Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

K dřevěnému Dlouhému mostu se chodilo na romantické procházky

 
čtvrtek, 26. března 2015, 15:15

Další díl pravidelného čtvrtečního seriálu Drbna historička zavede čtenáře k Vltavě, konkrétně k Dlouhému mostu. Jan Schinko přiblíží historii poblíž Lannovy loděnice, kde se nejčastěji pohybovali šífaři a voraři.

Na romantické kresbě z poloviny 19. století je zachycena Vltava s loděmi za Dlouhým mostem, starý dřevěný Dlouhý most a panorama města od západu. Zcela vlevo je část zahrádky Lannova domku, za nímž by následovala Lannova loděnice. Cesta do Čtyř Dvorů zatáčela z Dlouhého mostu vpravo. Malíř pojal cestu jako promenádu dobře oblečených lidí včetně důstojníků. Aby nebyl na kresbě příliš klid, běží alespoň koně a zdraví se šífaři a lidi na břehu. Vzadu blíže k pravému břehu Vltavy se plaví koně, což naznačuje, jak asi byla řeka v těch místech hluboká.

Lodě na Vltavě mohly být Lannů (hovorově tenkrát Lánů) nebo Hynka Zátky. Lodě z Lannovy loděnice měly ploché dno, říkalo se jim šífy a posádkou byli šífaři. Na rozdíl od vorařů, kteří se nazývali plavci. Vory však malíř nezakreslil. Krátký Lannův šíf byl dlouhý 33,1 metrů, dlouhý šíf 44,5 metrů. Práce šífařů a vorařů byla dřina, ale slušně placená. Šífaři většinou bydleli na Starém městě. Byli ve městě oblíbeni i jako ženichové, protože se s nimi předpokládal relativní blahobyt.

Dřinu a neustále nebezpečí při plavbě, též delší odloučení od rodiny (zpátky z Prahy se koníčkovalo pěšky, šífy táhly koně proti proudu, pokud se lodě nebo vory v Praze neprodaly), nahrazovali šífaři i voraři svojí poezií. Nejznámější byla Šífařská: „Má milá vstávej, snídani dávej, já musím míti šíf naloženej. Má milá vstala, snídani dala a ještě mě k šífu doprovodila.“  Jistě, zpívalo se to v hospodách, ale poezii to mělo. Podle pamětníků, jímž to předávali dědové, míval každý šífař na Starém městě doma ve světnici obrázek pantáty Lány (Adalbert, česky Vojtěch, Lanna žil v letech 1805 až 1866).

Za předpokladu, že autor kresby byl dost přesný, není zrovna na Vltavě žádný šíf. Loď vlevo je podle zvednutých špiček cíla, loď vpravo je nákladní šenák. Cíla („česky“ z německého Salzillen) byla loď jen pro přepravu soli. Vyznačovala se vysoko zvednutou špičkou, aby mohla lépe manévrovat v peřejích a na jezech. Cíly měly jen jedno veslo. Šífy neměly tak zvednuté špičky a navíc měly kajutu. Na šífech se vozilo leccos. Hokyně naložily u kláštera na šíf zboží a za 45 hodin ho prodávaly v Praze. Tenkrát poříční úředníci všechno, co se veze, podrobně zapisovali. 

Je přesně doloženo, co se odvezlo do Prahy za rok 1908: 100 477 kop vajec, 345 hus, 805 kachen, 212 slepic, 465 zajíců a kůzlat, 3 090 párů kuřat, 73 metrických centů másla, 74 metrických centů brambor, 17 metrických centů jablek, švestek a jahod. Jahod černých, protože v Budějcích se tehdy neříkalo „borůvky“, ale černé jahody. Vozil se také materiál, z čehož jsou nejzajímavější položky 1 080 kop sudových obručí a 29 442 chmelových tyček. 

