Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Po koněspřežce měli jezdit volové. Utáhli více, ale byli málo učenliví

 
čtvrtek, 22. října 2015, 17:48

V dalším díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii koněspřežné dráhy. Ta vedla z Českých Budějovic až do Lince. Postavil ji Franz Anton Gerstner, který se chystal i na její použití pro parní provoz. Jenže náklady na její výstavbu byly vysoké, a tak musel své dílo musel předat dál.

Na začátku 19. století se po letech zase objevila myšlenka spojit Vltavu a Dunaj vodní cestou (poeticky řečeno - byla to dávná touha snad už z dob Karla IV.) Ale v roce 1808 vystoupil na důležitém sněmu Franz Josef Gerstner, zavrhl průplavy a kanály a doporučil „železnou cestu“, koleje a vagóny tažené koňmi. Přišly do toho napoleonské války, takže se realizace opozdila. Roku 1820 doporučil Franz Josef Gerstner, aby koňku stavěl jeho syn Franz Anton Gerstner.

Začalo se stavět v roce 1825 u Netřebic. Mezitím byl F. A. Gerstner v Anglii a viděl tam parní stroj. Inspiroval se jím a začal stavět koňku tak, aby mohla být časem použita pro parní provoz. Stavěl však draze, což se nelíbilo majitelům koňky, kteří mu dali později výpověď. No, vyhodili ho. Jeho následovník stavěl lacině, ale jeho tratě se pro parní provoz nehodily. Parní lokomotiva se po letech zkoušela, jenže koleje se kroutily, propadaly, lokomotiva se musela vyprošťovat a použití páry se vyloučilo.

Předem proběhly zkoušky, kolik asi tak utáhne kůň na kolejích. Komise zjistila, že po kolejích dvacetkrát až třicetkrát více než po silnici. I to bylo pro majitele málo, proto se ve dnech 30. 11. až 6. 12. 1846 konaly na trati zkoušky s použitím horských tažných volů. Předpokládalo se oprávněně, že volové utáhnou více než koně.

Ale volové se vůbec neosvědčili. V úřední zprávě o provedených zkouškách se konstatuje, že volové jsou podle své přirozené povahy málo učenliví, a proto se k železničnímu provozu naprosto nehodí. Vůl si například nepamatoval, kde má zastavit, a musel být k tomu donucován. Naopak někde se klidně zastavil a dál nešel.

Zkušební provoz byl zahájen 7. září 1827 na trase od budějcké solnice do Leopoldschlagu. Dne 28. června 1828 vyzvala společnost koňky Franze Antona Gerstnera, aby stavbu předal Matthiasu Schönerovi. Nadaný a prozíravý technik F. A. Gerstner odjel poté na léčení do Bad Ischlu. Poději postavil v Rusku první parní železnici. Potom odjel do Ameriky, měl velké plány, ale zemřel při dopravní nehodě ve Philadelphii dne 12. dubna 1840 mlád 45 let.

Otec a syn Gerstnerovi napřed nepočítali s osobní dopravou. Cílem byla na tu dobu rychlá a levná doprava zboží a materiálu. Koně se střídali, nezdolávali velká stoupání jako na silnici, proto byla koňka rychlejší než formanské vozy. Koňka přepravovala asi ze 64 až 75 % sůl, mouku a sádru z 10 až 15 % (sádrou se tenkrát také hnojilo) a dále zboží z přádelen, ocel, užitkové železo, plech ze Štýrska a podobně. Postupně společnost koňky uvážila, že by mohla mít další zisky provozováním osobní dopravy. Povolení získala v roce 1836. Toho roku byly koleje prodlouženy od solnice v České ulici na roh ulice Piaristické, kde se upravilo nástupiště a U Černé růže se zařídila pokladna.

