Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Kanovnickou jezdily trolejbusy, přestože byla poměrně úzká

 
čtvrtek, 16. dubna 2015, 13:36

Ani další čtvrtek nemůže chybět pravidelná rubrika Drbna historička. Jan Schinko se rozhodl přiblížit historii Kanovické ulice, která byla dlouhou dobu slepou. Na začátku dvacátého století se po výstavbě nového nádraží stala důležitou komunikační kapacitou.

Pohled do Kanovnické ulice od mostu přes Mlýnskou stoku směrem k náměstí před rokem 1908. Prospekt uzavírá vzadu stará klasicistní záložna. První dům vpravo za mostem býval za socialismu sídlem Svazarmu, vlevo byl dům U Ještěra, kožené zboží, opravna obuvi, punčoch a rychlosprávkárna. Na dobovém snímku z období c. k. je zachycen příjemný letní den. Nosily se apartní kloboučky, postávalo se, kluk klidně stojí v jízdní dráze, což nějak nesouhlasí s tím, že podle učebnic dějepisu byl režim c. k. v koncích, upadal, císař František Josef „už na to neměl“ a lidé málem neměli na chleba. Podle tohoto snímku měli Budějčáci nejen na chleba. 

Kanovnická byla až do roku 1829 slepou ulicí. Na jejím konci před Mlýnskou stokou stála mohutná třicetimetrová vysoká hradební věž zvaná Břidlicová nebo dříve Prašná (býval v ní uložen střelný prach). Živnostníci z Kanovnické si na radnici vydupali zboření věže. Tehdejší purkmistr města Vincenc Strandl nesouhlasil, řekl, že gotická Prašná věž se bourat nebude a navrhoval protáhnout ulici vedle věže, nebo udělat ve věži průjezd jako jiná města, ale obyvatelé Kanovnické si stěžovali u krajského úřadu a ten nařídil purkmistrovi věž zbourat a navíc tvrdil, že věž ulici hyzdí (Pražáci ovšem věděli, že jejich Prašná věž ulici nehyzdí, naopak a mají ji pořád).

Kanovnická nabyla na významu až po roce 1908, kdy bylo postaveno nové nádraží a našinec i cizinec z nového nádraží šli na náměstí Lannovkou a Kanovnickou. Do té doby se ze starého nádraží chodilo do centra Průmyslovou, Žižkovou a Karla IV. V 50. letech 20. století došla Kanovnické komunikační kapacita. Od roku 1949 jezdili Kanovnickou trolejbusy č. 1, 2 a 4 v obou směrech. Ze sadů byla stanice trolejbusů u záložny, což byl šikovné, hned se vystoupilo prakticky na náměstí, v opačném směru proti domu látek u Sadovských. Na dobovém snímku je vidět, jak byla Kanovnická úzká, přesto se tam trolejbusy vyhnuly. Mohla by se tam dělat autoškola.


Kanovnická ulice v současnosti. Foto: Jan Homolka

Radnice řešila dopravu v Kanovnické tak, že se v domě Svazarmu a U Ještěra vytvořilo podloubí, čímž se v těch místech trochu rozšířila vozovka. Další plán byl vybourat podloubí po celé jedné straně ulice od Svazarmu ke Kneisslům. Mezitím byly v Kanovnické zrušeny linky 1 a 2, zůstala do roku 1960 v obou směrech jen linka č. 4 zvaná hovorově OKRUH. V letech 1961 až 1969 jen v jednom směru. Poté začala městská hromadná doprava jezdit jen kolem Besedy.

Starousedlíci Budějčáci často připomínají, že viděli stát trolejbus na náměstí před radnicí, tudíž tam musela být stanice a vést tudy linka. Ale nevedla. To byly trolejbusy francouzského exteriéru značky Vetra s motorem z ČKD, které mohly ujet na baterii bez trolejí až dva km. Normálně jely k záložně, pak řidič stáhnul kladky a na baterii se jelo k radnici. Vozily delegace a svatby (svatebčané to ale platili).  

Vlevo za mostem poněkud skryt stromovím stojí patrový klasicistní dům známý pod názvem U Ještěra. Pamatují hlavně dámy, kterým se ulomil jehlový podpatek, ztratily glanc, dobelhaly se k Ještěrovi, a za chvíli vyšly zase jako dámy. Dům byl bezohledně zbořen před rokem 1974. Na jeho místě nic není, jen trochu dál byla postavena nehodnotná placatá budova panelákového typu krajské politické škola KSČ (dnes konzervatoř, která za to nemůže).

Křižovatka Kanovnická, Lannovka a Na Sadech byl tak frekventovaná, že radnice po roce 1970 hlasitě uvažovala, že se tam udělají podchody. Na Senovážné vedla tenkrát evropská silnice E14. Zdá se, že všechno pomine, jen hrbolatá dlažba v Kanovnické ne.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

GLOSA: Rudolf Hrušínský vháněl slzy do očí, uměl rozesmát i způsobit...

pondělí, 13. dubna 2015, 16:50

Na dnešní den připadá jedno smutné výročí... Ačkoliv není nikterak kulaté, jistě stojí za připomenutí. Před 21 lety zemřela jedna...

Mlýnská stoka se radním dříve nelíbila. Chtěli ji zasypat

čtvrtek, 9. dubna 2015, 16:44

Další čtvrtek znamená další díl Drbny historičky. Jan Schinko se rozhodl popsat historii Mlýnské stoky. Ta dřív byla potokem. V...

Krajským městem mohl být Tábor. Nakonec se národní výbor umístil do...

čtvrtek, 2. dubna 2015, 08:18

Se čtvrtkem přichází na Budějckou Drbnu další díl oblíbené Drbny historičky. Jan Schinko zamířil na Lineckou silnici, kde byl na...

K dřevěnému Dlouhému mostu se chodilo na romantické procházky

čtvrtek, 26. března 2015, 15:15

Další díl pravidelného čtvrtečního seriálu Drbna historička zavede čtenáře k Vltavě, konkrétně k Dlouhému mostu. Jan Schinko...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Dnes uvidíme částečné zatmění Měsíce, na obloze se objeví i Jupiter a Saturn

Dnes půl hodiny před půlnocí nastane hlavní fáze částečného zatmění Měsíce. Do plného zemského stínu bude v tu chvilku ponořeno téměř sedm desetin měsíčního kotouče. Celý úkaz ale začne ještě o něco dřív – přibližně dvě minuty po desáté hodině večer. Celý průběh částečného zatmění je sledovatelný pouhým okem. Potřeba bude pouze pěkné počasí.

Zákaz vstupu do Krkonoš? Na přemíru odpadků a nevychované turisty si stěžuje vládce hor

Od 1. srpna nebudou moci lidé vstoupit do Krkonoše. Alespoň tak by si to přál vládce hor Krakonoš, jehož dopis dnes uveřejnilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Politolog: Spor o výměnu ministra se může protáhnout do podzimu

Není vyloučeno to, že se spor o výměnu ministra kultury protáhne až do podzimu, míní Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. Podle něj by se pak mohl rozpor protnout s některými dalšími problémy vlády a premiéra Andreje Babiše (ANO), týkajících se například rozepří mezi ČSSD a ANO kvůli státnímu rozpočtu nebo auditu Evropské komise ohledně střetu zájmů předsedy vlády. Podle Josefa Mlejnka z katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy musí ČSSD v otázce výměny ministra zatlačit i na Babiše.