Kreslíř nezachytil na Vltavě vory asi záměrně. Nějak by se mu tam nevešly. Nebo vešly, ale nebylo by místo na lodě. Vory bývaly dlouhé až 140 metrů, široké 5 až 6 metrů. Lze si představit, že na Vltavě u Dlouhého mostu bylo v sezóně rušno. V jednom roce 1860, přesněji od dubna do října, jelo do Prahy 795 lodí, z toho se jich 414 vracelo. K tomu vory, kterých jelo do Prahy rekordně 5 362 v roce 1906. Každý den asi 20 vorů. Nehledě na výletníky a jednu státní delegaci před 1. světovou válkou, která zkoumala a doporučila spojení Dunaje s Labem.

Ke konci 19. století se termíny šífař a vorař postupně sjednotily do úředně stanovené živnosti - plavec. Plavecké řemeslo se předávalo z generace na generaci včetně plaveckého úsloví: „Všechno pomine, jen plavba nikdy ne.“ Ještě po roce 1930, kdy se na Vltavě u Sokolského ostrova postavil Jiráskův jez (budějcké bubny), se plavilo, k čemuž sloužila propusť u levého břehu. Po roce 1950 už jen pro filmaře. Pominuly i vodácké závody, kdo dříve bude v Praze  Nedávno se ale obnovily.

Napsal Jan Schinko

 


 

Kam dál?

Před 70 lety se cílem spojeneckých náletů stala jihočeská nádraží

pondělí, 23. března 2015, 07:46

Přesně před sedmdesáti lety, tedy 23. března 1945, se odehrál jeden z nejtragičtějších náletů spojeneckých vojsk v jižních...

Rybní ulice městu schází. Byla plná řemesel

čtvrtek, 19. března 2015, 09:19

Historik Jan Schinko opustil náměstí a začíná popisovat různá budějcká zákoutí. V dalším díle Drbny historičky popisuje Rybní...

Královské město, královské náměstí. Ideální místo pro trh a obchod

čtvrtek, 12. března 2015, 12:14

V dalším díle Drbny historičky zůstává Jan Schinko hlavně na náměstí. Tentokrát se věnuje městským trhům. Těch zpočátku moc...

České Budějovice - město piva, slavné koněspřežky i studentů

neděle, 8. března 2015, 19:14

Historie Českých Budějovic, dnes statutárního města Jihočeského kraje, se začala psát před 750 lety, kdy se o jeho založení...

 

Komentáře

Badaxe Kocour

Myslím že s tím plavením koní a hloubkou to asi bude jinak. Malíř tam asi koně přidal pro oživení. Na obraze je totiž pod plovoucím mlýnem (ta loď s kolesem uprostřed) vidět že značnou část řeky přehrazoval jez, loď o čtyráckého břehu jede skrze vorovou propust (stačí si všimnout vln na hladině) pak ale vzdutí vody asi to plavení nad jezem dělalo poněkud nejistým. zajímavé je, že koně v kočáru vypadají že každý běží jinak, jeden je zřejmě ve cvalu a druhý nikoli :-)

pátek, 27. března 2015, 15:18
 
 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Před vysvědčením na Maker Faire Prague. Sedm aktivit, které s dětmi můžete vyzkoušet na festivalu kreativity

Festival Maker Faire Prague 2019 definitivně uzavřel letošní výzvu pro makery – novodobé kutily a všechny tvořivé lidi, kteří předvedou svá díla o víkendu 22. a 23. června na Výstavišti Praha. Chystá se přehlídka téměř 200 projektů, při níž můžete žasnout nad tím, co všechno lidé ve volném čase vyrábějí. A nejvíc si to užijí děti. Co si mohou mimo jiné na festivalu vyzkoušet?

Legendární Dave Mustaine z kapely Megadeth bojuje s rakovinou

Dave Mustaine, frontman kapely Megadeth, má rakovinu krku. Tato zpráva, kterou kapela zveřejnila v pondělí, vyděsila fanoušky z celého světa. Zpívajícímu kytaristovi okamžitě vyjádřili obrovskou podporu.

Odsouzená za vraždu otěhotněla ve věznici. Teď je v Jilemnici a místním se to nelíbí

Petra Janáková, která byla odsouzena za vraždu sběratele a následně byl její trest kvůli těhotenství přerušen, nyní pobývá v Jilemnici. Místní jí na sociálních sítích adresují nenávistné i vulgární vzkazy.