V tom čase se ve světě již šířila parní lokomotiva, jak F. A. Gerstner předvídal, jenže to už působil v Rusku. Podle Miloše Svobody, který vycházel z německy psaných materiálů týkajících se Gerstnerů, byl Franz Anton tvrdohlavý, nepřístupný a nesnášel odpor. Byl nepříjemný ke svým nadřízeným, přísný k podřízeným. Často mu dělníci ze stavby vyhrožovali. Jeho spolupracovníci mu museli být k dispozici „ve dne v noci“. Měl problémy i s úřady. V Budějcích vyvolával slovní půtky (bydlel na náměstí). Ve zlém se rozešel s řadou schopných zeměměřičů.

Odešel od něj i nejbližší spolupracovník geometr Ital Franz Zola z Benátek, který byl stejný ročník 1795 jako F. A. Gerstner, byli spolu i v Anglii, ale už ho měl asi dost. Geometr Zola se potom usadil ve Francii. A co je zajímavé, měl pak syna Emila Zolu, známého francouzského spisovatele. S Franzem Antonem Gerstner to asi bylo těžké, ale postavil bytelnou koňku z Budějc do Kerschbaum.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

SOUTĚŽ: Těžké období trvá. Shodit deku se pokusí Dynamo proti...

čtvrtek, 22. října 2015, 17:27

Zatím se stejným realizačním týmem nastoupí v pátek fotbalisté SK Dynamo České Budějovice ke svému jedenáctému utkání v letošním...

Pořádná dávka filmových premiér! O pozornost bojují Vin Diesel, De...

čtvrtek, 22. října 2015, 17:09

Tento týden je na filmové premiéry skutečně bohatý. Do CineStaru můžete vyrazit hned za šesti novými filmy, které jsou velmi...

Vše je jednou poprvé. I uvedení Kreutzerovy sonáty v Čechách

čtvrtek, 22. října 2015, 15:58

Druhé premiéry, kterou letošní sezonu uvádí Jihočeské divadlo, se zhostili slovenský režisér Lukáš Brutovský a dramaturg Miro...

Skvělá domácí premiéra stolních tenistů Pedagogu! Vyhráli oba zápasy

čtvrtek, 22. října 2015, 13:07

O uplynulém víkendu se odehrála domácí druholigová premiéra stolních tenistů budějckého Pedagogu. Jihočeši si vedli více než...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • To je strašná divočina. Kdo tohle vymyslel,...

  • GLOSA: Lukáš Dvořák aneb malý velký muž

  • Po šestnáctileté dívce pátrají...

  • Cyklista srazil na chodníku v budějcké...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Smrtící syntetickou drogu šířil i žák základní školy

Smrtící syntetickou drogu v Moravskoslezském kraji šířil i žák základní školy. Obviněn s ohledem na věk nebude. Policie už v případu obvinila 11 lidí. Látkou se přiotrávilo 23 lidí, dva muži po jejím užití zemřeli.

Kdo tohle vymyslel, nechápavě lidé kroutí hlavami nad novými zelenobílými sloupky v Budějcích

Výsledek modernizace frekventované Lidické třídy v Českých Budějovicích mnozí lidé hodně jadrně komentují. Nejsou s úpravami spokojeni. Nedávno to byly ostrůvky, které místní připravily o parkovací místa. A teď to je šrafování se zelenobílými sloupky. To jsou takzvané balisety, kterých na Lidické vyrostlo celkem 38. Přišly na zhruba 57 tisíc korun. A i ty lidem bydlícím na Lidické zabraly místa k parkování a podle nich nesmyslně zúžily vozovku. Krajský správce komunikace je ale jiného názoru.

Kvůli alkoholu zemřely v roce 2016 přes tři miliony lidí

V důsledku konzumace alkoholu zemřely v roce 2016 po celém světě více než tři miliony lidí. Alkohol tak stál za každým dvacátým úmrtím, vyplývá ze zprávy, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Více než tři čtvrtiny úmrtí způsobených alkoholem podle WHO připadaly na muže.