči ve špatném zdravotním stavu způsobí tisíc nehod ročně

Přes tisíc dopravních nehod ročně je zapříčiněno špatným zdravotním stavem řidičů. Motoristé podle zdravotníků často svůj fyzický i psychický stav podceňují, pětina z nich například řídí i přes únavu. Na dnešní tiskové konferenci na to upozornila Asociace Záchranný kruh. Ta ve spolupráci s bezpečnostními složkami a Besipem spustí osvětovou kampaň.

Drtivá většina zrakově postižených osob jsou senioři, dotykové telefony nenaplňují jejich potřeby

Jan Šimík je jedním ze společníků mladé české firmy BlindShell, která se zabývá vývojem mobilních telefonů pro zrakově postižené. Jak vidí problematiku kompenzačních pomůcek pro slabozraké? A v čem je právě BlindShell jiný?

Škoda chce letos v Česku zvýšit prodej o desetinu na 93 400 aut

Škoda Auto letos plánuje v Česku prodat kolem 93 400 aut, což je o téměř 11 procent více než loni. V minulém roce automobilka v ČR prodala 84 172 osobních vozů. Na setkání s novináři to uvedl vedoucí českého zastoupení Luboš Vlček.